Nassau/Praha – Bahamský soud na sklonku minulého týdne odmítl Viktora Koženého, který byl na žádost FBI zatčen na Bahamách před dvěma lety, vydat k trestnímu stíhání do USA. Pravděpodobnost, že by tak vyhověl české žádosti, je mizivá, a to i přesto, že rozhodnutí o americké žádosti nemá podle českého ministerstva spravedlnosti žádný dopad na eventuální vydání do Česka. Nicméně česká strana v tuto chvíli nemá informace o tom, zda bahamské soudy již přijaly českou žádost a kdy o ní budou jednat.
Americkou žádost projednávaly bahamské soudy zvláštním způsobem. Soudkyně již při loňském prvoinstančním řízení seškrtala dva ze tří okruhů, na základě kterých Američané žádali o vydání Koženého. Přivolila tak pouze k tomu, že právně přípustné je vydání Koženého do Spojených států jen kvůli obecné korupci. Druhoinstanční soud však zamítl i tento třetí důvod. Pokud by podobně dopadly i další řízení, znamenalo by to, že bahamské soudy považují za nepřípustné vydání Viktora Koženého do USA.
Dosud bahamské soudy poukazovaly jen na procesní a procedurální chyby a v podstatě o jiných záležitostech nejednaly. Nerozhodovaly o vině či nevině, nebo zda činy, kterých se Kožený dopustil v Ázerbájdžánu, spadají pod paragrafy korupce, spiknutí nebo praní peněz, ale pouze o tom, jestli jeho stíhání podle paragrafů, na jejichž základě se ho Američané snaží dostat před soud, je právně přípustné.
Advokát František Schulman považuje vývoj procesu přinejmenším za zajímavý, neboť soudkyně v prvním stupni nebrala zřetel na to, že Kožený není bahamský občan, a rozhodla, že může být vydán. Zatímco v říjnu 2007 v druhém stupni byl jeden z hlavních důvodů pro změnu rozhodnutí fakt, že Kožený není bahamským občanem a jako takový nemůže být vydán k případnému stíhání v USA.
Kožený musel na Bahamách čelit obvinění podle amerického zákona proti uplácení v zahraničí, na němž americká strana postavila svou žádost o vydání. Zákon se však vztahuje jen na americké občany a Kožený se tudíž mohl bránit tím, že nikdy americkým občanem nebyl.
Kožený se v roce 1990 stal hvězdou kupónové privatizace, kterou v Česku rozjel svým slibem jistoty desetinásobku. Prakticky to znamenalo 10 tisíc korun každému, kdo mu prodá svou kuponovou knížku. Česká žaloba dnes Koženého viní z vytunelování až 16 mld. korun z privatizačního Harvardského průmyslového holdingu.
Do Československa se Kožený vrátil v dubnu 1990. Krátce působil na federálním ministerstvu financí jako poradce jednoho z autorů kuponové privatizace Dušana Třísky. Založil také Harvardské investiční fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od desetiny všech účastníků. Republiku opustil v lednu 1994, když jej začal ohrožovat soud s bývalým agentem tajné služby Václavem Wallisem, který mu údajně prodával tajné informace. Wallis byl později osvobozen. Kožený pak o rok později získal irské občanství.
V roce 1996 vznikl spojením šesti Harvardských investičních fondů z první vlny kuponové privatizace a Sklo Unionu Teplice Harvardský průmyslový holding (HPH), který ale v roce 1997 skončil v likvidaci.
O rok později získal Kožený důvěru amerických finančníků, kteří mu svěřili milióny dolarů, za které v Ázerbájdžánu nakoupil privatizační kupony. Z privatizace však sešlo a hodnota kuponů klesla na nulu. V prosinci 1999 začaly soudy po celém světě Koženému kvůli investici v Ázerbájdžánu obstavovat majetek. Až v říjnu 2003 jej americká policie obvinila ze zpronevěry 182 milionů dolarů z 15 investičních fondů. O tyto peníze přišli investoři v důsledku aktivit v Ázerbájdžánu.
České orgány činné v trestním řízení se o Koženého začaly zajímat v roce 2001. V září téhož roku připravila policie obvinění z podvodu pro Koženého a bývalého předsedu představenstva a likvidátora HPH Borise Vostrého, který žije od roku 1996 v zahraničí a nyní má belizské občanství. V říjnu 2003 vydal Obvodní soud pro Prahu 4 mezinárodní zatykače na Koženého a Vostrého. Oba dva jsou od července 2003 stíháni jako uprchlí kvůli rozsáhlému podvodu.
Před více než rokem, v červnu 2006, podalo státní zastupitelství obžalobu na oba aktéry. Soud se zatím nekonal, nebylo nařízeno ani hlavní líčen. Kožený v současné době namítá, že není přípustné, aby proti němu bylo vedeno řízení jako proti uprchlému, neboť jeho pobyt je znám. Domáhá se toho, aby se s ním zacházelo jako s někým, kdo fyzicky existuje a je dosažitelný a žádal, aby mu bylo umožněno seznámit se spisem jako každému jinému obviněnému. O této věci však dosud nebylo rozhodnuto.
