Narodil se otec moderních počítačů Alan Turing

Londýn - Fenomenální britský matematik, logik, neurolog, šikanovaný školák i válečný hrdina. To vše byl vědec Alan Turing. Během svého života položil základy moderním počítačům i celé informatice, studoval možnosti lidské a umělé inteligence, za druhé světové války se podílel na rozluštění nacistické Enigmy. Narodil se 23. června 1912 v Londýně. Turingův otec byl pracovníkem státní správy v Indii (tehdy britské kolonii), a proto Turing trávil své anglické dětství především ve společnosti chův a vychovatelů. Během středoškolských studií byl častou obětí šikany. Životní zálibou se mu stala technika a přírodní vědy, vystudoval univerzitu v Cambridge a od třicátých let zde také vyučoval.

V téže době rovněž zúročil své geniální matematické a fyzikální nadání a v roce 1936 přišel s myšlenkou abstraktního modelu číslicového počítače, pro který se vžil název Turingův stroj. Spolu s ním vzniká i teoretická informatika, nový vědecký obor zkoumající potenciální schopnosti počítačů.

Turingových schopností za druhé světové války využívala také britská vláda. Vědec se podílel na rozluštění principu tehdy nejdokonalejšího šifrovacího stroje - německé Enigmy. Podle mnohých historiků pomohlo rozluštění kódu používaného nacistickou armádou k úspěchu spojeneckých sil ve druhé světové válce a následné porážce Adolfa Hitlera.

Po druhé světové válce odešel Alan Turing z Cambridge na univerzitu v Manchesteru, kde zkonstruoval pravděpodobně první programovatelný elektronický počítač na světě. Později se zabýval vztahem mezi počítači a lidskou nervovou soustavou, výrazně se zasloužil i o rozvoj neurologie. Na základě tohoto bádání vytvořil „Turingův test“, který poměřuje lidskou a umělou inteligenci.

Alan Turing zemřel za záhadných okolností v necelých 42 letech 7. června 1954 na otravu kyanidem draselným. Motiv jeho smrti nebyl dodnes vyjasněn, vedle nešťastné náhody při jednom z pokusů se spekuluje i o sebevraždě. Turing totiž trpěl silnými depresemi, jež mu přivodila léčba, kterou byl přinucen podstoupit, aby se „vyléčil“ ze své homosexuality.

Od roku 1966 je na vědcovu počest Asociací výpočetní techniky každoročně udělována Turingova cena za technický přínos informatice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...