ČTK při volbách poprvé použila automatické zprávy. Vydala jich přes 200

Česká tisková kancelář (ČTK) při letošních obecních a senátních volbách vůbec poprvé použila automaticky generované zprávy. „Hlavním přínosem letošní novinky bylo zrychlení zpravodajského servisu při překlápění dat Českého statistického úřadu, omezení lidských chyb a ulehčení práce zpravodajům, kteří se tak mohli více zaměřit na ohlasy a další zajímavosti z voleb,“ vysvětlila šéfredaktorka ČTK Radka Matesová Marková.

V okamžiku, kdy Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil výsledky například z některého z krajských měst, program vytvořil podle předem připravené šablony zprávu, do které zveřejněné údaje rovnou umístil.

„V ČTK platí pravidlo, že každá zpráva prochází přes editory. Toto pravidlo kontroly a případného doplnění platilo samozřejmě i pro tyto zprávy,“ zdůraznila šéfredaktorka Radka Matesová Marková.

Roboticky byla připravena zhruba polovina headlinů výsledkového volebního servisu, drtivá většina fleší, tedy krátkých zpráv o dvou odstavcích s prognózou konečného výsledku, i zpráv po sečtení sta procent hlasů. Celkem tak prošlo rukama editorů přes 200 automaticky generovaných textů.

„Příprava programu trvala přibližně dva měsíce. Software jsme před ostrým startem testovali na datech z předchozích voleb a na testovacích datech, která před volbami zveřejnil Český statistický úřad,“ poznamenal technický ředitel ČTK Jan Kodera.

„ČTK dlouhodobě automatizuje činnosti, u kterých je to možné a dává to smysl. Už léta automaticky vydáváme deníky očekávaných událostí, přes rok vydáváme automaticky aktualizované grafické vizualizace a nyní jsme připravili výsledkové volební zprávy, abychom volební servis ještě více zrychlili,“ sdělil generální ředitel ČTK Jiří Majstr.

  • Česká tisková kancelář (ČTK) byla založena ve stejný den jako Československá republika 28. října 1918. Letos tedy také slaví stoleté výročí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 13 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 17 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 21 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 22 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...