Evropa potřebuje excelentní výzkum a podporu start-upů, shodli se ministři v Praze

Evropská unie musí vědcům zajistit dobré podmínky, aby zůstávali v Evropě a neodcházeli jinam. Využít a propojit by kvůli tomu měla financování z více programů a fondů. Při neformálním zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost ve výzkumu to řekla eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu a vzdělávání Marija Gabrielová. Podle českého ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) je třeba usilovat i o to, aby naopak do Evropy směřovali vědci ze zámoří.

Evropská komise dlouhodobě poukazuje na to, že EU v celosvětovém souboji o získání talentů a mozků prohrává. Výzkumní a akademičtí pracovníci se stěhují do USA. Podle Gabrielové je proto potřeba propojit investice do vědy, aby se pro výzkumníky v Evropě zlepšily podmínky a vědci neodcházeli jinam.

Zmínila finanční program Horizont Evropa, do nějž by mohly směřovat nevyčerpané prostředky z Fondu soudržnosti. Konkrétně by to mělo být 56 miliard eur na inovace do roku 2027 a dalších 44 miliard z Plánu obnovy. Důležitá je podle ní také spolupráce se soukromým sektorem. Jako příklad toho, jak dobře může výzkum fungovat, zmínila excelentní laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy.

Podle Balaše by k tomu, aby vědci neměli důvod odcházet do zahraničí, mělo vést právě budování excelentních výzkumných center. „Podmínky, které budou tady vědecké i materiální, tak by měly být na takové úrovni, abychom spíše naopak dokázali přitáhnout vědce odjinud, možná i ze Spojených států. Není to jen otázka peněz, ale i zajímavosti projektů,“ řekl. Dodal, že zároveň je důležité, aby byly projekty udržitelné.

10 minut
Jednání evropských ministrů pro výzkum
Zdroj: ČT24

Nutné je podle Gabrielové pokračovat v podpoře inovativních řešení. Připomněla novou strategii pro inovace, kterou Evropská komise schválila začátkem července. Dokument označila za „silný signál“ pro start-upy, tedy začínající a rychle se rozvíjející firmy na technologické inovace. V EU je těchto podniků mnohem méně než v USA a v Číně.

Pomoc ukrajinským vědcům

Evropa chce také pomáhat ukrajinským vědcům a asistovat s obnovou tamních vědeckých institucí poté, co válka skončí. „Máme web, kde všichni ukrajinští vědci získají informace o jejich možnostech a Ukrajina bude také mít přístup k programu Horizont Evropa,“ řekla eurokomisařka Gabrielová.

„Je ale také zapotřebí dát pozor na odliv mozků. Tato opatření nemají za cíl postarat se o to, aby ukrajinské výzkumné síly zůstaly navždy u nás. Jde o to, aby teď měly takové podmínky, které jim umožní věnovat se vědě a výzkumu. Náš cíl spočívá v tom, aby se vědci mohli, až skončí válečný konflikt, zase vrátit domů,“ vysvětlila.

8 minut
Redaktorka ČT Šůchová o evropské vědecké konferenci v Praze
Zdroj: ČT24

Podle Balaše bude také pokračovat přerušování spolupráce s ruskými vědeckými institucemi. Zmínil třeba konec české spolupráce na ruském Spojeném ústavu jaderného výzkumu u Moskvy. Ještě před rokem to přitom bylo místo s druhou nejvyšší koncentrací českých vědců v zahraničí, hned po švýcarském CERNu.

Naopak chce ministr školství hledat cesty, jak pomoci individuálním ruským a běloruským vědcům, kteří mají ve svých zemích problémy. „Neradi bychom diskriminovali kohokoliv, kdo je těmi režimy pronásledovaný. Jsme si ale vědomí i toho, že zde mohou být případná bezpečnostní rizika, takže každý případ by měl být posuzovaný individuálně,“ uvedl Balaš. 

Pražská deklarace

Setkání ministři zahájili ve čtvrtek slavnostní večeří v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě. Ke spolupráci ve financování výzkumu by za českého předsednictví měla vzniknout takzvaná Pražská deklarace, její příprava začala v červnu. Kromě ní by Rada EU měla do konce roku schválit i závěry ze zvláštní zprávy Evropského účetního dvora, který hodnotil spolupráci ve výzkumu do roku 2020.

Posilování spolupráce ve financování výzkumu v Evropě je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU. Vedle toho jmenoval Balaš v první polovině července v Evropském parlamentu integraci systému výzkumné infrastruktury EU a přijetí nové evropské inovační agendy. Důraz by se přitom podle něj měl klást na mezioborový přístup k řešení společenských a ekonomických problémů nebo na životní prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci přišli na to, co způsobuje myokarditidu po očkování proti covidu

Mezi nejvážnějšími zdravotními komplikacemi, jež jsou vzácně spojené s očkování proti covidu, jsou srdeční problémy. Že existují, bylo popsáno mnohokrát, teď ale vědci vysvětlili, jak a proč tyto obtíže vznikají.
před 10 hhodinami

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
včera v 12:48

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
včera v 11:20

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37
Načítání...