Jak dostat co nejlevněji vodík z vody? Vědci přišli s účinným řešením

Auta poháněná vodíkem soupeří s elektrickými o to, která technologie získá navrch. Mezinárodní vědecký tým představil a popsal novou metodu, jak získávat vodík levněji. Je to podle vědců udržitelnější než způsoby, které se používají v současnosti. Popsali to v odborném žurnálu Nature Communications.

Experti dokázali vyrobit vodík z vody pomocí laciných materiálů, jako je železo a nikl. Ty, pokud se použijí jako katalyzátor, dokáží výrazně urychlit reakci, a přitom je na ni potřeba výrazně méně energie.

Doposud se jako nejúčinnější katalyzátory využívaly ruthenium, platina a iridium – tedy vzácné a drahé prvky. Nyní se téhož podařilo dosáhnout pomocí laciných a rozšířených prvků. „Naším katalyzátorem pokryjeme elektrody a tím snížíme spotřebu energie během tohoto procesu,“ uvedl Chuan Zhao, který vedl výzkumný tým. Povlak je velice tenký, má jen několik atomů. Ale přitom je velice účinný v tom, jak silně reakci podporuje.

Je vodík budoucností energetiky?

Tento tým má s úpravou elektrod řadu zkušeností, s nikl-železnými elektrodami experimentuje od roku 2015. Výsledky sice byly uspokojivé, ale teprve přechod na nanovrstvy katalyzátoru fungoval podle Zhaa „jako kouzlo“. „Nanopovrch fundamentálně mění vlastnosti těchto materiálů,“ uvedl. „Naše výsledky ukazují, že katalyzátor připravený tímto způsobem může být stejně účinný jako platina,“ dodal.

Za gram ruthenia, platiny a iridia se v současnosti platí 11, 42 a 70 dolarů. Kilogram železa nebo niklu stojí přitom jen 0,13, respektive 20 dolarů. Náklady na získávání vodíku by tedy mohly poklesnou až tisícinásobně.

„Momentálně máme v naší ekonomice založené na fosilních palivech silnou motivaci přejít na vodíkovou ekonomiku. Tak, abychom mohli začít používat tento prvek jako nosič pro čistou energii,“ uvedl vědec. Energii potřebnou pro výrobu vodíku by získával pomocí solárních nebo větrných elektráren – zatím je problém v tom, že lidstvo je nedokáže využít v době, kdy je potřebuje.

Profesor Zhao věří, že jeho technologie by mohla uspět – a rozšířit se do podobné sítě, jakou nyní zabírají klasické benzinové pumpy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 12 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...