Viry se budou dál vyvíjet, to nezměníme, tvrdí britský vakcinolog Almond

Ve světě se v současnosti objevují nové varianty koronaviru. Jak na ně budou dostupné očkovací látky zabírat, souvisí podle Jeffrey Almonda se změnami, jimiž virus prochází. Vakcinolog a virolog, který působí na Oxfordské univerzitě, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. 

Video Hyde Park Civilizace - Jeffrey Almond
video

Jeffrey Almond hostem Hyde Parku Civilizace

„Hodně virů se neustále mění. Jejich evoluce závisí na drobných chybách, na tom, že každá dcera je trošku jiná než matka. Některé z těchto chyb jsou špatné a pak dceřiný virus nepřežívá. Některé jsou ale pozitivní výhoda, která pak pomáhá v přežití toho viru. Tohle nezměníme, viry se budou dál vyvíjet. Očkování se snaží tohle nějak zastavit a naše přirozená imunita také,“ říká Jeffrey Almond.

Virolog a vakcinolog, který byl hostem Hyde Parku Civilizace, má přes čtyřicet let praxe ve vývoji očkovacích látek. Působil v akademickém světě, pak na 14 let přešel do byznysu a byl viceprezidentem a šéfem výzkumu a vývoje ve společnosti Sanofi Pasteur. Nyní je hostujícím profesorem na Oxfordské univerzitě a Univerzitě v Readingu a také poradcem biotechnologických firem. Navíc patří do širšího okruhu vědců, kteří radí britské vládě, jak zvládnout pandemii koronaviru.

Lehčí průběh u očkovaných

Almond uvedl, že slovo účinnost popisuje, nakolik je očkovací vakcína schopná předcházet onemocnění. „Pokud naočkujeme sto tisíc lidí a dalších sto tisíc dostane placebo, pak můžeme srovnávat počty těch, kteří onemocněli v následujícím měsíci nebo dvou,“ vysvětlil.

Například vakcína firem Pfizer a BioNTech má účinnost 95 procent, což je obrovský úspěch, domnívá se Almond. To znamená, že v tomto případě lze očekávat, že v očkované skupině v porovnání s tou, která dostala jen placebo, onemocní pouhých pět procent lidí. „Počet lidí ve zkouškách, které jsme provedli, nebyl tak vysoký. Šlo ale o nějakých třicet, čtyřicet tisíc, takže máme ohledně účinnosti poměrně slušná čísla,“ řekl.

Připomněl, že něco jiného je v tomto ohledu takzvaná terapeutická účinnost. Ta by měla být stejná jako výše zmíněné číslo. „Pokud se ale něco pokazí, některé vakcíny zůstanou v teple nebo nejsou podány správně, tak reálná účinnost klesne,“ vysvětlil. 

V současné chvíli si odborníci podle Almonda nejsou zcela jistí, jak konkrétně tato čísla vypadají. „To, co zatím vidíme, je, že u očkovaných lidí neprobíhá ta nemoc závažným způsobem,“ řekl. 

Vývoji vakcín napomohly nové technologie i dřívější znalosti

Vývoj vakcín proti koronaviru proběhl v rekordně krátkém čase. Namísto obvyklých několika let se jednalo o pouhých deset měsíců. Podle Almonda za tímto faktem stojí mimo jiné dřívější poznatky o zmiňovaném typu virů. „Na příbuzných koronavirech jsme už odvedli spoustu práce, takže jsme měli dobrou představu o tom, jak by to mělo vypadat,“ podotkl.

„Podívali jsme se na spike protein a zjistili jsme, že je velmi podobný tomu, který známe z ostatních koronavirů, a pokud ho dokážeme vyrobit, tak velmi pravděpodobně to bude základ pro protilátky, které neutralizují nebo zabíjí tento virus,“ přiblížil.

Ke zkrácení času vývoje podle něj přispěly také nové technologie, které se objevily v posledních několika letech. „Čínští vědci dokázali přečíst celý genetický kód – RNA sekvenci viru – během několika dní, možná týdnů. Tyto  informace dali celému světu volně k dispozici,“ poznamenal Almond s tím, že poté hned začalo na vývoji vakcín pracovat několik skupin. 

Po zkouškách na zvířatech pak odborníci velmi rychle dokázali přejít ke klinickým testům. „Celý svět tady pracoval opravdu velmi rychle, velmi efektivně v návaznosti na infrastrukturu a vědecké poznatky, které už jsme měli,“ uvedl s tím, že i regulační úřady byly velmi motivované a odhodlané postupovat rychle. „Celé to byla fantastická spolupráce,“ uvedl. Připomněl, že se do ní zapojily i vlády, které poskytovaly financování. S očkováním se tak mohlo záhy začít.

Potřeba dvou dávek 

Ve Velké Británii se rozhodlo o prodloužení času mezi první a druhou dávkou vakcíny z jednoho na tři měsíce. „Cíl byl, aby víc lidí dostalo alespoň jednu dávku a měli tak alespoň částečnou ochranu. Tato strategie dávala smysl, protože jste chráněn před závažnou formou onemocnění,“ uvedl Jeffrey Almond.

Jestli by se měl inspirovat zbytek světa a rozestup mezi dvěma dávkami by se měl ještě více prodloužit, podle něj závisí na tom, jak efektivní tato jediná dávka bude. „Je možné, že varianty budou vyžadovat větší množství protilátek. A pokud tomu tak bude, pak je možné, že tahle strategie jedné dávky nebude ta rozumná,“ připustil expert. Dodal, že v konečném důsledku by měl každý očkovaný dostat dvě dávky. 

Almond také uvedl, že u některých vakcín – zejména proti obrně, neštovicím, ale i spalničkám, očkování zabraňuje nejenom nákaze, ale i jejímu šíření. „Podle prvních dat z Izraele se to stejné děje i u koronaviru. Když jsou očkování téměř všichni, virus se nemůže šířit. A tedy i ti, kteří nebyli očkováni, jsou chráněni. To je princip stádní imunity a funguje velmi dobře, “ uvedl.

Matka a dcery

V různých částech světa se nyní objevují nové varianty koronaviru. Podle dosavadních poznatků se zdá, že dostupné vakcíny zatím fungují proti takzvané britské variantě. Zdá se ale, že ta jihoafrická bude zřejmě problematičtější. Podle Almonda to souvisí se změnami, kterými virus prochází.

„Můžete si jej představit jako mateřský virus, který má hodně dcer,“ poznamenal s tím, že některé tyto dcery vypadají trochu jinak. „Když vytváříme protilátky s pomocí první vakcíny, tak to jsou protilátky založené na mateřském viru a otázka je, jestli plně rozpozná všechny ty dcery. Většinou ano, ale někdy se může objevit dcera, která je trošku jiná a ta protilátka na ni úplně nefunguje,“ vysvětlil s tím, že právě jihoafrickou variantu protilátky tolik nerozpoznávají.

„Data, která teď máme k dispozici, naznačují, že pokud máte hodně protilátek, bude to fungovat i proti ní, ale pokud je ta hladina nízká, bude to méně efektivní než kdybyste čelil britské variantě,“ dodal.

Důležité období 

V současnosti se v tomto ohledu jedná o velmi důležité období, domnívá se Almond. „Pokud se začnou objevovat varianty, které budou plně rezistentní na protilátky, jež vznikají v důsledku první generace vakcín, pak je potřeba vyrobit novou vakcínu,“ upozornil.

„Takže bychom museli vytvořit takzvanou bivalentní vakcínu, která má obě složky. A pak se možná objeví třetí, tak by to musely být tři složky a pak možná čtyři,“ vysvětlil. To by podle něj bylo komplikovanější, protože očkovací dávka by musela být větší a možná by také hrozily silnější vedlejší příznaky. „Je možné, že reakce imunitního systému rozezná jen tu jednu složku, ne ty ostatní,“ uvedl dále.

Z toho důvodu je nutné koronavirus v příštích měsících bedlivě sledovat a připravit se i na tento scénář. „Abychom zabránili šíření těchto variantních virů po celém světě, je dál potřeba pokračovat v očkovací kampani, protože nejlepší způsob, jak zastavit nárůst těchto variant, je zastavit šíření, zastavit přenos, vyvolávat v lidech imunitu,“ zdůraznil.  

Zda bude proti novým variantám vhodnější vyrábět nové vakcíny, či pouze posilovat ty stávající, se podle Almonda ukáže podle toho, jak moc budou odlišné. V případě plně rezistentní varianty bude potřeba vyvinout novou vakcínu. V současnosti je však nutné počkat na další vývoj. „Ono se taky může stát, že pokud se objeví řada nových variant koronaviru, tak budou méně závažné,“ uvedl. „Není potřeba být zas tak pesimistický. Je možné, že ty budoucí kmeny budou relativně triviální,“ dodal.

Vektorem vyvolaná imunita

Zatímco Pfizer a Moderna jsou vakcíny typu mRNA, Johnson & Johnson, AstraZeneca a Sputnik V jsou postavené na využití virového vektoru. Almond v Hyde Parku Civilizace také vysvětlil, v čem tato vektorem vyvolaná imunita spočívá: „Jde o jev, který jsme pozorovali u zvířat. Když si vezmete AstraZenecu, můžete si ji představit jako vlašský ořech, který má skořápku a ta je ten vektor, to je ten adenovirus. Uvnitř máte jádro a když se ta skořápka rozlouskne, tak DNA uvnitř vyrobí ten S protein koronaviru, což je základ celého očkování,“ popsal.

„Pokud tam ale skořápky je příliš mnoho, je možné, že se proti ní i jádru vytvoří protilátky. Když pak dáte druhou dávku, může se stát, že tyto protilátky zabrání tomu, aby se skořápka rozlouskla, takže ta druhá dávka už není tolik efektivní, jak by měla být. Tomu říkáme vektorem vyvolaná imunita,“ dodal. „Zabije to ořech předtím, než se může rozlousknout, takže nemůže vytvořit koronavirový protein,“ uvedl mimo jiné.

Celý rozhovor je k dispozici ve videu výše.