Japonský lék Favipiravir je na cestě do Česka, bude tu testován proti nemoci COVID-19. Na Twitteru to uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) minulý týden řekl, že Česko je mezi 20 zeměmi, do kterých Japonsko lék dodá. Lék je podle něj slibný pro středně závažné případy onemocnění, které vyvolává nový typ koronaviru. O možnosti dodávky léku s Japonci podle svých slov na konci března jednal předseda SPD Tomio Okamura.
Lék Favipiravir známý i pod názvem Avigan vyrábí japonská společnost Toyama Chemical spadající pod koncern Fujifilm Holdings. Společnost jeho vlastní klinické testování spustila koncem března, takže zatím není jednoznačně prokázané, že lék nový koronavirus opravdu umí porazit. Existuje ale řada náznaků, že účinek má, zejména u lehčích případů.
Tento lék vznikl původně proti jinému viru, a to chřipkovému. Japonci ho vyvinuli nikoliv proti klasické sezonní chřipce, ale proti novým nebezpečným kmenům této nemoci, které nedokázal porazit ani lék Tamiflu od společnosti Gilead. Právě podle ptačí chřipky dostal preparát jméno – Avigan se jmenuje podle ptačí chřipky neboli Avian Flu.
V Japonsku byl pro lékařské účely schválený už roku 2014, díky tomu se o jeho účinnosti i vedlejších účincích ví relativně hodně. Jeho příběh je ale mnohem starší, vývoj totiž začal už na konci dvacátého století.
Jak funguje
Tento lék je vlastně jednoduchá organická molekula odvozená od pyrazinu. Látky, které jsou od pyrazinu odvozené, se používaly v medicíně už dříve, a to proti bakteriální tuberkulóze.
Samotný Favipiravir funguje tak, že brání virům v replikaci – díky tomu není virus schopný se v těle člověka rozmnožovat. Některé práce ukazují, že přípravek způsobuje u viru změny, díky nimž se stává neplodným.
Díky tomuto značně univerzálnímu působení se Favipiravir využívá proti řadě viry způsobovaných chorob. Je to tedy takzvané širokospektrální antivirotikum. Bylo například testováno i při léčbě eboly při epidemii této nemoci v západní Africe v roce 2014; tehdy s nepříliš průkaznými výsledky. Nejlépe lék účinkoval u slabších případů, u těch nejtěžších naopak nebyly účinky příliš znatelné.
Favipiravir versus koronavir
Účinnost léčiva proti COVID-19 jako první zaznamenali už v únoru výzkumníci v jihočínském Šen-čenu a na univerzitě ve středočínském městě Wu-chan, odkud se koronavirus na konci loňského roku začal šířit. Lék podle nich zabírá hlavně u pacientů, kteří mají mírnější projevy nemoci.
Použili ho tam asi na třech stovkách pacientů, průměrná doba léčby se u nich z jedenácti dnů snížila na čtyři. Rentgenové snímky plic nemocných ukázaly zlepšení u 91 procent pacientů.
Také lékaři v Japonsku už od března využívají Favipiravir v rámci klinické studie pro léčbu COVID-19. Podávají ho podobně jako v Číně pacientům s lehkými až středními příznaky – cílem je zabránit množení viru v těle. Japonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že přípravek příliš dobře nefunguje u pacientů těžkými příznaky nemoci. „Dali jsme ho asi 70 nebo 80 lidem, ale zdá se, že nefunguje tak efektivně v případech, kdy už se virus v těle rozšířil,“ uvedly japonské úřady.
Favipiravir se tedy podle současných důkazů nestane lékem, který by zachraňoval životy – spíše umožní dříve uvolnit lůžka.
Státní ústav pro kontolu léčiv (SÚKL) upozornil, že stejně jako u ostatních potenciálních léků na nemoc šířenou novým typem koronaviru je tento přípravek experimentální a teprve se hodnotí jeho bezpečnost a účinnost, nelze tak předpokládat, že nějaký z testovaných léků bude ihned ve větším množství distribuovaný populaci.
„Jsou obvykle určeny k léčbě jiných onemocnění, a proto jakékoliv použití v neindikovaných situacích musí být velmi pečlivě zvažováno,“ uvedla mluvčí SÚKL Barbora Peterová. Klinických hodnocení, tedy finálních procesů testování možných léků na COVID-19, firmy zahájily přes pět set. Podle přehledu zveřejněného SÚKL se testují také léky, které se jindy používají proti malárii, HIV nebo ebole.
