Koryta bez vody. Nadměrná spotřeba může způsobit, že významná část řek do půlky století vyschne

Nadměrné a neudržitelné odebírání vody z podzemních zdrojů bude mít kritický dopad na řeky, jezera a další vodní plochy na Zemi už v polovině tohoto století. Varuje před tím zpráva mezinárodního vědeckého týmu, kterou otiskl odborný žurnál Nature.

Podzemní voda je největším stabilním využitelným zdrojem pitné vody na Zemi. Závisí na ní více než dvě miliardy lidí jak pro vlastní potřebu, tak i pro zemědělství. Vědci ale upozorňují, že zásoby podzemních vod jsou již nyní pod značným tlakem, zejména kvůli rostoucímu počtu lidí a s tím souvisejícím větším množstvím potravy pro ně.

Výzkumníci v nové studii zkoumali rychlost, s jakou se podzemní voda dostává do řek a dalších vodních ploch na Zemi, a vliv využívání této vody farmáři na tento proces. Ukázalo se, že ve dvaceti procentech povodí už došlo ke zlomu: množství odebírané vody je tam větší než průtok v řece.

Klimatická změna všechno zhorší

Vědci pak na modelech sledovali, jak se budou řeky vyvíjet podle různých scénářů klimatických změn. V polovině století tak podle odhadů nebude zhruba 42 a 79 procent systémů podzemních vod schopno udržovat vodní ekosystémy.

Podle Inge de Graafové, která vede výzkum vodních systémů na univerzitě ve Freiburgu, by to mělo katastrofální následky. „Je dost jasné, že když ve vaší řece nebude voda, tak vaše ryby a rostliny zemřou,“ vyjádřila se pro agenturu AFP. „Přibližně polovina zavlažovaných plodin je odkázána na podzemní vodu. To je hodně.“

Výzkum ukázal, že řada oblastí, které jsou odkázány na podzemní vodu v pěstování potravin, zažívá problémy s mizející vodou v řekách již nyní. Jedná se například o Mexiko nebo povodí řek Indus a Ganga. Vědci ale varují, že s tím, jak bude poptávka po podzemní vodě stoupat, mohou očekávat stejné problémy také oblasti v Africe a jižní Evropě.

Shoda expertů

K podobným – byť méně konkrétním – výsledkům dospěl také Mezinárodní klimatický panel ve zvláštní srpnové zprávě věnované využívání přírodních zdrojů. Také jeho experti dospěli k názoru, že svět musí urychleně začít vodní zdroje využívat udržitelnějším způsobem.

Zpráva upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit také způsob využívání půdy i chování spotřebitelů. Extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílí, totiž ovlivní i produkci potravin. „Půda, kterou využíváme, může nakrmit svět i při změnách klimatu a poskytnout biomasu pro obnovitelné zdroje energie. Je ale nutný včasný a důkladný zásah v několika oblastech,“ uvádí zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 13 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 14 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 16 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...