Mozky pacientů s covidem mohou být náchylné k poškození cév, uvádí studie z USA

Skupina amerických lékařů detailně prozkoumala mozky lidí, kteří zemřeli na covid-19. Opakovaně v nich nacházeli známky poškození způsobené zeslábnutím a narušením cév – v mozkové tkáni se ale nevyskytovaly přímo stopy viru SARS-CoV-2. To naznačuje, že tyto důsledky nejsou vyvolány přímým útokem viru na mozek.

„Zjistili jsme, že mozky pacientů, kteří se nakazí infekcí SARS-CoV-2, mohou být náchylné k poškození cév. Výsledky našeho výzkumu naznačují, že to může být způsobeno zánětlivou reakcí organismu na virus,“ uvedla Avindra Nathová z Národního ústavu pro neurologické poruchy a mrtvici (NINDS) a současně hlavní autorka studie.

„Doufáme, že tyto výsledky pomohou lékařům pochopit celé spektrum problémů, jimiž mohou pacienti trpět, abychom pak mohli přijít s lepší léčbou,“ řekla ke studii, která vyšla v odborném vědeckém časopise New England Journal of Medicine.

Covid-19 je sice hlavně respirační onemocnění, pacienti ale často pociťují i další problémy – a právě ty neurologické jsou mezi nimi velmi časté. Patří k nim například bolesti hlavy, deliria, závratě, únava a zejména velmi typická ztráta čichu nebo chuti. Nemoc může také způsobit, že pacienti utrpí mozkovou mrtvici nebo jiné podobné závažné poškození mozku.

Už několik studií prokázalo, že covid může způsobit zánět a poškození cév. V jedné z nich vědci dokonce našli důkazy o malém množství SARS-CoV-2 v mozku některých pacientů a od té doby se stále snaží pochopit, jak může nemoc mozek ovlivňovat.

Jde o velmi složitý problém, do něhož vstupuje celá řada proměnných a vlivů, proto se obtížně studují – a také proto jsou první výsledky teprve nyní.

Detailní výzkum

V prezentované studii výzkumníci provedli hloubkovou analýzu vzorků mozkové tkáně devatenácti pacientů, kteří zemřeli po prodělaném covidu-19 v období od března do července 2020. Vzorky od šestnácti pacientů poskytla kancelář vrchního soudního lékaře v New Yorku, ostatní tři případy darovalo oddělení patologie z University of Iowa.

Pacienti umírali v širokém rozmezí věku od 5 do 73 let. Zemřeli během několika hodin až dvou měsíců po hlášení prvních příznaků nemoci. Mnoho z nich mělo jeden nebo více rizikových faktorů, včetně cukrovky, obezity a nejrůznějších kardiovaskulárních onemocnění. Osm bylo nalezeno mrtvých doma nebo na veřejném prostranství, další tři pacienti zkolabovali a náhle zemřeli.

Na jejich mozky vědci použili extrémně citlivý snímač magnetické rezonance (MRI). S jeho pomocí prozkoumali vzorky čichových buněk a mozkového kmene každého pacienta. Právě tyto oblasti jsou považovány za vysoce náchylné ke covid-19. Snímky odhalily, že v obou regionech byl nadbytek světlých bodů, které na MRI znamenají zánět, i tmavých skvrn, jež zase představují krvácení.

Výzkumníci pak použili snímky jako vodítko pro podrobnější zkoumání skvrn pod mikroskopem. Zjistili, že světlá místa obsahují cévy, které jsou tenčí než normálně a někdy jimi unikají krevní proteiny, jako fibrinogen, do mozku.

To zřejmě spustilo imunitní reakci: Skvrny totiž byly obklopeny T-lymfocyty i imunitními buňkami mozku zvanými microglia. Naopak tmavé skvrny obsahovaly sraženiny i narušené cévy, ale nenašly se v nich žádné stopy po imunitní reakci.

Co studie říká o covidu

„Dost nás to překvapilo. Původně jsme očekávali poškození způsobené nedostatkem kyslíku. Místo toho jsme viděli oblasti poškození, které jsou obvykle spojeny s mozkovými mrtvicemi a neurozánětlivými onemocněními,“ uvedla doktorka Nathová.

Vědci ale přes závažné poškození nezjistili žádné známky infekce ve vzorcích mozkové tkáně, přestože použili několik metod pro detekci genetického materiálu nebo proteinů viru SARS-CoV-2.

„Zatím naše výsledky naznačují, že poškození, které jsme viděli, nemuselo být způsobeno virem SARS-CoV-2, který přímo infikoval mozek,“ řekla Nathová. „V budoucnu máme v plánu zkoumat, jak covid-19 poškozuje mozkové cévy a jestli to vyvolává některé krátkodobé a dlouhodobé příznaky, které vidíme u našich pacientů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
včera v 11:56‌‌

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.