Italští experti uvažují o exhumaci těl zemřelých v prosinci. Virus se podle nich do země mohl dostat už vloni

Italští vědci zkoumají, zda se koronavirus nedostal do Itálie mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. V Lombardii, kde nyní denně umírají stovky lidí s nemocí COVID-19, totiž zdravotníci loni na podzim zaznamenali neobvykle vysoký počet pacientů se zápalem plic a příznaky chřipky. To by podle nich mohlo naznačovat, že koronavirus se možná nepozorovaně šířil měsíce předtím, než se ho podařilo poprvé detekovat, napsala agentura Reuters. Jiní odborníci ale tuto hypotézu odmítají.

Adriano Decarli, italský epidemiolog a profesor lékařské statistky na milánské univerzitě, tvrdí, že v oblasti kolem měst Miláno a Lodi loni mezi říjnem a prosincem výrazně stoupl počet hospitalizovaných s chřipkou a zápalem plic. Podle něj se jednalo o stovky případů navíc oproti předchozím létům.

Decarli nyní studuje nemocniční záznamy a klinické detaily těchto případů a snaží se dospět k závěru, zda se náhodou koronavirus v Itálii neobjevil už tehdy. „Chceme vědět, jestli jsme tu koronavirus měli už koncem roku 2019, a pokud ano, proč to nikdo za poměrně dlouhou dobu neodhalil. Pomůže nám to udělat si jasnější obrázek pro případ, že budeme čelit ještě další vlně epidemie,“ řekl epidemiolog.

Až bude s výzkumem hotový, mohou si podle něj úřady vyžádat povolení k exhumaci lidí s podezřelými symptomy, kteří loni v postižených oblastech zemřeli.

Vědecký spor

Světová zdravotnická organizace uvádí, že koronavirus se objevil v čínském Wu-chanu v prosinci loňského roku. Rovněž řada odborníků se domnívá, že hypotéza, podle níž se koronavirus mohl v Evropě šířit už koncem roku 2019, je nejspíš mylná.

„Myslím, že je nanejvýš nepravděpodobné, že se virus v Evropě objevil dříve než v lednu,“ uvedl Paul Hunter z britské univerzity East Anglia. Podle něj je totiž z dosavadního průběhu pandemie jasné, že kdyby se virus objevil v Evropě už loni, vypadala by nyní situace zcela jinak a byla by tu nyní epidemie enormních rozměrů. Jeho italští kolegové podle něj mohou svou domněnku podpořit jediným způsobem – laboratorními testy vzorků získaných právě v době údajného začátku epidemie.

Ačkoli první případ infekce nahlásila Itálie 21. února, je podle odborníků jisté, že se koronavirus v zemi nejspíš objevil už o měsíc dříve.

Giuseppe Remuzzi z farmakologického institutu v Miláně potvrdil, že praktičtí lékaři v Lombardii hlásili neobvyklé případy zápalů plic už loni. Například v oblasti měst Gera D’Adda a Crema měli řadu pacientů s oboustranným zápalem plic, kašlem, dýchavičností a horečkami, což jsou příznaky odpovídající chorobě COVID-19.

„Žádný z nich však nebyl diagnostikován jako COVID-19, protože tehdy ještě o existenci nového typu koronaviru nebyly žádné zprávy,“ uvedl Remuzzi. Pokud by se podle něj potvrdilo, že případy nákazy koronavirem mohly být v Itálii už loni v listopadu, bude to znamenat, že virus se mohl měsíce šířit volně a zcela nepozorovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
před 16 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
před 21 hhodinami

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
včera v 12:19

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
včera v 09:57

Hannibal opravdu táhl přes Alpy se slony, ukazuje poprvé nový nález

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.
8. 2. 2026

Hadi vydrží bez jídla celé roky. Vědci teď popsali, jak to dělají

Evoluční trik připravil hady o gen, který řídí hlad. Tito plazi tak nemusí cítit nutkavou potřebu, která řídí chování mnoha různých druhů, ukázal nový výzkum.
8. 2. 2026
Načítání...