„Globální epidemie“ pohodlnosti. Většina dětí podle WHO sedí u počítačů, v autech a ničí si zdraví

7 minut
WHO: Čtyři z pěti nezletilých se příliš málo pohybují
Zdroj: ČT24

Čtyři z pěti nezletilých se příliš málo pohybují, a ohrožují tak své zdraví. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Dívky podle ní mají všeobecně méně pohybu než chlapci. WHO doporučuje dětem a mladistvým aspoň hodinu fyzické aktivity denně. V Česku je podle dokumentu o něco lepší situace, než je celosvětový průměr.

Zpráva WHO je založená na datech z roku 2016 o 1,6 milionu mladých ze 146 zemí světa. V průměru nedostatečnou fyzickou aktivitu podle ní vyvíjí 80 procent dětí a mladistvých od 11 do 17 let. Hůře jsou na tom přitom děvčata, u kterých je průměr 85 procent. U chlapců činí 78 procent. Podle autorů studie má rozdíl v aktivitě chlapců a dívek v mnoha zemích kulturní důvody.

Česko je na tom podle studie o něco méně špatně než světový průměr. Nedostatečně se tu pohybuje 73 procent chlapců a 82 procent dívek. Nedostatečnou fyzickou aktivitu tak denně vyvine 77 procent mladých mezi 11. a 17. rokem věku. Nejlepší situace v regionu střední a východní Evropy panuje podle studie na Slovensku, které má průměr 71,5 procenta (65,5 procenta u chlapců a 78 procent u dívek).

Ohrožená Korea

Nejhorší je situace v Jižní Koreji, kde své zdraví nedostatečným pohybem ohrožuje 94 procent nezletilých, nejlépe na tom jsou mladí v Bangladéši (66 procent).

Největší rozdíl mezi aktivitou dívek a chlapců zaznamenala studie v Irsku a ve Spojených státech. USA podle autorů studie v minulých letech udělaly hodně pro podporu sportu, „většinou je to ale nabídka, která spíše zajímá chlapce“. Jen ve čtyřech zemích světa se dívky pohybují více než chlapci. Jsou to Tonga, Samoa, Zambie a Afghánistán.

„Čtyři z pěti adolescentů nezažívají radost ani pozitivní důsledky pravidelné fyzické aktivity na sociální, fyzické a psychické zdraví,“ uvedla spoluautorka studie Fiona Bullová. Politiky z celého světa vyzvala, aby začali jednat a přispěli ke zdraví „této a příští mladé generace“.

Viníkem je digitální revoluce

Podle Leanne Rileyové, která se na rozsáhlé studii zveřejněné v časopise The Lancet Child & Adolescent Health rovněž podílela, pohybovou aktivitu mladých ovlivnily i počítače a mobilní telefony. „Zdá se, že digitální revoluce změnila pohybové návyky a (mladí) kvůli tomu více sedí, jsou méně aktivní, více se pohybují v autech a méně chodí,“ uvedla. S klesající aktivitou mladých podle Rileyové roste počet obézních dětí.

V některých částech světa má podle studie vliv na aktivitu mladých také bezpečnostní situace. „Pokud není dost bezpečné být venku, pak mladí do školy nechodí pěšky ani nejezdí na kole,“ uvedla Rileyová.

Podle WHO má fyzická aktivita řadu nesporných zdravotních výhod. Zlepšuje kondici srdce, plic a svalů, zdraví kostí a příznivý vliv má také na váhu. Dospělým WHO doporučuje aktivní pohyb nejméně 150 minut týdně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...