„Psí oči“ se vyvinuly až po domestikaci člověkem. Dávají lidem iluzi inteligentní komunikace

Podle nového výzkumu se u psů vyvinuly svaly kolem očí především proto, aby se jim lépe komunikovalo s lidmi. Psi se tím liší od vlků, kteří takovou schopnost nemají. Výsledky práce vyšly v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Nový výzkum srovnával anatomii i chování psů a vlků. Vyplývá z něj, že se psí anatomie ve tváři změnila proto, aby zvířata snadněji a účinněji komunikovala s lidmi.

Vědci popsali, že svaly ve tvářích psů i vlků jsou úplně stejné – s výjimkou malé oblasti nad očima. Psi tam mají drobný sval, který jim umožňuje pohybovat obočím. Vlci nic takového neumí, psi ho ovládají dokonale.

Podle autorů výzkumu to naznačuje, že právě tento pohyb je nějakým způsobem důležitý pro komunikaci s lidmi: když pes pohne tímto svalem, vypadá to, že má větší oči. A to lidem připomíná jejich děti, které jsou také typické výrazně velkýma očima. A současně tento výraz připomíná lidskou tvář, když je smutná. V lidech tedy pohled spouští kaskádu silných emocí.

Sval, který vznikl až s člověkem

Hlavní autorkou byla Juliane Kaminskiová, podle níž jsou důkazy jasné: „U psů se vyvinul tento sval poté, co byli domestikováni.“ Vědci si tuto hypotézu ověřili, když sledovali chování psů i vlků v blízkosti člověka – psi začali poblíž člověka už po dvou minutách tento sval zapojovat, a „zvětšovali tak své oči“.

Autoři práce dodávají: „Náš výzkum naznačuje, že výrazy v psí tváři mohou být důsledkem nevědomé lidské preference, která ovlivňovala výběr psů v průběhu domestikace. Když psi tento pohyb dělají, vzniká u člověka silný pocit touhy dívat se na ně. A to dávalo psům, kteří pohybují svaly u očí častěji, výhodu nad ostatními – a podporovalo to, aby se psí oči dědily napříč generacemi.“

Už dřívější výzkum profesorky Kaminské prokázal, že psi pohybují očima častěji, pokud si myslí, že se na ně lidé dívají. „Tento pohyb je ve vztahu člověk-pes nesmírně důležitý, protože může vyvolávat ze strany člověka starostlivou odezvu, ale také u lidí vyvolává iluzi komunikace na podobné úrovni jako s jiným člověkem,“ vysvětluje vědkyně.

Tento rys se vědcům podařilo odhalit u všech druhů psů – jedinou výjimkou byl sibiřský husky, což je jedno z nejarchaičtějších psích plemen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 8 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 10 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 12 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 14 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled