Koryta bez vody. Nadměrná spotřeba může způsobit, že významná část řek do půlky století vyschne

Nadměrné a neudržitelné odebírání vody z podzemních zdrojů bude mít kritický dopad na řeky, jezera a další vodní plochy na Zemi už v polovině tohoto století. Varuje před tím zpráva mezinárodního vědeckého týmu, kterou otiskl odborný žurnál Nature.

Podzemní voda je největším stabilním využitelným zdrojem pitné vody na Zemi. Závisí na ní více než dvě miliardy lidí jak pro vlastní potřebu, tak i pro zemědělství. Vědci ale upozorňují, že zásoby podzemních vod jsou již nyní pod značným tlakem, zejména kvůli rostoucímu počtu lidí a s tím souvisejícím větším množstvím potravy pro ně.

Výzkumníci v nové studii zkoumali rychlost, s jakou se podzemní voda dostává do řek a dalších vodních ploch na Zemi, a vliv využívání této vody farmáři na tento proces. Ukázalo se, že ve dvaceti procentech povodí už došlo ke zlomu: množství odebírané vody je tam větší než průtok v řece.

Klimatická změna všechno zhorší

Vědci pak na modelech sledovali, jak se budou řeky vyvíjet podle různých scénářů klimatických změn. V polovině století tak podle odhadů nebude zhruba 42 a 79 procent systémů podzemních vod schopno udržovat vodní ekosystémy.

Podle Inge de Graafové, která vede výzkum vodních systémů na univerzitě ve Freiburgu, by to mělo katastrofální následky. „Je dost jasné, že když ve vaší řece nebude voda, tak vaše ryby a rostliny zemřou,“ vyjádřila se pro agenturu AFP. „Přibližně polovina zavlažovaných plodin je odkázána na podzemní vodu. To je hodně.“

Výzkum ukázal, že řada oblastí, které jsou odkázány na podzemní vodu v pěstování potravin, zažívá problémy s mizející vodou v řekách již nyní. Jedná se například o Mexiko nebo povodí řek Indus a Ganga. Vědci ale varují, že s tím, jak bude poptávka po podzemní vodě stoupat, mohou očekávat stejné problémy také oblasti v Africe a jižní Evropě.

Shoda expertů

K podobným – byť méně konkrétním – výsledkům dospěl také Mezinárodní klimatický panel ve zvláštní srpnové zprávě věnované využívání přírodních zdrojů. Také jeho experti dospěli k názoru, že svět musí urychleně začít vodní zdroje využívat udržitelnějším způsobem.

Zpráva upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit také způsob využívání půdy i chování spotřebitelů. Extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílí, totiž ovlivní i produkci potravin. „Půda, kterou využíváme, může nakrmit svět i při změnách klimatu a poskytnout biomasu pro obnovitelné zdroje energie. Je ale nutný včasný a důkladný zásah v několika oblastech,“ uvádí zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 5 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 8 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 10 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...