Italští experti uvažují o exhumaci těl zemřelých v prosinci. Virus se podle nich do země mohl dostat už vloni

Italští vědci zkoumají, zda se koronavirus nedostal do Itálie mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. V Lombardii, kde nyní denně umírají stovky lidí s nemocí COVID-19, totiž zdravotníci loni na podzim zaznamenali neobvykle vysoký počet pacientů se zápalem plic a příznaky chřipky. To by podle nich mohlo naznačovat, že koronavirus se možná nepozorovaně šířil měsíce předtím, než se ho podařilo poprvé detekovat, napsala agentura Reuters. Jiní odborníci ale tuto hypotézu odmítají.

Adriano Decarli, italský epidemiolog a profesor lékařské statistky na milánské univerzitě, tvrdí, že v oblasti kolem měst Miláno a Lodi loni mezi říjnem a prosincem výrazně stoupl počet hospitalizovaných s chřipkou a zápalem plic. Podle něj se jednalo o stovky případů navíc oproti předchozím létům.

Decarli nyní studuje nemocniční záznamy a klinické detaily těchto případů a snaží se dospět k závěru, zda se náhodou koronavirus v Itálii neobjevil už tehdy. „Chceme vědět, jestli jsme tu koronavirus měli už koncem roku 2019, a pokud ano, proč to nikdo za poměrně dlouhou dobu neodhalil. Pomůže nám to udělat si jasnější obrázek pro případ, že budeme čelit ještě další vlně epidemie,“ řekl epidemiolog.

Až bude s výzkumem hotový, mohou si podle něj úřady vyžádat povolení k exhumaci lidí s podezřelými symptomy, kteří loni v postižených oblastech zemřeli.

Vědecký spor

Světová zdravotnická organizace uvádí, že koronavirus se objevil v čínském Wu-chanu v prosinci loňského roku. Rovněž řada odborníků se domnívá, že hypotéza, podle níž se koronavirus mohl v Evropě šířit už koncem roku 2019, je nejspíš mylná.

„Myslím, že je nanejvýš nepravděpodobné, že se virus v Evropě objevil dříve než v lednu,“ uvedl Paul Hunter z britské univerzity East Anglia. Podle něj je totiž z dosavadního průběhu pandemie jasné, že kdyby se virus objevil v Evropě už loni, vypadala by nyní situace zcela jinak a byla by tu nyní epidemie enormních rozměrů. Jeho italští kolegové podle něj mohou svou domněnku podpořit jediným způsobem – laboratorními testy vzorků získaných právě v době údajného začátku epidemie.

Ačkoli první případ infekce nahlásila Itálie 21. února, je podle odborníků jisté, že se koronavirus v zemi nejspíš objevil už o měsíc dříve.

Giuseppe Remuzzi z farmakologického institutu v Miláně potvrdil, že praktičtí lékaři v Lombardii hlásili neobvyklé případy zápalů plic už loni. Například v oblasti měst Gera D’Adda a Crema měli řadu pacientů s oboustranným zápalem plic, kašlem, dýchavičností a horečkami, což jsou příznaky odpovídající chorobě COVID-19.

„Žádný z nich však nebyl diagnostikován jako COVID-19, protože tehdy ještě o existenci nového typu koronaviru nebyly žádné zprávy,“ uvedl Remuzzi. Pokud by se podle něj potvrdilo, že případy nákazy koronavirem mohly být v Itálii už loni v listopadu, bude to znamenat, že virus se mohl měsíce šířit volně a zcela nepozorovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
před 1 hhodinou

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
před 3 hhodinami

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 3 hhodinami

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
včera v 12:14

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
včera v 11:15

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
včera v 10:21

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.