V Beringově moři masově vymírají papuchalkové. Kvůli oteplování jim ubývá potrava

Američtí biologové popsali, že v Beringově moři rychle ubývá papuchalků. Podle výzkumníků tito ptáci umírají hlady, pravděpodobně kvůli změnám souvisejícím s oteplováním klimatu.

Papuchalkové chocholatí žijí v severní části Tichého oceánu. Jsou to nápadní ptáci vzhledem trošku podobní tučňákům, ale na rozdíl od nich umí dobře létat.

V Beringově moři, u pobřeží Aljašky, se živí rybami a bezobratlými organismy – ty zase získávají potravu z oceánského planktonu. A právě tento klíčový základ mořských ekosystémů je ohrožen klimatickými změnami.

Mrtví papuchalkové
Zdroj: Aleut Community of St Paul Island Ecosystem Conservation Office

Vědci popsali, že od roku 2014 dochází v této oblasti k ohřívání mořské vody a ubývání zalednění během zimních měsíců. Důsledkem je pokles množství planktonu bohatého na energii a také migrace některých druhů směrem na sever. Všechny tyto faktory přispívají k úbytku potravy, jež by byla vhodná pro papuchalky.

V nové studii zdokumentovali takové vymírání přírodovědci jednak u papuchalků, ale také u dalšího druhu ptáka – alkounka chocholatého. Výzkum probíhal na podzim roku 2016, pak vědci jeho výsledky zpracovávali, studie vyšla v květnu 2019 v odborném časopise PLOS ONE.

Výzkum na Probilovových ostrovech v Beringově moři odhalil 350 mrtvých ptáků, většinou dospělých. Nejčastěji se jednalo o ptáky, kteří se zrovna přepeřovali, byli tedy ve fázi, kdy jim vypadávalo staré peří a na jeho místě vyrůstalo nové. Tento pravidelný přirozený proces vyžaduje značné množství energie, protože peří u ptáků tvoří čtyři až dvanáct procent jejich celkové hmotnosti. 

Chybí potrava, chybí energie

Podle výsledků pitev zřejmě ptáci zemřeli, protože neměli dostatek energie. Všichni byli intzenzivně vyhladovělí a podvyživení, ale v jejcih tělech nebyly nalezené žádné škodlivé látky.

Tento výzkum samozřejmě nemohl pokrýt celou oblast souostroví, proto vědci použili matematické modely, aby odhadli, kolik ptáků mohlo během této události uhynout celkem. Vypočítali, že jich mohlo být mezi 3150 a 8500, přitom 87 procent z nich byli papuchalkové. Jednalo by se asi o polovinu všech papuchalků, kteří v této oblasti žili, ale je možné, že řada těl patřila i ptákům odjinud, které zde vyplavilo moře. V předchozích letech přitom tvořili papuchalkové maximálně jedno procento z nalezených mrtvých ptáků v oblasti.

Podle vědců je hlavní příčinou této události zřejmě klimatická změna. Podle meteorologických a klimatických modelů je pravděpodobné, že k podobným podmínkám bude docházet i v dalších letech. Autoři studie upozorňují, že je potřeba dalších výzkumů, aby se lépe zjistilo, jak odolní jsou papuchalkové i další ptačí druhy vůči podobným změnám. Nyní budou zkoumat data z let 2017 a 2018 a  hledat v nich, zda se stejný scénář neopakoval také během nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 4 hhodinami

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
před 8 hhodinami

Šíření spalniček v USA kvůli poklesu proočkovanosti pokračuje

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.
před 10 hhodinami

Můry srkají losům slzy přímo z očí. Láká je „minerálka“

Když američtí přírodovědci studovali, jak žijí ve vermontských lesích losi, narazili na videopastech na něco pozoruhodného – na můry, které se těmto sudokopytníkům pohybují kolem očí.
včera v 15:50

Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.
včera v 14:07

Zátěžový test klimatu Británie upozornil, na co se připravovat

Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.
včera v 12:40

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025
Načítání...