Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.
V Číně objevili fosilii pravěkého členovce. Žil před půl miliardou let a měl tři oči
Hlavním hrdinou tohoto evolučního příběhu je Kylinxia, prastarý živočich, jehož fosilie ležela v horninách starých téměř 520 milionů let – právě tak dávno tedy tento tvor žil. Na Kylinxii je ale pro vědu zajímavý nejen její věk, ale hlavně nečekané vlastnosti, které měla.
Vědci dokázali pomocí počítačového tomografu odhalit anatomii jejích měkkých tkání. Díky tomu získali velmi detailní obrázek zvířete, které velikostí připomínalo moderní krevety. Tím ale podobnost končí – tento podivný tvor měl totiž na hlavě umístěné tři oči a pyšnil se párem hrozivých končetin, které pravděpodobně sloužily jako zbraně k lovu kořisti.
Oceány před půl miliardou let
Paleontologové objev popsali v odborném časopise Current Biology. Fosilii objevili v oblasti Čcheng-ťiang v jižní Číně, která proslula obrovským množstvím nálezů právě z doby kambria, kdy tam žila i Kylinxia.
Členovci, mezi něž tvor patří, jsou tvorové s článkovaným tělem – ale bez kostí. Věda je proto zná hlavně z otisků jejich tvrdých exoskeletů; takhle se dochovali například slavní trilobiti. Tento téměř kompletní exemplář ale umožnil vědcům rozeznat všechny detaily, včetně hlavy zvířete. Studie odhalila šestisegmentové uspořádání těla: první segment vybavený očima, druhý segment vyzbrojený velkými chápavými končetinami, následovaný čtyřmi segmenty, z nichž každý se honosil párem kloubních přívěsků.
Hlavní autor Robert O'Flynn je z objevu nadšený: „Zachovalost tohoto živočicha je úžasná. Po naskenování pomocí CT ho můžeme digitálně otočit a doslova se dívat do tváře něčeho, co žilo před více než 500 miliony let. Když jsme zvíře otočili, viděli jsme, že jeho hlava má šest článků, stejně jako u mnoha živých členovců.“ Je to podobné například hmyzu, což vede vědce na stopu mnohem detailnějšího poznání evolučních procesů – hmyz se totiž na Zemi objevil až o 150 milionů let později.
Doktor Greg Edgecombe z Přírodovědeckého muzea k tomu poznamenal: „Většina našich teorií o tom, jak se vyvinula hlava členovců, byla založena na tom, že tyto rané větvené druhy měly méně článků než žijící druhy. Objev dvou dosud nezjištěných párů nohou u Kylinxie naznačuje, že žijící členovci zdědili šestisegmentovou hlavu od svého předka před nejméně 518 miliony let.“