Přes 40 procent lidí na světě věří ve zlé čarodějnice, ukázala studie

Čtyři z deseti obyvatel světa věří, že existují čarodějnice a čarodějové, kteří mohou svými nadpřirozenými schopnostmi škodit ostatním. Vyplývá to ze studie zveřejněné v odborném magazínu PLOS One.

Studie vychází z průzkumů veřejného mínění v 95 zemích a regionech světa z let 2008 až 2017, kterých se zúčastnilo více než 140 tisíc lidí. Přes čtyřicet procent z nich dalo najevo přesvědčení, že „někteří lidé mohou vyslovit kletby nebo zaříkadla, která způsobí, že se někomu stane něco zlého“.

Víra v nadpřirozené schopnosti čarodějnic a čarodějů je v různých částech světa různě intenzivní. Například v Tunisku ji sdílí 90 procent obyvatel a velmi vysoká je také v Maroku, Tanzanii nebo Kamerunu, zatímco ve Švédsku je o ní přesvědčeno jen devět procent a v Německu třináct procent dotázaných.

Obecně je víra v čarodějnictví více rozšířená u chudších lidí s nižším vzděláním.

Mapa rozšíření víry ve zlé čarodějnice
Zdroj: PLOS

Jak poznamenává agentura DPA, přesvědčení o nadpřirozených schopnostech čarodějnic a čarodějů nezůstává bez dopadů. A ty mohou být někdy tragické. V řadě zemí byly totiž zaznamenány například útoky i vraždy albínů, kteří jsou kvůli svému vzhledu považováni za obdařené nadpřirozenými schopnostmi.

Autoři studie upozorňují na to, že jejich analýza má omezenou vypovídací schopnost. Zahrnuje sice více než polovinu dospělé světové populace, ale chybí v ní země jako Čína nebo Indie. Navzdory těmto omezením však podle vědců data jasně ukazují, že víra v čarodějnictví je i v současnosti globálním fenoménem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 10 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled