Bahamské soudy nebraly zřetel na to, zda je Kožený vinen

Nassau/Praha – Bahamský soud na sklonku minulého týdne odmítl Viktora Koženého, který byl na žádost FBI zatčen na Bahamách před dvěma lety, vydat k trestnímu stíhání do USA. Pravděpodobnost, že by tak vyhověl české žádosti, je mizivá, a to i přesto, že rozhodnutí o americké žádosti nemá podle českého ministerstva spravedlnosti žádný dopad na eventuální vydání do Česka. Nicméně česká strana v tuto chvíli nemá informace o tom, zda bahamské soudy již přijaly českou žádost a kdy o ní budou jednat.

Americkou žádost projednávaly bahamské soudy zvláštním způsobem. Soudkyně již při loňském prvoinstančním řízení seškrtala dva ze tří okruhů, na základě kterých Američané žádali o vydání Koženého. Přivolila tak pouze k tomu, že právně přípustné je vydání Koženého do Spojených států jen kvůli obecné korupci. Druhoinstanční soud však zamítl i tento třetí důvod. Pokud by podobně dopadly i další řízení, znamenalo by to, že bahamské soudy považují za nepřípustné vydání Viktora Koženého do USA.

Dosud bahamské soudy poukazovaly jen na procesní a procedurální chyby a v podstatě o jiných záležitostech nejednaly. Nerozhodovaly o vině či nevině, nebo zda činy, kterých se Kožený dopustil v Ázerbájdžánu, spadají pod paragrafy korupce, spiknutí nebo praní peněz, ale pouze o tom, jestli jeho stíhání podle paragrafů, na jejichž základě se ho Američané snaží dostat před soud, je právně přípustné.

Advokát František Schulman považuje vývoj procesu přinejmenším za zajímavý, neboť soudkyně v prvním stupni nebrala zřetel na to, že Kožený není bahamský občan, a rozhodla, že může být vydán. Zatímco v říjnu 2007 v druhém stupni byl jeden z hlavních důvodů pro změnu rozhodnutí fakt, že Kožený není bahamským občanem a jako takový nemůže být vydán k případnému stíhání v USA.

Kožený musel na Bahamách čelit obvinění podle amerického zákona proti uplácení v zahraničí, na němž americká strana postavila svou žádost o vydání. Zákon se však vztahuje jen na americké občany a Kožený se tudíž mohl bránit tím, že nikdy americkým občanem nebyl.

Kožený se v roce 1990 stal hvězdou kupónové privatizace, kterou v Česku rozjel svým slibem jistoty desetinásobku. Prakticky to znamenalo 10 tisíc korun každému, kdo mu prodá svou kuponovou knížku. Česká žaloba dnes Koženého viní z vytunelování až 16 mld. korun z privatizačního Harvardského průmyslového holdingu.

Do Československa se Kožený vrátil v dubnu 1990. Krátce působil na federálním ministerstvu financí jako poradce jednoho z autorů kuponové privatizace Dušana Třísky. Založil také Harvardské investiční fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od desetiny všech účastníků. Republiku opustil v lednu 1994, když jej začal ohrožovat soud s bývalým agentem tajné služby Václavem Wallisem, který mu údajně prodával tajné informace. Wallis byl později osvobozen. Kožený pak o rok později získal irské občanství.

V roce 1996 vznikl spojením šesti Harvardských investičních fondů z první vlny kuponové privatizace a Sklo Unionu Teplice Harvardský průmyslový holding (HPH), který ale v roce 1997 skončil v likvidaci.

O rok později získal Kožený důvěru amerických finančníků, kteří mu svěřili milióny dolarů, za které v Ázerbájdžánu nakoupil privatizační kupony. Z privatizace však sešlo a hodnota kuponů klesla na nulu. V prosinci 1999 začaly soudy po celém světě Koženému kvůli investici v Ázerbájdžánu obstavovat majetek. Až v říjnu 2003 jej americká policie obvinila ze zpronevěry 182 milionů dolarů z 15 investičních fondů. O tyto peníze přišli investoři v důsledku aktivit v Ázerbájdžánu.

České orgány činné v trestním řízení se o Koženého začaly zajímat v roce 2001. V září téhož roku připravila policie obvinění z podvodu pro Koženého a bývalého předsedu představenstva a likvidátora HPH Borise Vostrého, který žije od roku 1996 v zahraničí a nyní má belizské občanství. V říjnu 2003 vydal Obvodní soud pro Prahu 4 mezinárodní zatykače na Koženého a Vostrého. Oba dva jsou od července 2003 stíháni jako uprchlí kvůli rozsáhlému podvodu.

Před více než rokem, v červnu 2006, podalo státní zastupitelství obžalobu na oba aktéry. Soud se zatím nekonal, nebylo nařízeno ani hlavní líčen. Kožený v současné době namítá, že není přípustné, aby proti němu bylo vedeno řízení jako proti uprchlému, neboť jeho pobyt je znám. Domáhá se toho, aby se s ním zacházelo jako s někým, kdo fyzicky existuje a je dosažitelný a žádal, aby mu bylo umožněno seznámit se spisem jako každému jinému obviněnému. O této věci však dosud nebylo rozhodnuto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...