Afričtí mravenci se starají o své válečné invalidy. Odnesou je z fronty a doma jim ošetří rány

Konec každé války je téměř vždy stejný: vítězné i ustupující vojsko si odváží množství zraněných, které se zdravotníci snaží vrátit zpět do „normálního“ života. Podle nového výzkumu se takto chovají nejen lidé, ale také mravenci.

Jedná se o mravence matabele, kteří žijí v subsaharské Africe. Už dřívější výzkum těchto fascinujících tvorů ukázal, že se snaží zachraňovat své druhy, kteří byli zraněni při velkých bojích, jež jsou pro tento druh typické.

Tito mravenci totiž vedou prakticky neustálé války proti termitům. Ti tvoří většinu jejich jídelníčku. I když by se mohlo zdát, že boj proti slepým termitům musí být snadný, ve skutečnosti jsou tito příbuzní švábů velmi dobře specializovaní na obranu svých sídel. Mravenci, přestože útočí v armádách o stovkách vojáků, často hynou, nebo si alespoň z boje odnášejí těžká zranění.

1 minuta
Mravenci Megaponera analis zachraňují zraněné
Zdroj: Scientific Advances

Již před rokem si biologové, kteří mravence druhu Megaponera analis studovali, všimli podivného chování – záchrany zraněných spolubojovníků. „Tento druh chování byste u mravenců nečekali. Vždy si je představujeme jako tvory, pro něž je typické, že se jedinec automaticky obětuje pro dobro zbytku kolonie,“ vyjádřil se biolog Erik Frank, který na výzkumu pracoval. Tato práce je první, která podobné chování u mravenců odhalila – zranění totiž nejsou v bezprostředním ohrožení života.

Studie zveřejněná před rokem v odborném časopise Science Advances ukazuje, že mravenčí kolonie tohoto druhu naopak jednotlivé členy oceňují. Prospěch jednotlivce prospívá celé kolonii. Motivací však u mravenců není empatie, nýbrž chemie.

Chemické volání o pomoc

Zdraví mravenci totiž nezachraňují ty zraněné jen tak. Nejprve jim musí přijít prosba o pomoc. Poranění vysílají pomocí chemických žláz v kusadlech do svého okolí feromony. Jde o chemické signály, které ostatní mravenci vnímají a okamžitě na ně reagují.

Vědci toto chování pozorovali v Pobřeží slonoviny v národním parku Comoé na 52 různých koloniích výše popsaného druhu mravenců. Sledovali je při 420 nájezdech na kolonie termitů. Útoky probíhají tak, že větší mravenci prorazí stěnu do termitiště, zatímco ti menší vtrhnou dovnitř, pozabíjí tam žijící termity a jejich mrtvá těla vytáhnou ven.

Do mraveniště si však pak odnesou nejen mrtvá tělíčka termitů, ale také mravence, kteří utrpěli zranění v boji – například přišli o tykadla nebo končetiny a nejsou tedy schopní samostatného pohybu. Zdá se, že takových „válečných invalidů“ zachrání až 96 procent.
Biologové při několika experimentech mravence mnohokrát poškodili, aby si tuto hypotézu potvrdili – vždy to vyšlo. Také když si vědci zraněné mravence barevně označili, potvrdili, že záchrana je provedena opravdu ve prospěch invalidů: asi 95 procent se jich později vrátilo do dalších bojů.

Dvoucentimetroví mravenci nyní ale ukázali, že jsou ještě zajímavější, než se zdálo. Vědci nyní spočítali, kolik mravenců je vážně zraněno – o jednu a více končetin přijde ze šestisetčlenné armády asi třetina vojáků, menší počet je zraněný tak těžce, že ani nemůže chodit.

Ve starším výzkumu nyní vědci pokračovali tak, že šest kolonií přesunuli do laboratoře, díky tomu mohli lépe studovat, co se vlastně se zraněnými mravenci děje. Mraveniště byla vybudována tak, že experti mohli sledovat hemžení uvnitř – to v přírodě samozřejmě není možné.

„Nevíme ještě přesně, co s nimi dělají, jestli jim jen odstraňují prach z ran, nebo jim do nich vnášejí nějaké antimikrobiální látky, aby tak předcházeli infekcím. Ale víme, že když mravenci tuto léčbu nedostanou, osmdesát procent z nich do 24 hodin zemře. Když léčbu dostanou, přežívají,“ uvedl Frank. „Fascinující je, že mravenčí společnosti umožňují velmi složité a sofistikované chování, aniž by k tomu mravenci potřebovali velké kognitivní schopnosti nebo znalosti,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 2 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 4 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 5 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 7 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 8 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 9 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
včera v 14:36

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
včera v 12:11
Načítání...