Topolná, Březolupy – Poškozené stromy, zničené kanály. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se v malých obcích Topolná a Březolupy na Uherskohradišťsku potýkají s vandaly, vysvětlení je jednodušší. U rybníků a říček se jim usadili bobři.
Že nejde o banalitu, dokazuje situace v Březolupech. Tam se totiž bobři usadili u obtočného kanálu, který má odvádět přebytek vody mimo Hlubočský rybník. Kanál ale zvířata zničila a tak došlo k jeho propojení s rybníkem. Pokud nyní zaprší, může se nadbytečná voda z rybníku vylít do obce.
„Máme obavy, že by při dešti mohlo dojít k protržení hráze. Chodíme stav kontrolovat až dvakrát týdně. Během tání, nebo když zaprší, tak hladinu vody a stav bezpečnostních přepadů sledujeme i dvakrát denně,“ řekl starosta Březolup Petr Kukla.
Obyvatelé Březolup mají zkušenost se zaplavením obce už z roku 1997, kdy se uvolnina horní třetina hráze. „Tehdy voda vytekla jen do nezastavěné části. Kdyby ale hráz povolila úplně, následky by byly mnohem horší,“ uvedl Kukla.
Následků, které by mohly mít stavby bobrů, se obává i odborník na bobry z Katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého Vlastimil Kostkan. „V Březolupech je situace nebezpečná. Dala by se řešit rekonstrukcí systému rybníků, ale cena by šla v takovém případě do milionů,“ uvedl Kostkan. Ačkoliv by mohla obec požádat o dotaci z Evropské unie, musela by uhradit alespoň deset procent částky.
S bobřími hrázemi i obavami ze zaplavení se potýká také vedlejší obec Topolná, kde se hlodavci usadili u štěrkového jezera a řeky Bůravy. „Bojíme se silných dešťů, protože by se kvůli bobřím hrázím mohla vylít voda až k domům. Navíc brzo začne letní sezóna a nahlodané stromy by mohly někoho u vody zranit,“ uvedla starostka Topolné Hana Marášková.
Jediné, co mohou pracovníci úřadů nyní dělat, je stavby bobrů opakovaně rozebírat. Bobr je totiž v České republice přísně chráněný, takže jeho likvidace na poškozených místech není možná. „Vedení obcí by mohlo požádat o právní výjimku na odstřel. Tím by se ale nic nevyřešilo, protože se tam bobři dříve nebo později vrátí,“ řekl Kostkan. Za nepovolený odstřel bobra lidem hrozí pokuta až sto tisíc korun.
Bobr evropský (Castor fiber) je až metr velký hlodavec s dlouhým plochým ocasem, který staví soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko. Váží 30 kg a po jihoamerické kapybaře je druhým největším hlodavcem. Životu ve vodě je přizpůsoben díky plovacím blanám, které jsou na zadních končetinách, a uzavíratelným nozdrám. Vedle toho má i žlázu vyměšující látku, která impregnuje srst. Pod vodou je schopen setrvat až 20 minut.
Topolná a Březolupy ale nejsou jediné obce, které se hlodavci potýkají. Své zkušenosti s nimi mají i na Moravě, Dyji či Baťově kanále. Vloni se například kvůli usídlení bobrů propadla ochranná hráz Baťova kanálu u Veselí nad Moravou. Bobři totiž narušují protipovodňové nebo rybniční hráze. Následně dochází k podemílání a ztrátě stability. Správci tedy musí místa zpevňovat. Vedení Povodí Moravy se například v loňském roce rozhodlo umístit na některé ohrožené úseky řeky Dyje ocelové desky, které bobrům zabrání ve vytváření nor u hrází.
