Brno – 60metrový M-Palác, 85metrový Spielberk Tower a teď 111 metrů vysoký AZ Tower. Nejvyšší budova České republiky se dnes odpoledne dočkala slavnostního otevření. Jižní centrum, které si vysloužilo přezdívku Brněnský Manhattan, se rozrůstá a územní plán počítá s tím, že v lokalitě vyrostou další nápadité budovy.
„Chtěli jsme, aby budova byla dominantou města, proto jsme se snažili, aby byla jednoduchá, dobře zapamatovatelná a měla zajímavý tvar. Komponovali jsme i z dálkových pohledů,“ podotkl hlavní architekt Gustav Křivinka. Za mrakodrap ale brněnskou stavbu nepovažuje. Pravé mrakodrapy podle něj začínají ve výšce až kolem 150 metrů. Jde prý o výškovou budovu, která je na poměry střední Evropy docela vysoká.
AZ Tower
Začátek výstavby odstartovalo slavnostní poklepání na základní kámen 20. dubna 2011. Výšky rekordních 111 metrů stavba dosáhla v září 2012.
Statika budovy je navržená proti zemětřesení o síle 6 stupňů Richterovy stupnice.
Má dvě podzemní a 30 nadzemních podlaží a nabídne přes 17 000 m2 obchodních, kancelářských a rezidenčních ploch. Ve dvou podzemních patrech zaparkuje přes 272 aut. V přízemí budovy bude atrium s recepcí, obchody, kavárna, restaurace, archiv a fitness centrum. V posledních 6 podlažích jsou apartmány, ve 28. a 29. podlaží se nachází luxusní mezonet s bazénem.
Třicetimetrové hloubkové energetické piloty, které jsou v Česku prozatím ojedinělé, budou prostřednictvím čerpadel jímat teplo ze země a pomohou objekt vytápět, v létě obráceným postupem s akumulací tepla v podloží přispějí k chlazení budovy.
Unikátní je také systém kombinace přirozeného a nuceného větrání v kancelářích a apartmánech. Část fasády pokryly fotovoltaické panely, které budou sloužit jako zdroj elektrické energie pro budovu. Výstavba AZ Toweru stála asi osm set milionů korun.
(zdroj: MMB)
Výtahem trvá cesta do nejvyššího patra pouhých dvaadvacet vteřin, zatímco zdolat osm set schodů by trvalo asi patnáct minut. Zájem o bydlení v brněnské výškové budově je enormní. Všechny byty jsou již prodané. Volné kanceláře pak zbývají ještě asi v pěti patrech.
Pro zvýšení dopravní dostupnosti počítá územní plán v brzké době se zavedením tramvajové linky do blízkosti brněnského AZ Toweru. „Hlavním limitem je nedořešený přesun nádraží, který v této oblasti brzdí další rozvoj. Čím dříve se politici rozhodnou, kde bude nové nádraží stát, tím lépe pro tuto oblast,“ řekl dnes pro ČTK jednatel investora Jiří Maršálek.
Vedení města vidí v Jižním centru budoucnost
„Brno se díky výškovým budovám přibližuje jiným evropským metropolím. Hlavním cílem stavební činnosti v jižní části města ale není trhat rekordy výškové ani jiné, ale vtisknout oblasti konečně reprezentativní podobu, začlenit ji do života města,“ řekl primátor Brna Roman Onderka (ČSSD).
Velká část Jižního centra je totiž nezastavěná. Územní plán města Brna počítá s tím, že tady vznikne nový železniční uzel s moderním nádražím. Přesun nádraží do této lokality by podle vedení jihomoravské metropole mohl být impulzem pro další investory.
„Rozsáhlé neudržované plochy neposkytují většině lidí žádnou službu, nejsou cenné z hlediska urbanistického ani ekologického. Nezastavěný prostor v bezprostřední blízkosti historického jádra se může proměnit v plnohodnotnou městskou zástavbu s komunikacemi a zelenými plochami,“ nastínil budoucí plány primátor.
