Koryta bez vody. Nadměrná spotřeba může způsobit, že významná část řek do půlky století vyschne

Nadměrné a neudržitelné odebírání vody z podzemních zdrojů bude mít kritický dopad na řeky, jezera a další vodní plochy na Zemi už v polovině tohoto století. Varuje před tím zpráva mezinárodního vědeckého týmu, kterou otiskl odborný žurnál Nature.

Podzemní voda je největším stabilním využitelným zdrojem pitné vody na Zemi. Závisí na ní více než dvě miliardy lidí jak pro vlastní potřebu, tak i pro zemědělství. Vědci ale upozorňují, že zásoby podzemních vod jsou již nyní pod značným tlakem, zejména kvůli rostoucímu počtu lidí a s tím souvisejícím větším množstvím potravy pro ně.

Výzkumníci v nové studii zkoumali rychlost, s jakou se podzemní voda dostává do řek a dalších vodních ploch na Zemi, a vliv využívání této vody farmáři na tento proces. Ukázalo se, že ve dvaceti procentech povodí už došlo ke zlomu: množství odebírané vody je tam větší než průtok v řece.

Klimatická změna všechno zhorší

Vědci pak na modelech sledovali, jak se budou řeky vyvíjet podle různých scénářů klimatických změn. V polovině století tak podle odhadů nebude zhruba 42 a 79 procent systémů podzemních vod schopno udržovat vodní ekosystémy.

Podle Inge de Graafové, která vede výzkum vodních systémů na univerzitě ve Freiburgu, by to mělo katastrofální následky. „Je dost jasné, že když ve vaší řece nebude voda, tak vaše ryby a rostliny zemřou,“ vyjádřila se pro agenturu AFP. „Přibližně polovina zavlažovaných plodin je odkázána na podzemní vodu. To je hodně.“

Výzkum ukázal, že řada oblastí, které jsou odkázány na podzemní vodu v pěstování potravin, zažívá problémy s mizející vodou v řekách již nyní. Jedná se například o Mexiko nebo povodí řek Indus a Ganga. Vědci ale varují, že s tím, jak bude poptávka po podzemní vodě stoupat, mohou očekávat stejné problémy také oblasti v Africe a jižní Evropě.

Shoda expertů

K podobným – byť méně konkrétním – výsledkům dospěl také Mezinárodní klimatický panel ve zvláštní srpnové zprávě věnované využívání přírodních zdrojů. Také jeho experti dospěli k názoru, že svět musí urychleně začít vodní zdroje využívat udržitelnějším způsobem.

Zpráva upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit také způsob využívání půdy i chování spotřebitelů. Extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílí, totiž ovlivní i produkci potravin. „Půda, kterou využíváme, může nakrmit svět i při změnách klimatu a poskytnout biomasu pro obnovitelné zdroje energie. Je ale nutný včasný a důkladný zásah v několika oblastech,“ uvádí zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 6 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...