V Beringově moři masově vymírají papuchalkové. Kvůli oteplování jim ubývá potrava

Američtí biologové popsali, že v Beringově moři rychle ubývá papuchalků. Podle výzkumníků tito ptáci umírají hlady, pravděpodobně kvůli změnám souvisejícím s oteplováním klimatu.

Papuchalkové chocholatí žijí v severní části Tichého oceánu. Jsou to nápadní ptáci vzhledem trošku podobní tučňákům, ale na rozdíl od nich umí dobře létat.

V Beringově moři, u pobřeží Aljašky, se živí rybami a bezobratlými organismy – ty zase získávají potravu z oceánského planktonu. A právě tento klíčový základ mořských ekosystémů je ohrožen klimatickými změnami.

Mrtví papuchalkové
Zdroj: Aleut Community of St Paul Island Ecosystem Conservation Office

Vědci popsali, že od roku 2014 dochází v této oblasti k ohřívání mořské vody a ubývání zalednění během zimních měsíců. Důsledkem je pokles množství planktonu bohatého na energii a také migrace některých druhů směrem na sever. Všechny tyto faktory přispívají k úbytku potravy, jež by byla vhodná pro papuchalky.

V nové studii zdokumentovali takové vymírání přírodovědci jednak u papuchalků, ale také u dalšího druhu ptáka – alkounka chocholatého. Výzkum probíhal na podzim roku 2016, pak vědci jeho výsledky zpracovávali, studie vyšla v květnu 2019 v odborném časopise PLOS ONE.

Výzkum na Probilovových ostrovech v Beringově moři odhalil 350 mrtvých ptáků, většinou dospělých. Nejčastěji se jednalo o ptáky, kteří se zrovna přepeřovali, byli tedy ve fázi, kdy jim vypadávalo staré peří a na jeho místě vyrůstalo nové. Tento pravidelný přirozený proces vyžaduje značné množství energie, protože peří u ptáků tvoří čtyři až dvanáct procent jejich celkové hmotnosti. 

Chybí potrava, chybí energie

Podle výsledků pitev zřejmě ptáci zemřeli, protože neměli dostatek energie. Všichni byli intzenzivně vyhladovělí a podvyživení, ale v jejcih tělech nebyly nalezené žádné škodlivé látky.

Tento výzkum samozřejmě nemohl pokrýt celou oblast souostroví, proto vědci použili matematické modely, aby odhadli, kolik ptáků mohlo během této události uhynout celkem. Vypočítali, že jich mohlo být mezi 3150 a 8500, přitom 87 procent z nich byli papuchalkové. Jednalo by se asi o polovinu všech papuchalků, kteří v této oblasti žili, ale je možné, že řada těl patřila i ptákům odjinud, které zde vyplavilo moře. V předchozích letech přitom tvořili papuchalkové maximálně jedno procento z nalezených mrtvých ptáků v oblasti.

Podle vědců je hlavní příčinou této události zřejmě klimatická změna. Podle meteorologických a klimatických modelů je pravděpodobné, že k podobným podmínkám bude docházet i v dalších letech. Autoři studie upozorňují, že je potřeba dalších výzkumů, aby se lépe zjistilo, jak odolní jsou papuchalkové i další ptačí druhy vůči podobným změnám. Nyní budou zkoumat data z let 2017 a 2018 a  hledat v nich, zda se stejný scénář neopakoval také během nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 10 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 12 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 17 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...