Italští experti uvažují o exhumaci těl zemřelých v prosinci. Virus se podle nich do země mohl dostat už vloni

Italští vědci zkoumají, zda se koronavirus nedostal do Itálie mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. V Lombardii, kde nyní denně umírají stovky lidí s nemocí COVID-19, totiž zdravotníci loni na podzim zaznamenali neobvykle vysoký počet pacientů se zápalem plic a příznaky chřipky. To by podle nich mohlo naznačovat, že koronavirus se možná nepozorovaně šířil měsíce předtím, než se ho podařilo poprvé detekovat, napsala agentura Reuters. Jiní odborníci ale tuto hypotézu odmítají.

Adriano Decarli, italský epidemiolog a profesor lékařské statistky na milánské univerzitě, tvrdí, že v oblasti kolem měst Miláno a Lodi loni mezi říjnem a prosincem výrazně stoupl počet hospitalizovaných s chřipkou a zápalem plic. Podle něj se jednalo o stovky případů navíc oproti předchozím létům.

Decarli nyní studuje nemocniční záznamy a klinické detaily těchto případů a snaží se dospět k závěru, zda se náhodou koronavirus v Itálii neobjevil už tehdy. „Chceme vědět, jestli jsme tu koronavirus měli už koncem roku 2019, a pokud ano, proč to nikdo za poměrně dlouhou dobu neodhalil. Pomůže nám to udělat si jasnější obrázek pro případ, že budeme čelit ještě další vlně epidemie,“ řekl epidemiolog.

Až bude s výzkumem hotový, mohou si podle něj úřady vyžádat povolení k exhumaci lidí s podezřelými symptomy, kteří loni v postižených oblastech zemřeli.

Vědecký spor

Světová zdravotnická organizace uvádí, že koronavirus se objevil v čínském Wu-chanu v prosinci loňského roku. Rovněž řada odborníků se domnívá, že hypotéza, podle níž se koronavirus mohl v Evropě šířit už koncem roku 2019, je nejspíš mylná.

„Myslím, že je nanejvýš nepravděpodobné, že se virus v Evropě objevil dříve než v lednu,“ uvedl Paul Hunter z britské univerzity East Anglia. Podle něj je totiž z dosavadního průběhu pandemie jasné, že kdyby se virus objevil v Evropě už loni, vypadala by nyní situace zcela jinak a byla by tu nyní epidemie enormních rozměrů. Jeho italští kolegové podle něj mohou svou domněnku podpořit jediným způsobem – laboratorními testy vzorků získaných právě v době údajného začátku epidemie.

Ačkoli první případ infekce nahlásila Itálie 21. února, je podle odborníků jisté, že se koronavirus v zemi nejspíš objevil už o měsíc dříve.

Giuseppe Remuzzi z farmakologického institutu v Miláně potvrdil, že praktičtí lékaři v Lombardii hlásili neobvyklé případy zápalů plic už loni. Například v oblasti měst Gera D’Adda a Crema měli řadu pacientů s oboustranným zápalem plic, kašlem, dýchavičností a horečkami, což jsou příznaky odpovídající chorobě COVID-19.

„Žádný z nich však nebyl diagnostikován jako COVID-19, protože tehdy ještě o existenci nového typu koronaviru nebyly žádné zprávy,“ uvedl Remuzzi. Pokud by se podle něj potvrdilo, že případy nákazy koronavirem mohly být v Itálii už loni v listopadu, bude to znamenat, že virus se mohl měsíce šířit volně a zcela nepozorovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 4 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 7 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
04:40Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
před 21 hhodinami

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
včera v 14:30‌‌

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
včera v 10:48‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
včera v 08:00‌‌

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
30. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.