Tání antarktických ledovců znepokojuje vědce. Jeho rychlost je neobvyklá

8 minut
Tání antarktických ledovců
Zdroj: ČT24

Ledovce, které dosud zabíraly desetinu zemské pevniny, postupně tají. Nejohroženější jsou ty na vrcholech tropických pohoří, v bezpečí nejsou ale ani polární. Po masivním tání v Grónsku odhalili vědci také mizení obřího ledovce na Antarktidě.

Jeden z obřích ledovců na Antarktidě podle vědců mizí – a s ním i šance na udržení hladiny moří, ukazuje výzkum mezinárodního vědeckého týmu. Toto tiché ledové drama je v přímém přenosu snímané tou nejmodernější technologií a posuzováno nejlepšími vědeckými mozky.

„Obří ledovce ustupují, sledujeme to pomocí satelitů, efektivního pozorování skrze kamery v prostoru a jednoznačně vidíme signály tání z tohoto konkrétního ledovce v západní Antarktidě, jmenuje se Thwaitesův,“ uvedl David Holland, oceánolog a vědec z NYU University.

Rychlé tání je nečekané

Masové tání Thwaitesova ledovce vědce překvapilo, přičemž prognózy jsou alarmující. „Celé to může znamenat – nemusí se to stát, ale je to myslitelné – že se hladiny moří zvednou až o tři metry,“ říká profesor Holland. „Používáme fyziku, matematiku, pozorujeme. Je dost dobře možné, že změna hladiny moří bude skutečně obrovská,“ varuje.

Proces tání ledovců je přirozený jev, kdy se odlamují menší nebo větší kusy ledu. V poslední době je to ale mnohem častější a intenzivnější obrázek než dřív. „Tento ledovec ustoupil o víc než 10 kilometrů za poslední dekádu,“ dodává Hollnad.

Mizející led znamená také mizející život, přitom ledovce jsou pro existenci života na mnoha místech planety kriticky důležité. Na některých místech Země, třeba v Africe, patří mezi ty nejohroženější ekosystémy dneška. Mají klíčový význam pro zemské klima, pro cirkulaci vody a tím i pro každého z nás.

Jak zastavit změny?

Některé země už stoupající hladinu moří pociťují – třeba hladina Středozemního moře může v Egyptě zničit písečné pláže a snížit tak zisk této země z turismu až o polovinu. Káhira proto nyní ve velkém instaluje bariéry.

Také tání grónských ledovců je v poslední době sedmkrát rychlejší než v 90. letech. Hrozí, že budou zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí. Vědci varují, že závod s časem už dávno začal, současné tempo podle nich určuje člověk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 6 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 16 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
včera v 10:19
Načítání...