V Beringově moři masově vymírají papuchalkové. Kvůli oteplování jim ubývá potrava

Američtí biologové popsali, že v Beringově moři rychle ubývá papuchalků. Podle výzkumníků tito ptáci umírají hlady, pravděpodobně kvůli změnám souvisejícím s oteplováním klimatu.

Papuchalkové chocholatí žijí v severní části Tichého oceánu. Jsou to nápadní ptáci vzhledem trošku podobní tučňákům, ale na rozdíl od nich umí dobře létat.

V Beringově moři, u pobřeží Aljašky, se živí rybami a bezobratlými organismy – ty zase získávají potravu z oceánského planktonu. A právě tento klíčový základ mořských ekosystémů je ohrožen klimatickými změnami.

Mrtví papuchalkové
Zdroj: Aleut Community of St Paul Island Ecosystem Conservation Office

Vědci popsali, že od roku 2014 dochází v této oblasti k ohřívání mořské vody a ubývání zalednění během zimních měsíců. Důsledkem je pokles množství planktonu bohatého na energii a také migrace některých druhů směrem na sever. Všechny tyto faktory přispívají k úbytku potravy, jež by byla vhodná pro papuchalky.

V nové studii zdokumentovali takové vymírání přírodovědci jednak u papuchalků, ale také u dalšího druhu ptáka – alkounka chocholatého. Výzkum probíhal na podzim roku 2016, pak vědci jeho výsledky zpracovávali, studie vyšla v květnu 2019 v odborném časopise PLOS ONE.

Výzkum na Probilovových ostrovech v Beringově moři odhalil 350 mrtvých ptáků, většinou dospělých. Nejčastěji se jednalo o ptáky, kteří se zrovna přepeřovali, byli tedy ve fázi, kdy jim vypadávalo staré peří a na jeho místě vyrůstalo nové. Tento pravidelný přirozený proces vyžaduje značné množství energie, protože peří u ptáků tvoří čtyři až dvanáct procent jejich celkové hmotnosti. 

Chybí potrava, chybí energie

Podle výsledků pitev zřejmě ptáci zemřeli, protože neměli dostatek energie. Všichni byli intzenzivně vyhladovělí a podvyživení, ale v jejcih tělech nebyly nalezené žádné škodlivé látky.

Tento výzkum samozřejmě nemohl pokrýt celou oblast souostroví, proto vědci použili matematické modely, aby odhadli, kolik ptáků mohlo během této události uhynout celkem. Vypočítali, že jich mohlo být mezi 3150 a 8500, přitom 87 procent z nich byli papuchalkové. Jednalo by se asi o polovinu všech papuchalků, kteří v této oblasti žili, ale je možné, že řada těl patřila i ptákům odjinud, které zde vyplavilo moře. V předchozích letech přitom tvořili papuchalkové maximálně jedno procento z nalezených mrtvých ptáků v oblasti.

Podle vědců je hlavní příčinou této události zřejmě klimatická změna. Podle meteorologických a klimatických modelů je pravděpodobné, že k podobným podmínkám bude docházet i v dalších letech. Autoři studie upozorňují, že je potřeba dalších výzkumů, aby se lépe zjistilo, jak odolní jsou papuchalkové i další ptačí druhy vůči podobným změnám. Nyní budou zkoumat data z let 2017 a 2018 a  hledat v nich, zda se stejný scénář neopakoval také během nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 8 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 11 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 11 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 15 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...