Brno – Kulaté výročí si letos připomínají brněnští hasiči. V roce 1864 v Brně vznikl první hasičský sbor. Hasiči tehdy stříkačky poháněli ručně, dnes jim pomáhá automatika. Koně zase nahradila velká moderní auta. Přestože se změnilo jejich vybavení, náplň práce zůstala stejná - pomáhat lidem.
Zatímco dnes hasičům slouží moderní vozidla, zpočátku používali koně. „Koňské povozy se používaly dlouho, dokonce i v dobách, kdy se už postupně přecházelo na motorová vozidla. Ke koním se hasiči vraceli rádi, protože na rozdíl od vozů byli bezporuchoví,“ řekl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.
Místo pár jednotlivců má současné Brno o tři stovky hasičů více. Změnilo se i oblečení hasičů. Na začátku měli jen obyčejné plátěné kalhoty, dnes oblékají úbory z nehořlavých materiálů. Současně se musí také více vzdělávat – přibývají nové chemické látky a mění se i konstrukce aut, do kterých se při nehodách musí dostávat.
Brno 1864
Skupina šesti mužů zakládá v Brně první hasičskou stanici. Byl mezi nimi třeba kominík, tesař nebo zedník.
Brno 2014
V Brně sídlí celkem 319 hasičů v jedenácti stanicích.
Navzdory změnám ale hasiči řeší pořád tytéž problémy. Mluvčí Mikoška prohledával archivy a překvapilo ho, jak jsou tehdejší události podobné těm dnešním. „Hasiči sundávali kočky ze stromů, otvírali byty, zasahovali u dopravních nehod a samozřejmě u požárů. Velmi časté bylo i zachraňování koní, když někam spadli. Často hasiči odstraňovali i povozy z kolejiště,“ popsal Mikoška. I samotným hasičům se stávaly dopravní nehody. Dokonce pro ně platilo, že nesmějí jezdit rychleji než 50 kilometrů za hodinu.
Na konci 19. století hasiči pořídili 22 metrů dlouhý žebřík, který dosáhl i na tehdejší nejvyšší brněnskou budovu. Dnes mají hasiči žebřík dlouhý 52 metrů – a to od stejného výrobce. Až na vrchol AZ Tower ale nedosáhne.
Nepříjemná kronika brněnských hasičů
V povědomí Brňanů se uchovaly některé tragické události, u kterých hasiči zasahovali. „Největší předválečný výbuch zažilo Brno v roce 1933 v budově na rohu ulic Masarykova a Jánská, tehdy to byl hotel Evropa. Vybuchla tam bomba a zabila sedm lidí,“ připomněl Mikoška. V pokoji č. 7 tam nezaměstnaný stavitelský asistent odpálil dynamitové patrony. Kromě sebe tak zabil i svoji přítelkyni a dvouměsíčního syna.
Jiná tragédie, která zůstala v paměti lidí, se stala v 70. letech v ulici Špitálka. „Jednoznačně nejtragičtější událost v poválečné historii se stala v brněnské teplárně, kde na konci února roku 1975 vypukl požár, došlo k explozi a postupně zemřelo 16 lidí,“ uvedl Mikoška. Ve stejné teplárně o tři roky později vybuchl plynový kotel.
Před dvanácti lety samotné hasiče poznamenala tragédie při zásahu v tehdejším kasinu naproti hlavního nádraží. „V novodobé historii jde pro brněnské hasiče o nejhorší požár, který vypukl 8. ledna 2002. Při záchraně krupiéra zemřeli dva naši kolegové,“ zavzpomínal Mikoška. Smrt Davida Kožuského a Jaroslava Garguly dnes připomíná plastika v přízemí nové obchodní pasáže. Oba hasiči byli také in memoriam vyznamenáni medailí za statečnost.
