Katedra filosofie Filozofické fakulty Univerzity Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas pořádá v úterý 24. 9. 2013 konferenci ke 100. výročí modelu atomu Nielse Bohra: Přírodovědné, historické a filosofické kontexty Bohrova díla. Konference bude probíhat od 10 hodin v pardubickém Divadle 29 (ulice Svaté Anežky České). Vstup je volný.
„V letošním roce si světová vědecká veřejnost připomíná 100. výročí Bohrova modelu atomu a Česká republika se pořádanou konferencí k tomuto významnému jubileu připojuje. Je dokonce možné, že bude vůbec první bohrovskou konferencí od vzniku Československa v roce 1918,“ poznamenává Filip Grygar z Katedry filosofie Univerzity Pardubice, iniciátor konference.
Dánský vědec a myslitel Niels Bohr byl nositelem Nobelovy ceny za fyziku a řady mezinárodních ocenění. Svými kolegy a žáky byl nazýván „papežem kvantové fyziky“ a vyznáván téměř jako polobůh, mnohými dokonce za většího myslitele, než byl sám Albert Einstein. Po lidské stránce byl pro všechny, kdo ho znali, „dobrota sama“, a to především pro řadu uprchlíků, židovských vědců z nacistického Německa, kteří našli své první útočiště v Bohrově institutu v Kodani, nebo pro stovky dánských židovských obyvatel, kterým v roce 1943 pomohl, aby neskončili v koncentračních táborech. Sám se jako emigrant zapojil do Manhattanského projektu, v rámci něhož od počátku upozorňoval na poválečný atomový věk a hrozbu závodů ve zbrojení.
V povědomí české veřejnosti je Niels Bohr zapsán především kvůli školní výuce fyziky a chemie jako strůjce revolučního modelu atomu z roku 1913, jímž rozhodujícím dílem přispěl ke zrození kvantové teorie nebo k vysvětlení periodického zákona chemických vlastností prvků. „Už častá představa Nielse Bohra především jako strůjce modelu atomu je omezená a zavádějící. Např. z fyzikálního či chemického hlediska Bohrův počin z roku 1913 nespočívá, jak se většinou objevuje v učebnicích či skriptech, pouze v navrženém modelu atomu vodíku. Ve svém dlouhém a precizním pojednání Bohr rovněž detailně diskutuje o struktuře dalších atomů nebo molekul a zabývá se též aspekty Röntgenova záření, radioaktivity, optiky či magnetismu,“ říká Patrik Čermák, organizátor konference. K tomu Filip Grygar dodává, že „ze školní výuky bychom kromě toho mohli nabýt dojmu, že byl Bohr pouze fyzik, a pokud se v jeho díle nachází ještě něco dalšího, jde o pouhou nadstavbu. To by byl a je veliký omyl. Bohrův způsob myšlení a řešení problémů nebyl čistě přírodovědný, ale filosofický, psychologický a jazykový.“
Na konferenci zazní pět hodinových příspěvků, které účastníky provedou od raných Bohrových vědeckých prací až po Bohrovo pojetí komplementarity, a pokusí se tak alespoň z části zaplnit bílá místa v povědomí české odborné i laické veřejnosti. Součástí bude i projekce dobového dokumentárního filmu s českými titulky. Konference bude otevřena pro zájemce z řad akademické obce, studentů středních škol a jejich učitelů i veřejnosti.
Zdenka Černá, Univerzita Pardubice
