Lidé jsou opravdu stvořeni z hvězdného prachu, potvrdila studie

Že jsou lidé stvořeni z hvězdné hmoty, je oblíbené klišé básníků i spisovatelů sci-fi. Nový výzkum struktury 150 000 hvězd ale dokazuje, že básníci měli pravdu.

Lidé a naše galaxie mají asi 97 procent stejných druhů atomů – a prvky, které tvoří základní stavební kameny života, jsou v centru galaxie rozšířenější. Astrofyzici to zjistili, když poprvé katalogizovali rozšíření těchto prvků ve velkém vzorku hvězd Mléčné dráhy.

Základní prvky, jež tvoří základ života na Zemi, jsou uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra. Říká se jim také biogenní prvky, protože se slučují a vytvářejí řadu rozmanitých molekul.

Každá hvězda září jinak

Vědci využili spektroskopie – každý prvek vydává ve hvězdě světlo odlišných vlnových délek – což se dá měřit. Nejlépe to umí spektrograf APOGEE v Novém Mexiku, jenž umí nahlédnout za spousty mezihvězdného prachu, který zaplňuje prostor v Mléčné dráze. APOGEE totiž využívá infračerveného záření, které prachem prochází bez omezení.

„Poprvé jsme tak mohli studovat rozložení prvků napříč galaxií,“ uvedl Sten Hasselquist z New Mexico State University, jenž se na výzkumu podílel. Katalog tedy zachycuje asi 150 000 hvězd, u každé popisuje množství více než 20 chemických prvků – samozřejmě všechny z těch biogenních.

Jsme jen prach. Ale hvězdný…

Větu „Jsme stvořeni z hvězdného prachu“ pronesl slavný americký astronom Carl Sagan. Jeho později mnohokrát opakovanou tezi tento výzkum potvrzuje. Všechny biogenní prvky, tedy základní stavební kameny života, byly ve hvězdách nalezeny, zcela se liší jejich poměr. Zatímco kyslík tvoří asi 65 procent lidského těla, u hvězd je to pouhé jedno procento.

Důležitým zjištěním je fakt, že složení hvězd se liší podle toho, zda leží na okraji nebo v centru galaxie. Zatímco hvězdy na okrajích, jako je naše Slunce, obsahují méně těžších prvků potřebných pro vznik života, hvězdy v galaktickém centru jich mají dostatek. Díky tomu teď budou astronomové lépe chápat, jak a kdy měl život v naší galaxii vhodné podmínky, aby mohl vzniknout – a také to, jestli v současné době podobné podmínky někde jinde neexistují.

Celý katalog můžete navštívit zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 2 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánovčera v 22:22

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...