„Globální epidemie“ pohodlnosti. Většina dětí podle WHO sedí u počítačů, v autech a ničí si zdraví

Nahrávám video

Čtyři z pěti nezletilých se příliš málo pohybují, a ohrožují tak své zdraví. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Dívky podle ní mají všeobecně méně pohybu než chlapci. WHO doporučuje dětem a mladistvým aspoň hodinu fyzické aktivity denně. V Česku je podle dokumentu o něco lepší situace, než je celosvětový průměr.

Zpráva WHO je založená na datech z roku 2016 o 1,6 milionu mladých ze 146 zemí světa. V průměru nedostatečnou fyzickou aktivitu podle ní vyvíjí 80 procent dětí a mladistvých od 11 do 17 let. Hůře jsou na tom přitom děvčata, u kterých je průměr 85 procent. U chlapců činí 78 procent. Podle autorů studie má rozdíl v aktivitě chlapců a dívek v mnoha zemích kulturní důvody.

Česko je na tom podle studie o něco méně špatně než světový průměr. Nedostatečně se tu pohybuje 73 procent chlapců a 82 procent dívek. Nedostatečnou fyzickou aktivitu tak denně vyvine 77 procent mladých mezi 11. a 17. rokem věku. Nejlepší situace v regionu střední a východní Evropy panuje podle studie na Slovensku, které má průměr 71,5 procenta (65,5 procenta u chlapců a 78 procent u dívek).

Ohrožená Korea

Nejhorší je situace v Jižní Koreji, kde své zdraví nedostatečným pohybem ohrožuje 94 procent nezletilých, nejlépe na tom jsou mladí v Bangladéši (66 procent).

Největší rozdíl mezi aktivitou dívek a chlapců zaznamenala studie v Irsku a ve Spojených státech. USA podle autorů studie v minulých letech udělaly hodně pro podporu sportu, „většinou je to ale nabídka, která spíše zajímá chlapce“. Jen ve čtyřech zemích světa se dívky pohybují více než chlapci. Jsou to Tonga, Samoa, Zambie a Afghánistán.

„Čtyři z pěti adolescentů nezažívají radost ani pozitivní důsledky pravidelné fyzické aktivity na sociální, fyzické a psychické zdraví,“ uvedla spoluautorka studie Fiona Bullová. Politiky z celého světa vyzvala, aby začali jednat a přispěli ke zdraví „této a příští mladé generace“.

Viníkem je digitální revoluce

Podle Leanne Rileyové, která se na rozsáhlé studii zveřejněné v časopise The Lancet Child & Adolescent Health rovněž podílela, pohybovou aktivitu mladých ovlivnily i počítače a mobilní telefony. „Zdá se, že digitální revoluce změnila pohybové návyky a (mladí) kvůli tomu více sedí, jsou méně aktivní, více se pohybují v autech a méně chodí,“ uvedla. S klesající aktivitou mladých podle Rileyové roste počet obézních dětí.

V některých částech světa má podle studie vliv na aktivitu mladých také bezpečnostní situace. „Pokud není dost bezpečné být venku, pak mladí do školy nechodí pěšky ani nejezdí na kole,“ uvedla Rileyová.

Podle WHO má fyzická aktivita řadu nesporných zdravotních výhod. Zlepšuje kondici srdce, plic a svalů, zdraví kostí a příznivý vliv má také na váhu. Dospělým WHO doporučuje aktivní pohyb nejméně 150 minut týdně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 6 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 10 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 13 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 14 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...