Bohdan Pomahač transplantoval tvář dosud nejstaršímu pacientovi. „Dlouho jsme čekali“

Nahrávám video
Události: Transplantace tváře
Zdroj: ČT24

Tým českého chirurga Bohdana Pomahače v nemocnici v americkém Bostonu transplantoval celý obličej dosud nejstaršímu pacientovi. Osmašedesátiletý Robert Chelsea se stal zároveň prvním Afroameričanem, který náročný zákrok podstoupil.

„Chtěl bych dobře artikulovat, abych mohl komunikovat. Rád bych si dal drink. A hlavně bych chtěl dát dceři pusu na tvář,“ přál si Chelsea těsně po operaci. Ta se uskutečnila už v červenci, výsledek ale nemocnice oznámila až nyní.

V 68 letech byl Chelsea nejstarším pacientem, který náročný zákrok podstoupil. Zotavuje se pozoruhodně dobře. Do roka by mohl být schopen normálně mluvit, smát se nebo jíst. Jeho organismus však bude už doživotně oslabený umělým snižováním imunity, aby tělo darovanou tkáň neodmítlo.

Čekání na odstín

Chelsea měl v roce 2013 těžkou autonehodu způsobenou opilým řidičem, při které utrpěl popáleniny na 60 procentech těla včetně obličeje. Od té doby absolvoval na tři desítky operací, ale plastičtí chirurgové ani tak nedokázali rekonstruovat rty, nos a levé ucho.

Na tvář čekal dlouho. „Bylo potřeba pečlivě vybrat odstín pleti, aby ladila. Proto hledání trvalo déle než obvykle. Z hlediska funkčního potřeboval Robert Chelsea jen částečnou transplantaci. My jsme se teprve po mnoha měsících, kdy jsme nemohli najít vhodného dárce, rozhodli s Robertem promluvit a změnit plán na transplantaci celého obličeje, aby estetický výsledek byl co nejlepší,“ vysvětlil Pomahač.  

Zákrok trval 16 hodin a podílelo se na něm více než 45 dalších lékařů, sester, anesteziologů a dalších odborníků.

Pro bostonskou nemocnici i jejího kmenového lékaře Pomahače to byla devátá transplantace obličeje. Pět z nich bylo kompletních. V roce 2011 ji jeho tým provedl jako úplně první ve Spojených státech a teprve třetí na světě. Dallas Wiens tehdy potřeboval kompletní rekonstrukci po zásahu elektrickým proudem. „Dřív neobvyklé, teď už to umíme a jde jen o to, sehnat obličeje,“ komentoval chirurg.

Podle něj je stále co zlepšovat. „Samotná regenerace nervů není stoprocentní, tím pádem ani hybnost obličeje není úplně normální. Je celá řada chirurgických věcí, které můžeme vylepšit, aby pacienti prošli zákrok co nejrychleji a co nejbezpečněji,“ říká Pomahač. 

Transplantace obličeje by se podle něj daly provádět i v Česku. „Ale je otázka, zda je dostatek pacientů, kteří je potřebují, aby stálo za to, zorganizovat tak náročné operace a dát dohromady tým,“ dodal. 

Pomahač se narodil v Ostravě a vystudoval Lékařskou fakultu Palackého univerzity v Olomouci. Do bostonské nemocnice, která patří řadu let mezi deset nejlepších zařízení v USA, přišel na chirurgickou praxi v roce 1996. Později se začal soustředit na problematiku obličejové transplantace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.
před 15 mminutami

Vědci obelstili buňky, aby účinněji hojily jizvy

Vědci ze Stanfordu zjistili, že dokážou upravit desítky milionů let starý proces hojení ran. Díky němu mohou – zatím na zvířatech – dosáhnout hojení ran po úrazu nebo operaci tak, že nevznikají jizvy. Pokud výsledky studie provedené na myších dokážou přenést na člověka, bude možné zabránit tvorbě jizev kdekoli na těle nebo v těle, nebo dokonce odstranit ty staré. Vědci využili trik, který je zodpovědný za přirozeně důkladnější hojení jizev v obličeji.
před 3 hhodinami

Šéf přední AI firmy varuje před enormními riziky AI

Apokalyptických úvah o riziku umělé inteligence (AI) je dvanáct do tuctu, ale jen málokdy s nimi přicházejí šéfové vlivných firem, které jsou za explozivně rychlý rozvoj této přelomové technologie zodpovědné. Teď Dario Amodei, zakladatel společnosti Anthropic, jež stojí za chatbotem Claudem, v rozsáhlé eseji upozornil na obrovský potenciál hrozeb, které AI přináší do současného světa.
před 17 hhodinami

Běžný let se změnil v peklo. Před 40 lety vybuchl Challenger

Od nehody raketoplánu Challenger uplynulo čtyřicet let. Měl to být rutinní let zavedeného programu NASA, po necelých 74 sekundách ale nastalo ohnivé peklo. Zahynulo všech sedm astronautů na palubě. „Předpokládá se, že někteří přežili prvotní explozi a zemřeli až při pádu kabiny do Atlantského oceánu, protože později se našly použité kyslíkové přístroje,“ uvedl Martin Lulák z vědecké redakce ČT24. Katastrofa znamenala téměř tříletou přestávku ve startech amerických raketoplánů. Jako náhrada za Challenger byl postaven raketoplán Endeavour.
před 20 hhodinami

Alzheimer se do Zeměplochy zřejmě propsal dekádu před Pratchettovou diagnózou

Vědci prozkoumali rozsáhlé literární dílo britského spisovatele Terryho Pratchetta, aby v něm odhalili první stopy po Alzheimerově chorobě, které nakonec roku 2015 podlehl. Podle nové studie je našli už v knize Poslední kontinent z roku 1998 – tedy o devět let dříve, než mu byla tato nemoc diagnostikována. Pratchett se stal po oznámení diagnózy velkým propagátorem informací o této nemoci.
před 22 hhodinami

Střední Evropa se musí připravit na častější lesní požáry, upozorňují odborníci

Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě.
včera v 11:06

Mobil děti dostávají na prvním stupni a on-line jsou hodiny denně

Český statistický úřad (ČSÚ) představil výsledky Minisčítání. V tomto projektu děti pomocí sociologických metod zkoumají své vrstevníky. Zaznělo 26 otázek na děti ve věku devíti až patnácti let. Výsledkem je jedinečný, byť ne dokonalý pohled nejmladší generace na ni samotnou.
včera v 10:17

Vědce zajímá, co s tělem dělá opera

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zkoumají, co se s lidským tělem i emocemi děje během živého operního představení. Sledují srdeční tep, dech i mozkovou aktivitu a propojují data s tím, co diváci sami popisují.
27. 1. 2026
Načítání...