Absolonův film Tajemství Macochy má obnovenou premiéru po osmašedesáti letech

Brno - Brněnský Pavilon Anthropos uvede v rámci cyklu přednášek o moravském badateli Karlu Absolonovi jeho dokumentární snímek Tajemství Macochy z roku 1934. Film měl poslední projekci za protektorátu. V nastupující heydrichiádě byl ale kvůli Absolonově osobě zakázán. Ze stejného důvodu pak byl v trezoru i v letech 1948 - 1989. Možná první ozvučený přírodovědný film se tak dnes dočká obnovené premiéry po šedesáti osmi letech.

Karel Absolon natočil - podle tehdejších recenzí - vůbec první ozvučený speleologický dokumentární a možná i přírodovědný film společně s Josefem Lachmannem. Ten se stal i Absolonovým mecenášem a sám snímek financoval. Filmové pásy byly sestříhány ve státním studiu Barrandov.

Devadesát minut filmu je rozděleno do dvou částí. První pojednává o prahistorii krasu a zahrnuje i rozvoj společnosti ve střední Evropě. Druhá část se zabývá Absolonovými úspěchy ve výzkumech a expedicích. Nejzajímavější pro dnešního diváka mohou být unikátní záběry z ražby tunelů do současné podoby Punkevních jeskyní nebo odčerpávání a snížení podzemní hladiny v jeskyních o desítky metrů.

„Absolon sám sebe přirovnával k největším objevitelům a cestovatelům. Zatímco cestovatelé jezdí po světě objevovat různé kontinenty, on dělal totéž v podzemí Moravského krasu, kdy vyrvává přírodě tajemství z hlubin. Co dnes může působit směšně, dobře dokumentuje tehdejší vědeckou atmosféru,“ vysvětlil ředitel Pavilonu Anhropos Petr Kostrhun.

Kontroverze osoby Karla Absolona způsobila, že se film dostal na dlouhá desetiletí do trezoru. I když výzkumy byly ve shodě s nacistickou ideologií, Absolonova neochota kolaborovat s Němci vedla v nastupující heydrichiádě v roce 1942 k zákazu filmu.

„Výzkumy Karla Absolona vyhovovaly nacistické ideologii hledání germánské rasy až ve starší době kamenné. Absolonova expozice Člověk a jeho rod na brněnském výstavišti tak vyhovovala propagandě Německa. Tehdejší německé vedení muzea si ale neustále stěžovalo na těžkou domluvu se speleologem, což se definitivně promítlo v roce 1942 po heydrichiádě, kdy byl natrvalo odstraněn z veřejného života,“ dodal Petr Kostrhun.

Podobně se k Absolonovi postavili i po válce, kdy byl obviněn z kolaborace s nacisty. I když se nikdy nepodařilo moravského speleologa umlčet - nadále pořádal přednášky a stýkal se s brněnskou kulturní elitou - projekce svého filmu se až do své smrti v roce 1960 nedočkal.

  • Tajemství Macochy 1934 autor: MZM, zdroj: MZM http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2105/210492.jpg
  • Tajemství Macochy 1934 autor: MZM, zdroj: MZM http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2105/210491.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...