Česká laserová centra hledají mladé talenty. Chtějí přilákat studenty

Středoškoláci budou moct zkusit práci vědců v laserových centrech - a když se osvědčí, mohou tam získat práci.

AVOJA, Bivoj, Lucifer nebo Krakatit, tak se jmenují unikátní laserové systémy, které ve světě v tuto chvíli nemají konkurenci. Jde o zařízení s nevídanými parametry, s jejichž pomocí se v českých laboratořích provádějí výjimečné experimenty, jež posouvají laserovou vědu kupředu.

Na našem území se první laser rozsvítil už roku 1961. Po Spojených státech amerických a Sovětském svazu tak bylo tehdejší Československo teprve třetí zemí světa s vlastním laserovým systémem. Nashromážděné zkušenosti pracovníků Akademie věd a českých univerzit po 60 letech daly vzniknout vědeckým centrům ELI Beamlines a HiLASE – největší vědecké investici v historii naší země.

2 minuty
Nový laser Lucifer
Zdroj: ČT24

Tato centra nyní ve spolupráci s časopisem Vesmír zakládají Talentovou akademii pro nadané středoškoláky se zájmem o vědu a touhou naplno se pustit do této jen málo probádané oblasti fyziky. 

Pro první ročník Talentové akademie si z přihlášek vyberou 12 nejlepších studentů, pro něž už si v centru připravili program. Během tří dnů, strávených v laserových vědeckých centrech, jim budou zpřístupněny laboratoře, kam se běžně dostanou pouze vybraní zaměstnanci Fyzikálního ústavu Akademie věd. Připraveny jsou experimenty, které jinde nelze zažít, i možnost vyzkoušet si práci ve vědeckém týmu na vlastní kůži.

Pokud studenti během programu usoudí, že by se v budoucnu mohli stát plnohodnotným členem vědeckého týmu, dostanou nabídku na dlouhodobou spolupráci.

Co studenty čeká:

  • Zblízka se seznámí s prací vědeckých týmů a chodem laserových center.
  • Vyzkouší si práci v čisté laserové laboratoři, která je běžně přístupná pouze vybraným zaměstnancům Fyzikálního ústavu Akademie věd.
  • Na jeden den se stanou součástí vědeckého týmu, budou se podílet na výzkumu a prakticky si rozšíří znalosti laserových technologií.
  • Jejich mentorem bude laserový expert, pod jehož vedením budou v týmu pracovat na společném vědeckém projektu.
  • Čeká je návrh řešení, realizace experimentu, vyhodnocení dat i prezentace výsledků.

Kdo se může zúčastnit

Zapojit se mohou všichni studenti a studentky čtyřletého gymnázia, vyšších stupňů osmiletého gymnázia či odborné SŠ se zájmem o přírodovědné předměty, zejména pak fyziku. Přihlášky v podobě on-line dotazníku se musí vyplnit do 22. 7. 2017 na adrese: bit.ly/TalentováAkademie2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...