Brnu, Plzni a Ostravě se mají snížit příjmy z daní

Brno - O stovky milionů korun by v budoucnu mohla přijít, s výjimkou Prahy, tři největší statutární města změnou zákona o rozpočtovém určení daní. Snížení příjmů by mělo kromě Brna postihnout i Ostravu a Plzeň. Ministerstvo financí tyto informace odmítlo potvrdit. Primátoři všech tří měst - Roman Onderka, Petr Kajnar a Martin Baxa se dnes sešli v Brně a shodli se na společném postupu, při bránění se snížení příjmů.

Primátor Brna Roman Onderka o případné ztrátě Brna

V současné době dostáváme 2,6krát více financí z daní než jiná města nebo obce. Pokud by ministerstvo financí snížilo koeficient, podle něhož se příjmy počítají, jen o jednu desetinu, znamenalo by to pro Brno ztrátu přibližně 200 milionů korun. Tolik dává město ročně do zdravotnictví a tolik stála rekonstrukce Joštovy ulice v úseku od Moravského po Komenského náměstí. O kolik by město skutečně přišlo, si Brno nechá přesně spočítat. Případné ztráty vyčíslí do dvou týdnů.

Čtyři největší města v zemi dostávají od státu nejvíce peněz. Zákon o rozpočtovém určení daní je zvýhodňuje. Toto privilegium by ale v budoucnu mělo zůstat jen Praze. Brno, Ostrava a Plzeň zřejmě přijdou o významnou část svých příjmů. Snížení koeficientu, na jehož základě se přerozdělují daně ve prospěch měst, primátorům ministr financí Miroslav Kalousek potvrdil. O kolik by se měl snížit, ale neupřesnil.

„V období krize přichází město Brno o částku kolem 700 milionů korun. Představa, že bychom dostávali ještě méně, to by byla asi katastrofa,“ postěžoval si brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD).

Pokud velká města přijdou o značnou část svých příjmů, bude to podle  primátorů znamenat katastrofu i pro celý region. Kultura, sport nebo veřejná doprava jsou na příspěvcích města zcela závislé. Slouží přitom i obyvatelům okolních obcí. Jen Brno přitom dostává od státu ročně 6 miliard 700 milionů korun.

Ještě není rozhodnuto, říká ministerstvo 

Vyjádření Miroslava Kalouska

Nejlepší cestou, jak nedosáhnout dohody a kvalitní celospolečensky přijatelné normy, je styl překřikování se s tím či oním primátorem v médiích, zda bude mít více či méně peněz, než na kolik byl zvyklý. Protože mi záleží na předložení a schválení zákona, který zajistí obcím finanční stabilitu, na tuto cestu nepřistoupím a na žádné mediální výkřiky reagovat nehodlám.

Ministerstvo financí tvrdí, že není třeba se znepokojovat. Připravuje sice změnu zákona, ale ještě k tomu nemá všechny připomínky. „Předpokládáme, že v průběhu února budeme mít připraveny všechny varianty k projednání. Zástupci Brna, Plzně i Ostravy s námi mohou jednat. Naším cílem je předložení normy, která zajistí dlouhodobé  stabilní financování všech obcí,“ uklidňuje mluvčí ministerstva Jakub Haas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...