Lidstvu to trvalo tisíc let, umělé inteligenci jen tři dny. Expert ale varuje před riziky

Umělá inteligence sice může přinést lidstvu nebývalý vědecký pokrok, ale také by mohla způsobit mnoho problémů. Uvedl to přední britský odborník Demis Hassabis.

Umělé inteligence nabízí obrovské vědecké výhody, ale současně přinášejí rizika, která jsou různě velká podle toho, k čemu je umělá inteligence využitá. Uvedl to Demis Hassabis, což je ředitel britské společnosti DeepMind. Tato firma je v oboru umělých inteligencí světovým lídrem, právě její algoritmy dokážou člověka porážet v jednom oboru za druhým.

„Existuje tady celá hromada zajímavých a složitých filozofických otázek… které budeme muset zodpovědět, abychom mohli tyto systémy kontrolovat, abychom vůbec věděli, jaké hodnoty v nich chceme mít, jak je budeme používat a na co je vlastně chceme,“ popsal Hassabis problémy, jimž budeme ohledně umělých inteligencí čelit.

Hassabis tento projev pronesl na promítání nového dokumentu o umělé inteligenci AlphaGo, kterou společnost Deep Mind vyvinula, aby excelovala ve hře go. Právě tento program roku 2016 šokoval svět, když porazil lidského hráče – což do té doby bylo považováno za nemožné. Zaskočilo to tehdy všechny, jak hráče go, tak programátory – ukázalo to, jak rychlý je pokrok v tomto oboru a jak rychle stroje člověka dohánějí a nyní už i překonávají.

Vloni na podzim vědci přišli s novou verzí programu AlphaGo, která tu starší porazila 100:0. A to přesto, že hru go znala pouhé tři dny.

Nová verze programu, kterou vyvinula také společnost Google, dostala jméno AlphaGo Zero (dále AGZ) podle toho, že s učením se ve hře začíná od začátku, od nuly (zero = nula). Přestože stará verze porazila jihokorejského velmistra Lee-Sedola i čínského velmistra Fan Chueje zcela přesvědčivě, proti nové verzi neměla šanci. V sérii 100 her neuhrála ani jedinou výhru.

  • 1997: Program Deep Blue porazil velmistra Garryho Kasparova v šachu.
  • 2011: Program IBM Watson porazil světové šampiony ve hře Jeopardy (česká verze se jmenovala Risk).
  • 2016: Umělá inteligence AlphaGo porazila velmistra Lee-Sedola ve hře go.
  • 2016: Umělá inteligence Libratus z Carnegie Meloon University porazila čtyři přední hráče pokeru.
  • 2017: Program DeepStack, na němž pracovali i čeští vědci, rozdrtil 33 hráčů v pokeru – a to i pomocí intuice.

Ani to ale ještě není zdaleka všechno. Na rozdíl od ostatních podobných „umělých inteligencí“, kde s tréninkem pomáhá člověk, se tentokrát stroj naučil strategii zcela sám. Jediné, co mu dodali lidé, byla pravidla stolní hry go. Během tří dnů ji dokonale pochopil a získal obdobu tisíciletí lidských znalostí hry. Tento úspěch popsali autoři programu v časopise Nature.

Rizika existují

Přednáška se konala na University College London, po ní Hassabis odpovídal na otázky z publika. Většinou se snažil ukazovat pozitivní stránku této technologie, například se vyjádřil, že „umělé inteligence jsou neuvěřitelným nástrojem, který zrychlí vědecký pokrok“. Současně uvedl: „Věříme, že půjde o jednu z nejprospěšnějších technologií, které kdy lidstvo mělo.“

Připouští ale také rizika: „Záleží to na tom, jak se jako společnost rozhodneme (umělé inteligence) použít – podle toho budou dopady dobré, nebo špatné.“ Rozhodně ale považuje etické otázky v tomto směru za velmi důležité: „Jsou vždy v popředí všeho, co v DeepMind děláme.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tabulová hora na Pálavě byla v pravěku hustě osídlená. Dle artefaktů ji zničila neznámá válka

Osídlení Tabulové hory na jihomoravské Pálavě prožilo období rozkvětu kolem roku tisíc před naším letopočtem a zaniklo nejspíš kvůli vojenskému konfliktu. Nasvědčují tomu archeologické nálezy bronzových předmětů z posledních let. Uvedli to vědci z projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity.
před 4 hhodinami

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
včera v 09:02

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
30. 1. 2026

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
30. 1. 2026

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
30. 1. 2026

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026
Načítání...