Unikátní objev na relikviáři svatého Maura je mytický ropuší kámen

Unikátní objev učinili odborníci při čištění relikviáře svatého Maura na zámku Bečov. Mezi kameny, které zdobí národní kulturní památku nesmírné hodnoty, objevili i takzvaný ropuší kámen. Odborná expertiza potvrdila, že nejde o minerál, ale opravdu o objekt, který byl v raném středověku opředen řadou mýtů. Paleontologové až v novověku zjistili, že ve skutečnosti jde o zkamenělý zub druhohorní ryby.

Ropušího kamene si všimla Růžena Gregorová z Geologicko-paleontologického oddělení Moravského zemského muzea, která se ropušími kameny zabývá. Podle kastelána zámku a hradu Bečov Tomáše Wizovského byl objev dílem náhody. „Paní Gregorová sledovala záběry v televizi z ukládání ostatků do relikviáře sv. Maura a všimla si jednoho z kamenů, který relikviář zdobí. Hned druhý den se s námi spojila. Její domněnka se pak potvrdila,“ popsal Wizovský.

Jak řekla Gregorová, ve středověku, kdy ještě lidé neznali původ zkamenělin, nacházeli nejrůznější pozůstatky života z minulosti a hledali pro ně vysvětlení. Zuby pravěké ryby Scheenstia mají kulovitý tvar, protože byly uzpůsobeny k drcení vápenných schránek vodních živočichů. Zřejmě ale lidem připomínaly boule na hlavě ropuchy, a tak se vžila představa, že vznikají v hlavách starých ropuch.

Magická substance

Ropušímu kameni se ve středověku připisovaly léčivé účinky, měl také nositele chránit před jedy, podle pověr uměl jed detekovat a neutralizovat. Proto se ropuší kameny používaly v prstenech panovníků. Nález v Bečově je ale v mnoha ohledech významnější a podle Gregorové jde o senzaci.

„V anglických sbírkách jsou zachovány prsteny, které obsahují ropuší kameny, ale nejstarší je ze čtrnáctého století a všechny ostatní jsou mladší, šestnácté nebo sedmnácté století. V osmnáctém století pak už tento mýtus odeznívá,“ popsala Gregorová.

Dva ropuší kameny zjistila Gregorová i na koruně, kterou byl v roce 1349 korunován Karel IV. v německých Cáchách králem Svaté říše římské. Nález na relikviáři v Bečově, který pochází z první čtvrtiny třináctého století, je ale zatím nejstarším potvrzeným nálezem ropušího kamene.

Drahokam byl zub

Relikviář svatého Maura nyní prochází odborným čištěním, které provádí restaurátor Andrej Šumbera. Ten také po upozornění, že by jeden z kamenů mohl být ropuším kamenem, asi centimetrový objekt z výzdoby vyndal, aby mohl být podroben detailnímu zkoumání.

Po otočení bylo pod mikroskopem jasně vidět, že nejde o přírodní minerál, ale o zub, který je zvenku obalen sklovinou a uvnitř má výduť. Po potvrzení byl ropuší kámen vrácen zpět mezi ostatní drahokamy na relikviáři. 

Relikviář by měl být v listopadu opět představen veřejnosti, a to ve zcela nových prostorách. Místo zámku bude relikviář, uzamčený v asi nejbezpečnější vitríně v Česku, k vidění v Pluhovských domech nad zámkem. Doplní ho i nová expozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Otázky a odpovědi: Co se ví o viru, který se šíří v Číně

Především na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích se šíří zprávy o novém viru, který v Číně mimo jiné plní krematoria. Téma virové epidemie, která se objeví v Číně přesně pět let po covidu, je atraktivní. Ale pohled na reálná data ukazuje, že aktuální situace není ani zdaleka tak dramatická. Nový virus ve skutečnosti není tak nový – dokonce je pravděpodobné, že už prošel i českou populací.
před 18 hhodinami

Lidé v paleolitu se neživili paleo dietou. Jedli třeba stulíky

V představě řady lidí se v pravěku lidstvo živilo hlavně masem. Podle nové studie je ale opak pravdou. Vědci našli v Izraeli důkazy o tom, jak bohatá a pestrá byla paleolitická rostlinná potrava.
před 18 hhodinami

Plodnost snížily mezi roky 2021 a 2022 obavy z očkování, říká český výzkum

Výrazný pokles plodnosti v Česku mezi lety 2021 a 2022 souvisí podle vědkyň z Národního institutu SYRI s očkováním proti covidu-19. Vědkyně modelovaly plodnost pro rok 2022 a vycházely při tom z předpokladu, že ženy v důsledku obav z možných vedlejších účinků látky vědomě odkládaly svoje reprodukční záměry v měsíci vakcinace.
před 21 hhodinami

Sibiřský mráz v Československu uvěznil auta a omezil elektrárny

Před čtyřiceti lety, 7. ledna 1985, zasáhla Československo a celou oblast střední Evropy šestidenní vlna silných mrazů v důsledku proniknutí velmi studeného vzduchu od severovýchodu. Druhá vlna extrémně chladného počasí přišla od 11. do 13. února téhož roku. Při obou mrazivých vlnách se teploty několik dní držely kolem minus třiceti stupňů Celsia.
před 23 hhodinami

Čínská policie testuje hlídkující roboty se sítěmi a slzným plynem

Ve východní Číně chce místní policie nasazovat na hlídky v ulicích pojízdné roboty. Podle deníku South China Morning Post jsou tyto stroje schopné identifikovat osoby porušující zákony, a dokonce je pomocí slzného plynu paralyzovat.
včera v 08:00

Meta chce zaplavit Facebook AI uživateli. Těm lidským se to nelíbí

Sociální sítě by podle šéfů společnosti Meta měly být oživené „neživými uživateli“. Avatary generované umělou inteligencí mají zvýšit míru toho, jak se lidští uživatelé zapojují například do diskuzí. Po bouřlivých reakcích na sociálních sítích se ukázalo, že Facebook i Instagram už s těmito technologiemi experimentovaly.
6. 1. 2025

Amazonka ze Sárrétudvari-Hízóföld. Archeologové objevili výjimečný hrob

Maďarští archeologové objevili první středověký hrob, v němž je pochovaná ozbrojená žena. Jestli se jednalo o válečnici, nebo byl její příběh jiný, zatím nejsou schopní říci.
6. 1. 2025

Zemřel historik Šmahel, znalec Lucemburků, husitství či reformace

Ve věku 90 let v neděli zemřel přední český historik František Šmahel. Byl uznávaným znalcem lucemburské dynastie, husitství a české reformace. Šmahel byl jednou z nejvýznamnějších osobností české historické vědy. Za svou práci dostal velké množství ocenění, včetně cen Česká hlava roku 2013 nebo Ceny Neuron o čtyři roky později.
6. 1. 2025
Načítání...