Lepra se stává odolnou vůči antibiotikům, varuje nový výzkum

Lepra patří mezi nemoci s nejhorší pověstí. Přestože si ji většina lidí spojuje se středověkem, hrozí tato choroba i v současnosti. A podle nového výzkumu bude ještě větším problémem i v blízké budoucnosti.

Lepra neboli malomocenství je nemocí, která děsila naše předky nejméně čtyři tisíce let. Způsobují ji infekční bakterie Mycobatecterium leprae, které nejčastěji útočí na chladnější části těla. Až na kožní formu není nijak výjimečně nakažlivá, pokud ale propukne, může mít závažné důsledky – způsobuje znetvořeniny na končetinách i na tváři. Právě z tohoto důvodu byla lepra ve středověku tak obávaná.

Bakterie lepry
Zdroj: US Department of Health and Human Services/Wikimedia Commons

Oběti nemoci byly vyháněny do leprosárií a společnost se jich stranila. Lepra je v současnosti na rozdíl od minulosti poměrně snadno léčitelná, pokud je odhalena brzy. Prvním znakem onemocnění je většinou vyrážka doprovázená ztrátou citu v postižené části pokožky. Bez léčení může lepra způsobit vážné poškození nervů, ochrnutí a znetvoření prstů u rukou a nohou. Na rozdíl od rozšířené představy ale nezpůsobuje odpadávání končetin.

Lepru na člověka mohou přenášet i zvířata – například veverky. Zvířat, která se mohou stát přenašeči, je ale podle posledních výzkumů více, naposledy se to ukázalo u pásovců. Roku 2011 to potvrdila analýza DNA, která u těchto zvířat chycených na jihu Spojených států zjistila stejné kmeny bakterie způsobující lepru jako u pacientů z regionu léčících se s touto chorobou.

„Kmeny jsou geneticky identické. Jde tak o jasné biologické pojítko mezi nákazami u lidí a u zvířat,“ uvedl tehdy lékař Richard Truman, který pracuje pro americký federální program zaměřený na léčbu lepry a který vedl mezinárodní tým výzkumníků pracujících na studii.

Lepra se mění

Na konci ledna zveřejnil mezinárodní tým vědců v odborném časopise Nature Communications práci, ve které zkoumali genom více než stovky kmenů bakterie Mycobatecterium leprae. Výsledky této práce ukázaly, že čím dál více kmenů této bakterie zmutovalo, takže se stávají odolnými vůči tradičním lékům.

Vědcům se pro tuto práci podařilo izolovat a analyzovat genom 154 různých kmenů této bakterie. Osm z nich obsahuje velké množství náhodných mutací, které bakteriím umožnily vyvinout si odolnost vůči antibiotikům – a rovnou vůči různým druhům antibiotik. Vědci zatím nevědí, kdy se tyto mutace objevily, mohlo to trvat jen několik let, ale možná i celá desetiletí.

Ukázka projevů lepry
Zdroj: Wikimedia Commmons/Norman Purvis Walke

„Jedná se o fascinující strategii v boji proti antibiotikům,“ popsal hlavní autor práce Andrej Benjak. „Náhodné mutace totiž mohou být pro bakterii smrtící, jde o jakousi zoufalou verzi ruské rulety.“ Zjevně ale toto riskování funguje, odolnost bakterií je totiž značná.

„Jedná se o důležitý objev,“ uvedl další z autorů práce, Stewart Cole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čínská sonda míří k asteroidu a kometě, má odebrat vzorky

V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.
před 11 mminutami

Satelitní projekt ESA povede Univerzita Karlova

Nový projekt pražských geoinformatiků by měl pomoci ke vzniku generace expertů schopných pracovat s komplikovanými družicovými daty a využívat je pro vědu i praktický život.
před 19 hhodinami

Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.
před 21 hhodinami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
včera v 10:25

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
včera v 09:55

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
včera v 07:00

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
včera v 06:35

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
27. 5. 2025
Načítání...