Lepra patří mezi nemoci s nejhorší pověstí. Přestože si ji většina lidí spojuje se středověkem, hrozí tato choroba i v současnosti. A podle nového výzkumu bude ještě větším problémem i v blízké budoucnosti.
Lepra se stává odolnou vůči antibiotikům, varuje nový výzkum
Lepra neboli malomocenství je nemocí, která děsila naše předky nejméně čtyři tisíce let. Způsobují ji infekční bakterie Mycobatecterium leprae, které nejčastěji útočí na chladnější části těla. Až na kožní formu není nijak výjimečně nakažlivá, pokud ale propukne, může mít závažné důsledky – způsobuje znetvořeniny na končetinách i na tváři. Právě z tohoto důvodu byla lepra ve středověku tak obávaná.
Bakterie lepry
Oběti nemoci byly vyháněny do leprosárií a společnost se jich stranila. Lepra je v současnosti na rozdíl od minulosti poměrně snadno léčitelná, pokud je odhalena brzy. Prvním znakem onemocnění je většinou vyrážka doprovázená ztrátou citu v postižené části pokožky. Bez léčení může lepra způsobit vážné poškození nervů, ochrnutí a znetvoření prstů u rukou a nohou. Na rozdíl od rozšířené představy ale nezpůsobuje odpadávání končetin.
Lepru na člověka mohou přenášet i zvířata – například veverky. Zvířat, která se mohou stát přenašeči, je ale podle posledních výzkumů více, naposledy se to ukázalo u pásovců. Roku 2011 to potvrdila analýza DNA, která u těchto zvířat chycených na jihu Spojených států zjistila stejné kmeny bakterie způsobující lepru jako u pacientů z regionu léčících se s touto chorobou.
„Kmeny jsou geneticky identické. Jde tak o jasné biologické pojítko mezi nákazami u lidí a u zvířat,“ uvedl tehdy lékař Richard Truman, který pracuje pro americký federální program zaměřený na léčbu lepry a který vedl mezinárodní tým výzkumníků pracujících na studii.
Lepra se mění
Na konci ledna zveřejnil mezinárodní tým vědců v odborném časopise Nature Communications práci, ve které zkoumali genom více než stovky kmenů bakterie Mycobatecterium leprae. Výsledky této práce ukázaly, že čím dál více kmenů této bakterie zmutovalo, takže se stávají odolnými vůči tradičním lékům.
Vědcům se pro tuto práci podařilo izolovat a analyzovat genom 154 různých kmenů této bakterie. Osm z nich obsahuje velké množství náhodných mutací, které bakteriím umožnily vyvinout si odolnost vůči antibiotikům – a rovnou vůči různým druhům antibiotik. Vědci zatím nevědí, kdy se tyto mutace objevily, mohlo to trvat jen několik let, ale možná i celá desetiletí.
Ukázka projevů lepry
„Jedná se o fascinující strategii v boji proti antibiotikům,“ popsal hlavní autor práce Andrej Benjak. „Náhodné mutace totiž mohou být pro bakterii smrtící, jde o jakousi zoufalou verzi ruské rulety.“ Zjevně ale toto riskování funguje, odolnost bakterií je totiž značná.
„Jedná se o důležitý objev,“ uvedl další z autorů práce, Stewart Cole.