Vesmíre, tohle je Špilas. Vědci dali jméno nedávno objevené planetce

Brněnský hrad Špilberk a zároveň i specifická brněnská mluva hantec mají nově svůj otisk ve vesmíru. Objevitelé planetky dosud označované číslem 401820 z jihočeské Observatoře Kleť ji pojmenovali (401820) Špilas. Mezinárodní astronomická unie to schválila.

„Nynější planetku 'Špilas' objevili z jihočeské Observatoře Kleť moji kolegové Miloš Tichý a Zdeněk Moravec 30. září 1996. Poté byla opakovaně pozorována pod předběžným označením 1996 SP7, až dospěla ke kvalitně spočtené dráze a pořadovému číslu 401820,“ uvedla Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.

„Na Kleti jsme vždy měli vřelý vztah k brněnské astronomii. Když se objevil úmysl věnovat Brnu a Brňákům kleťskou planetku, vybírali jsme mezi několika symboly moravské metropole. Špilberk zvítězil proto, že je nepřehlédnutelný. A hovorový 'hantec' je vlastně dalším symbolem Brna zrcadlícím vývoj města v mluvě jeho obyvatel,“ doplnila.

Jméno po vzoru indiánů

Američtí astronomové podle Tiché v posledních letech připomínají v názvech planetek mluvu původních amerických obyvatel. Čeští astronomové tak zvolili zase výraz ze specifického nářečí brněnského.

Planetka (401820) Špilas se pohybuje po výstředné dráze ve vzdálenosti od 280 do 540 milionů kilometrů od Slunce, tedy mezi dráhou Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne jednou za 4,5 pozemského roku. Nejspíš se jedná o těleso o průměru jen několik kilometrů, i v nejlepším dalekohledu je viditelná pouze jako světlý bod. Stáří této planetky je podle vědců srovnatelné se stářím Sluneční soustavy.

První planetka nesoucí pojmenování související s Brnem byla roku 1890 Bruna. Od té doby přibyly například planetky (2073) Janáček, (3366) Gödel, (8343) Tugendhat nebo (14980) Gustavbrom.

Observatoř na Kleti, pobočka českobudějovické hvězdárny a planetária, patří v objevech malých těles sluneční soustavy mezi nejúspěšnější na světě.

Jediným celosvětově uznávaným arbitrem v pojmenovávání vesmírných těles a jejich povrchových útvarů je Skupina pro označování malých těles při Mezinárodní astronomické unii, která o nových pojmenováních informuje v bulletinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...