Olomouc - Desítky amnestovaných vězňů v Moravskosleszkém i Olouckém kraji skončily v azylových zařízeních, noclehárnách, charitách a armádách spásy. Většina zařízení je plná. Během mrazivých dní v nich hledá střechu nad hlavou, jídlo a teplo i řada bezdomoců, kteří jindy přespávají venku.
Bezprizorní amnestovaní míří do přeplněných nocleháren
Stejně jako tisíce dalších opustil Josef po prezidentské amnestii brány věznice. Stejně jako většina vězňů to nečekal a na život bez peněz a v mrazivém počasí nebyl připravený. Za amnestii vděčný není. Za možnost přespat v azylovém domě ano.
„Amnestie mi nějak nepomohla. Do konce mi zbývaly dva a půl roku a když to člověk nečeká a nemá venku nic připraveno, tak to není zrovna příjemné vyjít ven 5. ledna. Nás propouštěli v deset večer. I nádraží bylo zavřeno, všude policie,“ popisuje situaci Josef.
Reportáž Pavly Daňkové a Moniky Bezuchové (zdroj: ČT24)
Josef se dostal z vězení společně se svými dvěma kamarády. Ti už jsou zpátky za mřížemi. Podle Josefa více méně cíleně. „Nemají šanci teď venku vydržet. Když dostanou šest měsíců, vyjdou ven v létě. To už se dá něco vymyslet,“ vysvětluje Josef.
Podobné příběhy znají od některých svých klientů pracovníci většiny azylových zařízení v kraji. V charitním domě v Ostravě jich přespalo už několik.
„Někteří propuštění vězni přišli už s informací o našem středisku, požádali o noclehárnu, kterou využili i s možností osprchování. Někteří měli zájem i o kontakty na úřady nebo o pomoc s vyplněním formulářů,“ říká sociální pracovnice Eliška Horňáková.
Odhadnout přesný počet amnestovaných, kteří využívají služeb azylových domů, je podle jejich pracovníků těžké. Většina bývalých vězňů zařízení využívá nárazově a nepravidelně.