Čisté nebe nad Ostravou, to je cíl nové mobilní aplikace

Aplikace, která má upozornit na špatné topení v domácnostech, funguje jednoduše. Stačí si ji stáhnout do chytrého telefonu a pak už jen najít barevně dýmající komín, vyfotit dům a uložit na mapu, kterou aplikace obsahuje. Mapa je tak detailní, že umožnuje uživatelům vyfocený dům lokalizovat nejen na úrovni ulice, ale i čísla popisného. Všichni pak mají možnost vidět, kde přesně v rámci Moravskoslezského kraje topí lidé nekvalitním palivem.

Aplikace má působit především motivačně, aby se lidé zamysleli nad tím, čím topí a zda to lze změnit. Sdružení Čisté nebe k vývoji aplikace a webu vedli samotní lidé, kteří se na něj často obraceli s dotazy ohledně sousedů, kteří jim svým topením znepříjemňují život.

Pilotní projekt je zatím vytvořen pro použití v Moravskoslezském kraji. Pokud se osvědčí, bude sdružení uvažovat o jeho rozšíření do ostatních krajů v republice. Podobný projekt se osvědčil třeba v obci Těrlicko na Havířovsku, fotky dýmících domů tam lidé posílali přímo na obecní web. Podle starosty obce funguje taková motivace dobře, lidé se zalekli a v poslední době se žádný hříšník neobjevil.

Lokální topeniště přispívají ke znečištění moravskoslezského ovzduší až třetinově

Říká se, že na znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji se velcí znečišťovatelé, tedy průmyslové podniky, doprava a lokální topeniště podílejí každý jednou třetinou. Jiné je to samozřejmě v centru Ostravy, kde největší podíl má doprava, a jiné naopak v malé obci pod Beskydami, kde budou mít na znečištění hlavní vliv právě lokální topeniště.

Na to, čím lidé topí, se proto už loni v únoru zaměřil i krajský úřad. V té době odstartovaly takzvané kotlíkové dotace. Do letošního podzimu už kraj vyhlásil celkem čtyři výzvy, ve kterých bylo rozděleno 160 milionů korun. V poslední, čtvrté výzvě si o dotaci zažádalo přes 1 200 lidí. Dotace na jeden kotel byly maximálně 60 tisíc korun a nově je lidé mohli využít i na zakoupení kotle na plyn. Pátá výzva odstartuje v lednu.

Kotlíkové dotace by měly pomoci k čistšímu topení, zájem o ně je

Kotlíkové dotace doposud využilo přes 600 domácností, které už mají zakoupený a nainstalovaný nový kotel. Ukázkovou obcí v Moravskoslezském kraji jsou Klimkovice, kde už starý kotel za nový, ekologičtější, vyměnilo 95 procent obyvatel. Je to i tím, že kromě kraje a státu místním pomohla i radnice. Na pořízení nového kotle město přispělo každému žadateli částkou 20 tisíc korun, a navíc jim ještě nabídlo bezúročnou půjčku s dlouhodobou splatností.

Proti velkým znečišťovatelům pomáhá bojovat Brusel

Velké průmyslové podniky musí každý rok investovat nemalé peníze do snížení množství škodlivin vypouštěných do ovzduší. ArcelorMittal a Třinecké železárny letos získaly na odprášení svých provozů více než miliardu korun z Bruselu.

A téměř totožná částka zamíří z evropských fondů i do dopravy. Miliardu korun by si měly rozdělit dopravní podniky v Moravskoslezském, Ústeckém kraji a v Brně. Velký podíl dotace chce využít třeba Ostrava. Dopravní podnik má v plánu v příštím roce vyměnit zhruba třetinu svých autobusů na naftu za ekologičtější na plyn.

Znečištění nejen z české, ale také z polské strany

„Spalování uhlí je na celém území Ostravsko-Karvinska, jak na české, tak na polské straně, velmi významné,“ upozornil Libor Černikovský z Oddělení ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu.

Velký podíl na znečištění ovzduší má i sousední Polsko. Tam totiž platí několikanásobně nižší limity pro množství škodlivin v ovzduší. Proto dalším krokem na cestě za čistším ovzduším by mělo být právě jednání s polskou stranou.

Znečištění škodí zdraví: Nejvíce drobný prach dětem a těhotným ženám

„Největší riziko pro lidské zdraví představují prachové částice, které jsou menší než jeden mikron,“ uvedl Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Riziko zvýšeného setkání s těmito částicemi přitom má až 60 % Čechů. Nejvíce tyto částice ohrožují těhotné ženy, děti, u kterých způsobují bronchitidu, ale také přispívají ke zhoršování kvality spermií. Tyto změny jsou genetické, což znamená, že se přenáší i do dalších generací.