Na Měsíci je mnohem víc vody, než se zdálo, prokázala létající observatoř NASA

Stratosférická observatoř NASA pro infračervenou astronomii (SOFIA) poprvé prokázala, že na osvětlené straně Měsíce se nachází voda. Tento objev naznačuje, že voda se může po měsíčním povrchu vyskytovat častěji a neomezuje se tedy jen na chladná, stinná místa, jak se až doposud zdálo.

Observatoř SOFIA umístěná v obřím letadle Boeing 747SP našla molekuly vody v kráteru Clavius, jednom z největších kráterů viditelných ze Země, který se nachází na jižní polokouli Měsíce. Už předchozí pozorování povrchu Měsíce odhalila na tomto místě nějakou formu vodíku, ale nebyla schopná rozeznat, jestli je to voda nebo jen hydroxyl.

Údaje z této lokality odhalily vodu v koncentraci 100 až 412 částic na milion, což zhruba odpovídá množství, které se vejde do třetinkové pivní sklenice – zachycené v krychlovém metru půdy rozprostřené po měsíčním povrchu. Výsledky vyšly v posledním čísle časopisu Nature Astronomy.

„Měli jsme náznaky, že by se H2O – tedy nám dobře známá voda, mohla vyskytovat i na osvětlené straně Měsíce,“ uvedl Paulz Hertz, ředitel oddělení astrofyziky v NASA. „Teď už ale víme, že tam je. Tento objev zpochybňuje naše chápání měsíčního povrchu a vyvolává zajímavé otázky o zdrojích důležitých pro výzkum hlubokého vesmíru,“ dodal vědec.

Pro srovnání, saharská poušť podle NASA obsahuje asi stokrát více vody, než kolik SOFIA našla v měsíční půdě. Navzdory malému množství tento objev vyvolává nové otázky o tom, jak tam voda vzniká i jak vlastně vydrží existovat na měsíčním povrchu.

Voda je totiž ve vesmíru nesmírně vzácným zdrojem - a současně je klíčovou složkou i podmínkou života, jak ho známe. NASA zatím neví, jestli je ta, kterou nalezla SOFIA, snadno dostupná a tedy využitelná jako zdroj pro budoucí měsíční mise.

Kosmická agentura se ale v rámci programu NASA Artemis chce o přítomnosti vody na Měsíci dozvědět vše, co se dá; a to ještě předtím, než v roce 2024 vyšle první ženu a dalšího muže na měsíční povrch. Do konce desetiletí tam má vybudovat základnu, která by měla být obývaná trvale.

Měsíční věda je stále přesnější

Výsledky SOFIA vycházejí z dlouholetého výzkumu ohledně přítomnosti vody na Měsíci. Když se astronauti z Apolla 11 v roce 1969 poprvé vrátili z Měsíce, mělo se za to, že je úplně suchý a žádná voda na něm neexistuje.

Mise za posledních 20 let, jako pozorování lunárních kráterů a senzorické družice NASA, potvrdily existenci ledu v trvale zastíněných kráterech kolem pólů Měsíce. Mezitím se několik kosmických misí detailně rozhlédlo po měsíčním povrchu a našlo důkazy o vlhkosti i ve slunečnějších oblastech. Tyto mise však nebyly schopny s konečnou platností rozlišit formu, v níž se vodík vyskytuje – buď H2O, nebo OH (tedy hydroxylu).

Teprve SOFIA nabídla nový způsob pohledu na Měsíc. Tento upravený tryskový letoun Boeing 747SP s teleskopem o průměru 269 centimetrů je schopný vyletět do výšky až 15 kilometrů, kde už přístroje neruší atmosféra.

Záhada vody

„Bez husté atmosféry by se voda na sluncem osvětleném měsíčním povrchu měla prostě ztratit ve vesmíru,“uvedla NASA. „Přesto ji tam ale vidíme. Něco tam vodu vytváří a něco ji tam musí zachycovat,“ doplnila agentura.

Zdrojem by mohly být například mikrometeority dopadající sem z vesmíru, anebo by se mohlo jednat o složitější proces, při němž sluneční vítr přináší na měsíční povrch vodík, který tam reaguje s minerály obsahujícími kyslík v půdě - výsledkem by mohla být voda.

Jak tam ale voda vydrží? Mohla by se zachytávat do drobných korálkovitých struktur v půdě, které vznikají z vysokého žáru způsobeného nárazy mikrometeoritů. Další možností je, že by voda mohla být ukryta mezi zrnky měsíční půdy a chráněná tímto způsobem před slunečním světlem – potenciálně by tak pro lidské mise byla přístupnější než voda zachycená v korálkovitých strukturách.

Velká vodní perspektiva

Ve stejném čísle časopisu Nature Astronomy vědci publikovali studii s použitím teoretických modelů a dat sondy Lunar Reconnaissance Orbiter, která poukazuje na to, že voda by mohla na Měsíci existovat ve stinných oblastech, kde teploty zůstávají pod bodem mrazu, na více místech Měsíce, než se v současnosti očekává.

„Voda je cenný zdroj jak pro vědecké účely, tak pro využití našimi průzkumníky,“ řekl Jacob Bleacher, hlavní vědecký pracovník ředitelství pro výzkum a operace NASA. „Pokud dokážeme využít zdroje na Měsíci, pak ji tam nemusíme transportovat tolik ze Země - o to více vědeckých přístrojů budeme moci naložit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 11 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 13 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 17 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 22 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
8. 9. 2026

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.