„Globální epidemie“ pohodlnosti. Většina dětí podle WHO sedí u počítačů, v autech a ničí si zdraví

Nahrávám video
WHO: Čtyři z pěti nezletilých se příliš málo pohybují
Zdroj: ČT24

Čtyři z pěti nezletilých se příliš málo pohybují, a ohrožují tak své zdraví. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Dívky podle ní mají všeobecně méně pohybu než chlapci. WHO doporučuje dětem a mladistvým aspoň hodinu fyzické aktivity denně. V Česku je podle dokumentu o něco lepší situace, než je celosvětový průměr.

Zpráva WHO je založená na datech z roku 2016 o 1,6 milionu mladých ze 146 zemí světa. V průměru nedostatečnou fyzickou aktivitu podle ní vyvíjí 80 procent dětí a mladistvých od 11 do 17 let. Hůře jsou na tom přitom děvčata, u kterých je průměr 85 procent. U chlapců činí 78 procent. Podle autorů studie má rozdíl v aktivitě chlapců a dívek v mnoha zemích kulturní důvody.

Česko je na tom podle studie o něco méně špatně než světový průměr. Nedostatečně se tu pohybuje 73 procent chlapců a 82 procent dívek. Nedostatečnou fyzickou aktivitu tak denně vyvine 77 procent mladých mezi 11. a 17. rokem věku. Nejlepší situace v regionu střední a východní Evropy panuje podle studie na Slovensku, které má průměr 71,5 procenta (65,5 procenta u chlapců a 78 procent u dívek).

Ohrožená Korea

Nejhorší je situace v Jižní Koreji, kde své zdraví nedostatečným pohybem ohrožuje 94 procent nezletilých, nejlépe na tom jsou mladí v Bangladéši (66 procent).

Největší rozdíl mezi aktivitou dívek a chlapců zaznamenala studie v Irsku a ve Spojených státech. USA podle autorů studie v minulých letech udělaly hodně pro podporu sportu, „většinou je to ale nabídka, která spíše zajímá chlapce“. Jen ve čtyřech zemích světa se dívky pohybují více než chlapci. Jsou to Tonga, Samoa, Zambie a Afghánistán.

„Čtyři z pěti adolescentů nezažívají radost ani pozitivní důsledky pravidelné fyzické aktivity na sociální, fyzické a psychické zdraví,“ uvedla spoluautorka studie Fiona Bullová. Politiky z celého světa vyzvala, aby začali jednat a přispěli ke zdraví „této a příští mladé generace“.

Viníkem je digitální revoluce

Podle Leanne Rileyové, která se na rozsáhlé studii zveřejněné v časopise The Lancet Child & Adolescent Health rovněž podílela, pohybovou aktivitu mladých ovlivnily i počítače a mobilní telefony. „Zdá se, že digitální revoluce změnila pohybové návyky a (mladí) kvůli tomu více sedí, jsou méně aktivní, více se pohybují v autech a méně chodí,“ uvedla. S klesající aktivitou mladých podle Rileyové roste počet obézních dětí.

V některých částech světa má podle studie vliv na aktivitu mladých také bezpečnostní situace. „Pokud není dost bezpečné být venku, pak mladí do školy nechodí pěšky ani nejezdí na kole,“ uvedla Rileyová.

Podle WHO má fyzická aktivita řadu nesporných zdravotních výhod. Zlepšuje kondici srdce, plic a svalů, zdraví kostí a příznivý vliv má také na váhu. Dospělým WHO doporučuje aktivní pohyb nejméně 150 minut týdně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 3 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 3 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 8 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...