Starost otců o potomky je u savců výjimečná. Vědci jsou na stopě, proč to funguje u lidí

Lidé se liší od ostatních primátů velmi výrazně v tom, kolik péče věnují otcové svým potomkům. Doba vzniku ani příčina této jedinečné formy otcovství není známá a dá se jen těžko prokázat - ale nová teorie navrhuje, že vznikla z potřeby partnerství v reakci na měnící se ekologické podmínky.

Nová teorie vznikla na základě znalostí ekonomického a reprodukčního chování lidí v minulosti a také srovnáváním s modely rozmnožování a péče o potomky u nejbližších příbuzných člověka.

Vědci se dlouho snažili vysvětlit, jak se objevilo lidské otcovství. Péče otce o své potomky je sice u savců vzácná, ale u lidí se rozšířila napříč mnoha kulturami a společenstvími. Muži do svých potomků investují spoustu času a energie: starají se o relativně bezmocné děti řadu let.

V kulturách lovců a sběračů to bylo relativně podobné jako dnes: děti pod ochranou otce zůstávaly až do dospělosti. Jde o zásadní rozdíl oproti velkým primátům, kteří tak dlouhodobou péči neznají.

Evoluční nevýhoda otců

Vědci rozdělili samce z hlediska reprodukční strategie na dvě skupiny: na „otce“, kteří se o své potomky starají, a „fotry“, kteří se promiskuitně páří a o své potomky neprojevují žádný zájem. „Otcové“ jsou v této situaci ve značné nevýhodě: „fotři“ totiž nemusí spotřebovávat energii na zajištění potomstva, a proto jí mají více na plození dalších a dalších dětí, takže své geny mohou lépe předávat dalším generacím.

Častým vysvětlením, proč se „otcové“ dokázali prosadit, bývá, že ženy se začaly přednostně pářit s muži, kteří jim poskytovali jídlo – za potravu pak mohli dostat sexuální věrnost partnerek. Podle autorů nové studie ale toto vysvětlení není dostatečné z více důvodů. Místo toho přišli s vlastním: ekologické změny měly na lidstvo tak velký vliv, že stvořily „otce“, a to i přesto, že ženy mohly být dále nevěrné.

Spolupráce mužů a žen

Klíčovou silou byla podle autorů práce spolupráce mezi muži a ženami. Celý tento příběh se začal podle nich odvíjet před asi pěti až osmi miliony lety v Africe. V té době se planeta oteplovala a Afrika začala vysychat. První lidé se museli začít orientovat na mnohem rozmanitější druhy potravy, které se ale také hůře hledaly a byly více rozptýlené v krajině.

To vedlo ke vzniku moderního člověka, který je kreativní, přizpůsobivý, chodí po dvou zadních končetinách – a velmi dobře spolupracuje s ostatními svého druhu.

Antropologové se domnívají, že v té době se každé pohlaví specializovalo na jiný druh živin: ženy na rostlinnou stravu, kterou sbíraly, muži na živočišnou, kterou lovili. Bez spolupráce obou pohlaví nemohli být tehdejší lidé schopní získat dostatečně pestrou a výživnou stravu, která by jim zajistila přežití.

A také se během té doby stali důležitější „otcové“ než „fotři“. Bez spolupráce mezi pohlavími se totiž přežití potomka stalo velmi nejistým, což zvýšilo sílu „otců“ – jejich potomci tak postupně získávali mnohem větší pravděpodobnost přežití. A tím, že se tyto geny předávaly dál, mohlo přibývat i vzorných „otců“. V modelu, podle něhož vědci tyto změny sledovali, ale mohli zůstat i „fotři“, jen jich díky evoluci postupně ubývalo.

Autoři této práce doufají, že jejich modely pomohou v budoucnu archeologům i antropologům v jejich výzkumech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 2 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 4 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 4 hhodinami
Načítání...