Grantová agentura rozdala ceny, vyzdvihla výzkum klíšťat i katalog kreseb Václava Hollara

Grantová agentura České republiky ocenila pět vědců za nejlepší základní výzkum. Mezi laureáty, kteří si ceny převzali ve středu v Profesním domě Matematicko-fyzikální fakulty UK,  jsou čtyři muži a jedna žena. Ocenění získali například za výzkum fyziologie trávícího aparátu klíšťat nebo za souhrnný katalog kreseb Václava Hollara.

Grantová agentura České republiky (GA ČR) letos vybírala z téměř osmi set projektů, které byly ukončené v minulém roce. 

 „Předsednictvo bylo opět postaveno před těžký úkol, protože kvalita projektů se rok od roku zvyšuje a je tedy obtížné vybrat z několika desítek projektů, které byly hodnoceny jako excelentní, ty opravdu nejlepší. Všechny vybrané projekty měly velký ohlas v prestižních vědeckých magazínech, a znovu se tak potvrdilo, že česká věda disponuje kvalitními vědeckými osobnostmi,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Alena Volrábová: katalog všech známých kreseb Václava Hollara

Jedinou oceněnou ženou se letos stala  Alena Volrábová z Národní galerie v Praze, která sestavila souhrnný katalog všech známých kreseb Václava Hollara. Většina umělcových děl se nachází ve sbírkách v Evropě a Severní Americe. Všechny bylo nutné prozkoumat, znalecky posoudit, podrobně zdokumentovat a publikovat v chronologické řadě.  

„Zjistila jsem, že Hollarovo grafické dílo bylo sice mnohokrát zpracováno, ale kreslířské dílo pouze jednou, a to v roce 1938. Od té doby chybí ucelený soupis, který by byl seřazený chronologicky. Rozhodla jsem se, že se o to pokusím,“ vysvětlila Volrábová.

Výsledkem projektu je monografie – soupisový katalog všech známých kreseb Václava Hollara v české a anglické verzi. Jeho součástí je zároveň i umělcův životopis založený na archivních průzkumech a další odborné stati. Kniha je nyní základním pramenem pro všechny, kteří se budou dílem Václava Hollara dále zabývat. 

Jiří Houška: počítačové simulace pro design nových funkčních materiálů

Cenu získal také fyzik Jiří Houška ze Západočeské univerzity v Plzni, který se zabýval pokročilými počítačovými simulacemi pro design nových funkčních materiálů ve formě tenkých vrstev, které mají nejvýše mikrometry. 

Studované materiály zahrnovaly různé formy oxidu kovů a multikomponentní nitridy s mnoha užitečnými vlastnostmi. K úspěchu projektu přispělo zejména propojení řady přístupů. Některé modelovací algoritmy byly využity vůbec poprvé.

Oceněný projekt má dvě části – teoretickou a experimentální. Teoretická část zahrnovala výpočty struktur, vlastností materiálů a modelování růstu tenkých vrstev atom po atomu za různých podmínek. V experimentální části bylo třeba vyzkoušet takové postupy, které umožní velkoplošnou nízkoteplotní přípravu materiálů za podmínek příznivých pro průmysl.

Aleš Panáček: stříbro pomůže překonat bakteriální rezistenci

Dalším oceněným se stal fyzikální chemik Aleš Panáček z Univerzity Palackého v Olomouci. Podařilo se mu prokázat, že stříbro může pomoci překonat bakteriální rezistenci.

Jeho tým zkoumal jeden z největších aktuálních problémů ve zdravotnictví: kvůli dlouhodobému nadužívání antibiotik stoupá odolnost bakterií, a hrozí ztráta schopnosti léčit bakteriální infekce. To se vědci snažili překonat kombinací antibiotik s nanočásticemi a sloučeninami stříbra. 

Nanostříbro přidali k neúčinným antibiotikům a zjistili, že je tímto možné obnovit jejich terapeutický účinek. „Tyto dvě látky navíc působí při extrémně nízkých koncentracích, a to velmi účinně a efektivně,“ vysvětlil Aleš Panáček. Důležité bylo sledovat i vedlejší účinky vlivu nanočástic stříbra v kombinaci s antibiotiky. „Zjistili jsme, že jsou zcela neškodné vůči lidským buňkám, což je zásadní pro budoucí využití v medicíně,“ dodal Panáček. 

Petr Kopáček: výzkum fyziologie trávicího aparátu klíšťat pomůže v boji proti těmto roztočům

Za výzkum fyziologie trávícího aparátu klíšťat získal cenu Petr Kopáček z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jeho výsledky v budoucnu mohou napomoci vyrobit přesně cílené prostředky a vakcíny určené na boj proti klíšťatům.

Petr Kopáček se svým týmem z Parazitologického ústavu odhalili specifické mechanismy, jakými se klíšťata vyrovnávají s ohromným nadbytkem potenciálně toxického hemu a železa z krve hostitele. 

„Objektem našeho výzkumu je samička klíštěte, která během sedmi dnů na těle hostitele nasaje stonásobek své váhy. Toto množství krve je schopná přeměnit na tisíce vajíček,“ řekl Kopáček.  Parazitology zajímal především trávící aparát klíštěte.

Jakub Švenda: příprava unikátních modulátorů adenylyl cyklázy je dobrou zprávou pro medicínu

Pátým oceněným je organický chemik Jakub Švenda z Masarykovy univerzity v Brně, který se zasadil o přípravu složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů.

Cílem projektu byla příprava složité přírodní látky forskolinu a jejích syntetických analogů. Forskolin je přírodní látka s významnou biologickou aktivitou – jedná se o organickou molekulu, která se váže na enzym adenylyl cyklázu a stimuluje jeho aktivitu. Adenylyl cyklázy jsou nezbytnou součástí lidské biologie, jako je embryogeneze, srdeční činnost nebo procesy stárnutí.

Během projektu se kombinovaly metody výpočetní chemie, chemické syntézy a biologické testování v buňkách. „Podařilo se nám vyvinout chemickou syntézu forskolinu, která je momentálně nejkratší publikovanou přípravou této strukturně složité molekuly,“ uvedl Švenda, jenž získal juniorský grant. Tato strategie umožnila přípravu několika unikátních analogů forskolinu, které v buňkách vykazují významně odlišnou selektivitu vůči různým formám adenylyl cyklázy.

Cena předsedkyně GA ČR se uděluje už patnáct let

Cena předsedkyně Grantové agentury České republiky se uděluje už od roku 2003. Od té doby vedení agentury rozdalo celkem 64 ocenění za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR. 

  • GA ČR je státní instituce, která každoročně rozděluje více než tři miliardy korun na základní výzkum. V letech 2011 až 2015 rozdělila na účelovou podporu základního výzkumu 15,3 miliardy korun. Největšími příjemci byly veřejné výzkumné instituce a vysoké školy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
před 17 hhodinami

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025
Načítání...