Grantová agentura rozdala ceny, vyzdvihla výzkum klíšťat i katalog kreseb Václava Hollara

Grantová agentura České republiky ocenila pět vědců za nejlepší základní výzkum. Mezi laureáty, kteří si ceny převzali ve středu v Profesním domě Matematicko-fyzikální fakulty UK,  jsou čtyři muži a jedna žena. Ocenění získali například za výzkum fyziologie trávícího aparátu klíšťat nebo za souhrnný katalog kreseb Václava Hollara.

Grantová agentura České republiky (GA ČR) letos vybírala z téměř osmi set projektů, které byly ukončené v minulém roce. 

 „Předsednictvo bylo opět postaveno před těžký úkol, protože kvalita projektů se rok od roku zvyšuje a je tedy obtížné vybrat z několika desítek projektů, které byly hodnoceny jako excelentní, ty opravdu nejlepší. Všechny vybrané projekty měly velký ohlas v prestižních vědeckých magazínech, a znovu se tak potvrdilo, že česká věda disponuje kvalitními vědeckými osobnostmi,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Alena Volrábová: katalog všech známých kreseb Václava Hollara

Jedinou oceněnou ženou se letos stala  Alena Volrábová z Národní galerie v Praze, která sestavila souhrnný katalog všech známých kreseb Václava Hollara. Většina umělcových děl se nachází ve sbírkách v Evropě a Severní Americe. Všechny bylo nutné prozkoumat, znalecky posoudit, podrobně zdokumentovat a publikovat v chronologické řadě.  

„Zjistila jsem, že Hollarovo grafické dílo bylo sice mnohokrát zpracováno, ale kreslířské dílo pouze jednou, a to v roce 1938. Od té doby chybí ucelený soupis, který by byl seřazený chronologicky. Rozhodla jsem se, že se o to pokusím,“ vysvětlila Volrábová.

Výsledkem projektu je monografie – soupisový katalog všech známých kreseb Václava Hollara v české a anglické verzi. Jeho součástí je zároveň i umělcův životopis založený na archivních průzkumech a další odborné stati. Kniha je nyní základním pramenem pro všechny, kteří se budou dílem Václava Hollara dále zabývat. 

Jiří Houška: počítačové simulace pro design nových funkčních materiálů

Cenu získal také fyzik Jiří Houška ze Západočeské univerzity v Plzni, který se zabýval pokročilými počítačovými simulacemi pro design nových funkčních materiálů ve formě tenkých vrstev, které mají nejvýše mikrometry. 

Studované materiály zahrnovaly různé formy oxidu kovů a multikomponentní nitridy s mnoha užitečnými vlastnostmi. K úspěchu projektu přispělo zejména propojení řady přístupů. Některé modelovací algoritmy byly využity vůbec poprvé.

Oceněný projekt má dvě části – teoretickou a experimentální. Teoretická část zahrnovala výpočty struktur, vlastností materiálů a modelování růstu tenkých vrstev atom po atomu za různých podmínek. V experimentální části bylo třeba vyzkoušet takové postupy, které umožní velkoplošnou nízkoteplotní přípravu materiálů za podmínek příznivých pro průmysl.

Aleš Panáček: stříbro pomůže překonat bakteriální rezistenci

Dalším oceněným se stal fyzikální chemik Aleš Panáček z Univerzity Palackého v Olomouci. Podařilo se mu prokázat, že stříbro může pomoci překonat bakteriální rezistenci.

Jeho tým zkoumal jeden z největších aktuálních problémů ve zdravotnictví: kvůli dlouhodobému nadužívání antibiotik stoupá odolnost bakterií, a hrozí ztráta schopnosti léčit bakteriální infekce. To se vědci snažili překonat kombinací antibiotik s nanočásticemi a sloučeninami stříbra. 

Nanostříbro přidali k neúčinným antibiotikům a zjistili, že je tímto možné obnovit jejich terapeutický účinek. „Tyto dvě látky navíc působí při extrémně nízkých koncentracích, a to velmi účinně a efektivně,“ vysvětlil Aleš Panáček. Důležité bylo sledovat i vedlejší účinky vlivu nanočástic stříbra v kombinaci s antibiotiky. „Zjistili jsme, že jsou zcela neškodné vůči lidským buňkám, což je zásadní pro budoucí využití v medicíně,“ dodal Panáček. 

Petr Kopáček: výzkum fyziologie trávicího aparátu klíšťat pomůže v boji proti těmto roztočům

Za výzkum fyziologie trávícího aparátu klíšťat získal cenu Petr Kopáček z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jeho výsledky v budoucnu mohou napomoci vyrobit přesně cílené prostředky a vakcíny určené na boj proti klíšťatům.

Petr Kopáček se svým týmem z Parazitologického ústavu odhalili specifické mechanismy, jakými se klíšťata vyrovnávají s ohromným nadbytkem potenciálně toxického hemu a železa z krve hostitele. 

„Objektem našeho výzkumu je samička klíštěte, která během sedmi dnů na těle hostitele nasaje stonásobek své váhy. Toto množství krve je schopná přeměnit na tisíce vajíček,“ řekl Kopáček.  Parazitology zajímal především trávící aparát klíštěte.

Jakub Švenda: příprava unikátních modulátorů adenylyl cyklázy je dobrou zprávou pro medicínu

Pátým oceněným je organický chemik Jakub Švenda z Masarykovy univerzity v Brně, který se zasadil o přípravu složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů.

Cílem projektu byla příprava složité přírodní látky forskolinu a jejích syntetických analogů. Forskolin je přírodní látka s významnou biologickou aktivitou – jedná se o organickou molekulu, která se váže na enzym adenylyl cyklázu a stimuluje jeho aktivitu. Adenylyl cyklázy jsou nezbytnou součástí lidské biologie, jako je embryogeneze, srdeční činnost nebo procesy stárnutí.

Během projektu se kombinovaly metody výpočetní chemie, chemické syntézy a biologické testování v buňkách. „Podařilo se nám vyvinout chemickou syntézu forskolinu, která je momentálně nejkratší publikovanou přípravou této strukturně složité molekuly,“ uvedl Švenda, jenž získal juniorský grant. Tato strategie umožnila přípravu několika unikátních analogů forskolinu, které v buňkách vykazují významně odlišnou selektivitu vůči různým formám adenylyl cyklázy.

Cena předsedkyně GA ČR se uděluje už patnáct let

Cena předsedkyně Grantové agentury České republiky se uděluje už od roku 2003. Od té doby vedení agentury rozdalo celkem 64 ocenění za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR. 

  • GA ČR je státní instituce, která každoročně rozděluje více než tři miliardy korun na základní výzkum. V letech 2011 až 2015 rozdělila na účelovou podporu základního výzkumu 15,3 miliardy korun. Největšími příjemci byly veřejné výzkumné instituce a vysoké školy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled