Pohled na řepková pole v německém Meklenbursku – Předním Pomořansku a Šlesvicku-Holštýnsku přináší neobvyklou podívanou – na rostlinách si tady ve volné přírodě pochutnávají hejna velkých nelétavých ptáků, kteří jsou značně podobní pštrosům. Jedná se o jihoamerický druh nandu pampový, který se zde šíří už dvacet let.
Na severu Německa se přemnožili nanduové. Stovky velkých ptáků ničí řepková pole
První nanduové se do volné přírody v Německu dostali kolem roku 2000, když několik exemplářů uprchlo ze soukromé farmy. Ptákům se v rovné krajině, která částečně připomíná jejich rodné jihoamerické pampy, dařilo. Pronikli do biosférické rezervace Schaalsee, kde našli dostatek klidu, potravy i možností pro rozmnožování.
Zpočátku byli nanduové zajímavým doplňkem krajiny, který vyvolával pobavené reakce místních i turistů. Jenže jak zvířat přibývalo, přestávala být situace tak zábavná. Z několika exemplářů se staly desítky a nakonec stovky. A začalo přibývat problémů.
Rozporuplný postoj veřejnosti
Dospělý nandu může měřit 150 centimetrů a váží přes 25 kilogramů. Je skvělý běžec, v jeho jihoamerické domovině mu totiž dlouhé a silné nohy pomáhají přežít – musí prchat před širokým spektrem predátorů. Jenže v Německu žádný tvor, s výjimkou člověka, který by ho dokázal ohrozit, nežije.
Nanduové se v Německu pohybují v hejnech o desítkách exemplářů, dokážou překonávat značné vzdálenosti a zejména se rychle množí. Jeden samec si totiž namluví více samic, které mu snesou každá několik velkých vajec. Samec se pak o ně i o vylíhlá ptáčata stará.
Postoj veřejnosti vůči tomuto druhu je značně rozporuplný a také se mění v čase. Podle německých zákonů je totiž každý druh, který se uchytí v tamní přírodě, chápaný jako původní, a tak nebylo možné šíření těchto ptáků omezovat.
Ohrožený a přitom přemnožený
Současně nanduové ve své původní vlasti rychle ubývají – poškozuje je ničení krajiny, lov i změny klimatu. Zato v Německu se jim daří, podle odborného časopisu Audubon dokonce lépe než v Jižní Americe.
Jenže tak velký tvor a v takovém počtu má nutně určité dopady na ekosystém, do kterého se nově dostal. Nanduům zachutnala řepka, zejména mladé rostliny se staly jejich oblíbenou pochoutkou. Německým zemědělcům, kteří řepku pěstují na olej, tak způsobují značné škody. Některým zničili podle časopisu Audubon až polovinu úrody.
Škody byly tak velké, že se nakonec rozhodly zasáhnout úřady: začalo sčítání nanduů, které prokázalo, že ptáků stále přibývá. Roku 2015 byli označeni za potenciálně invazivní druh. V roce 2017 jich dobrovolníci napočítali 244, ale už o rok později, na podzim roku 2018, jich bylo 566.
Úřady proto rozhodly, že je možné a rozumné snažit se počty nanduů omezovat, nejprve ničením jejich vajec, od roku 2019 i aktivním lovem. Na podzim roku 2019 tak poprvé došlo k úbytku nanduů – dobrovolníci jich napočítali „jen“ 456.
Podle biologů to ale nemusí znamenat výhru, možná se dokonce jedná o její protiklad. Přírodovědci totiž upozorňují, že nanduové jsou dostatečně inteligentní na to, aby na lidskou agresi zareagovali a změnili své chování: stali se opatrnějšími, obezřetnějšími a lidí se začali stranit.
Ve hře je dokonce i možnost, že se ptáci prostě přesunou někam jinam, mimo Meklenbursko, a místo lokálního problému se z „pštrosů“ šířících se po celé zemi stane problém globální.
