Z poškozeného plynovodu Nord Stream uniklo do vzduchu velké množství metanu, který je významným skleníkovým plynem. Podle analýz se jedná o zřejmě největší únik v dějinách měření. Podle prvních odhadů se jedná o množství srovnatelné s ročními emisemi metanu města o velikosti Paříže. Informovala o tom pozorovací síť emisí skleníkových plynů ICOS.
Analýzy vycházeji z údajů pozemních měřicích stanic ve Finsku, Švédsku a Norsku. Přesné množství uniklého metanu není podle představitele střediska ICOS Alexe Vermeulena možné určit. Mohou za to „složité meteorologické podmínky“ v oblasti i fakt, že metan z plynovodu stále uniká.
Podle prvních odhadů je však uniklé množství plynu srovnatelné s ročními emisemi města o velikosti Paříže nebo státu srovnatelného s Dánskem.
O něco optimističtější je vedoucí Dánské energetické agentury Kristoffer Böttzauw; ten pro média odhadl, že by mohlo jít asi o jednu třetinu celkových ročních emisí skleníkových plynů v Dánsku.
První výpočet v pátek zveřejnili také experti z norského ústavu pro výzkum ovzduší (Nilu). Podle záznamů z měřicích stanic odhadli, že se do vzduchu z plynovodu dostalo na 80 tisíc tun metanu. „Nic podobného jsme dříve nezaznamenali,“ řekla televizi NRK badatelka Cathrine Lundová Myhreová.
„Pro lidi to není nebezpečné. V takové koncentraci se nejedná o hořlavý plyn,“ uvedl další badatel z norského ústavu Stephen Matthew Platt. Metan se podle něj přesune více na sever k Finsku směrem, kterým vane vítr.
Kdo za to může?
Rusko a západní státy se vzájemně obviňují ze záměrné sabotáže plynovodu – zatím ale chybí důkazy pro kteroukoliv verzi. Kreml vyzval k mezinárodnímu vyšetřování výbuchů, které poškodily potrubí plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře. Mluvčí ruského prezidenta ale podle agentury TASS ponechal bez odpovědi otázku, zda je Moskva ochotna se podělit o údajné důkazy, které podle šéfa ruské civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina svědčí o západní stopě v těchto událostech.
„Ten, kdo to nařídil, by měl být stíhán za válečné zločiny a jít do vězení,“ komentoval situaci pro stanici Al-Džazíra klimatolog ze Stanfordovy univerzity Rob Jackson. Podle dánské vlády se odhaduje, že v nejhorším případě unikne 778 milionů metrů krychlových plynu. Jackson a David Hastings, penzionovaný odborník na chemickou oceánografii z Gainesville na Floridě, vypočítali, že by to odpovídalo zhruba půl milionu tun metanu. Při doposud největší známé havárii spojené s únikem tohoto plynu, katastrofě v americkém Aliso Canyon, přitom uniklo maximálně 90–100 tisíc tun.
- K úniku zemního plynu z podzemního úložiště na předměstí Los Angeles na západě Spojených států docházelo od října 2015 do února 2016. Denně z úložiště unikalo 1200 tun plynu. Plynařské firmě Southern California Gas Company se až po téměř čtyřech měsících podařilo únik plynu zastavit.
Je to problém?
Metan je významným činitelem ve změně klimatu. Je to proto, že pohlcuje sluneční teplo a ohřívá Zemi 82,5krát silněji než oxid uhličitý.
Podle Paula Balcomba, člena inženýrské fakulty katedry chemického inženýrství na Imperial College London, se dopady úniků teprve zjišťují, ale pravděpodobně budou značné. „Mělo by to skutečně velmi velký dopad na životní prostředí a klima – i kdyby se uvolnil jen zlomek tohoto množství.“
Expert na modelování vlivu skleníkových plynů Chris Smith z Institutu pro klima a atmosféru v Leedsu vidí situaci odlišně. Podle něj šlo o plyn, který byl určený ke spálení, takže by se do atmosféry stejně dostal – jen ne ve formě metanu, ale oxidu uhličitého, který spalováním metanu vzniká.
Pokud se přihlédne k tomuto faktu, pak je podle něj skutečný dopad minimální: „Prošel jsem si čísla o úniku metanu z Nord Streamu a naštěstí je dopad na klima malý: způsobí dodatečné oteplení o 0,000016 stupně Celsia, které dosáhne vrcholu v roce 2030,“ uvedl na svém twitterovém účtu.
Mnohem větším problémem jsou zřejmě pro klima dlouhodobé úniky metanu z uhelných dolů. Za ten nejhorší se pokládá ruský uhelný důl Raspaskaja v Kemerovské oblasti, který za poslední rok uvolnil do atmosféry přes 700 tisíc tun metanu.
