Jak dostat co nejlevněji vodík z vody? Vědci přišli s účinným řešením

Auta poháněná vodíkem soupeří s elektrickými o to, která technologie získá navrch. Mezinárodní vědecký tým představil a popsal novou metodu, jak získávat vodík levněji. Je to podle vědců udržitelnější než způsoby, které se používají v současnosti. Popsali to v odborném žurnálu Nature Communications.

Experti dokázali vyrobit vodík z vody pomocí laciných materiálů, jako je železo a nikl. Ty, pokud se použijí jako katalyzátor, dokáží výrazně urychlit reakci, a přitom je na ni potřeba výrazně méně energie.

Doposud se jako nejúčinnější katalyzátory využívaly ruthenium, platina a iridium – tedy vzácné a drahé prvky. Nyní se téhož podařilo dosáhnout pomocí laciných a rozšířených prvků. „Naším katalyzátorem pokryjeme elektrody a tím snížíme spotřebu energie během tohoto procesu,“ uvedl Chuan Zhao, který vedl výzkumný tým. Povlak je velice tenký, má jen několik atomů. Ale přitom je velice účinný v tom, jak silně reakci podporuje.

Je vodík budoucností energetiky?

Tento tým má s úpravou elektrod řadu zkušeností, s nikl-železnými elektrodami experimentuje od roku 2015. Výsledky sice byly uspokojivé, ale teprve přechod na nanovrstvy katalyzátoru fungoval podle Zhaa „jako kouzlo“. „Nanopovrch fundamentálně mění vlastnosti těchto materiálů,“ uvedl. „Naše výsledky ukazují, že katalyzátor připravený tímto způsobem může být stejně účinný jako platina,“ dodal.

Za gram ruthenia, platiny a iridia se v současnosti platí 11, 42 a 70 dolarů. Kilogram železa nebo niklu stojí přitom jen 0,13, respektive 20 dolarů. Náklady na získávání vodíku by tedy mohly poklesnou až tisícinásobně.

„Momentálně máme v naší ekonomice založené na fosilních palivech silnou motivaci přejít na vodíkovou ekonomiku. Tak, abychom mohli začít používat tento prvek jako nosič pro čistou energii,“ uvedl vědec. Energii potřebnou pro výrobu vodíku by získával pomocí solárních nebo větrných elektráren – zatím je problém v tom, že lidstvo je nedokáže využít v době, kdy je potřebuje.

Profesor Zhao věří, že jeho technologie by mohla uspět – a rozšířit se do podobné sítě, jakou nyní zabírají klasické benzinové pumpy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 52 mminutami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 2 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 3 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 6 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 7 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 10 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...