Praha - Přestupný den má na svědomí římský císař Julius Caesar, který v roce 46 před naším letopočtem inicioval pravidelně zaváděný přechodný rok, aby se kalendářní cyklus kryl se slunečním. Přestupný den, vracející se vždy po čtyřech letech, umístil do nejkratšího měsíce, února.
46 BC: Římané zavedli přestupné roky
Římané počítali letopočet od založení hlavního města říše. Křesťanskou podobu dostal kalendář v roce 525, kdy římský opat Dionysius Exiguus položil počátek letopočtu do předpokládaného roku narození Krista.
I juliánský kalendář se ale po staletích rozešel se střídáním ročních dob. V 16. století už to bylo o 10 dní. A tak na doporučení kalendářní komise vydal papež Řehoř XIII. (Gregor - odtud název gregoriánský kalendář) v únoru 1582 bulu, kterou z kalendáře těchto deset dní vypustil a změnil pravidla přestupných let tak, jak je známe dodnes. Gregoriánskou reformu přijaly okamžitě jen hlavní katolické země - Itálie a Španělsko a některým zemím to trvalo i staletí, například Británii a jejím koloniím, protestantské části Německa nebo Skandinávii. Pravoslavné církve ji nepřijaly dodnes.
Přestupné roky jsou nutné z toho důvodu, že v Evropě užívaný kalendář je odvozen od pohybu Země okolo Slunce. Základním požadavkem je, aby střídání ročních období nastávalo vždy ve stejném dni v roce. Délka takzvaného tropického roku, to znamená jednoho sezonního cyklu ročních období, je zhruba 365,2422 středního slunečního dne. Doba oběhu Země okolo Slunce neobsahuje celý počet těchto otoček Země kolem své osy vzhledem k takzvanému střednímu rovníkovému Slunci, a tudíž tropický rok neobsahuje celý počet dní.
V současném občanském kalendáři se přestupný den zavádí vždy na konci února v letech dělitelných beze zbytku čtyřmi. Roky, které jsou dělitelné stem, nejsou přestupné. Pokud nejsou současně dělitelné čtyřmi sty, v tom případě přestupné jsou. Proto roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, zatímco rok 2000 ano. Ve čtyřsetletém cyklu je tak vždy přestupných nikoliv 100, ale jen 97 let.
I současný kalendář se bude ale časem s tropickým rokem rozcházet, protože průměrná délka jeho roku je 365,2425 dne. Rozdíl naroste o jeden den, ale až za zhruba čtyři tisíce let.
