Čeští vědci se dostali na titul časopisu Science: Vymysleli, jak studovat strukturu nanokrystalů

Čeští krystalografové si „posvítili“ na nejlehčí atomy v nejmenších krystalech. A výsledek jejich práce byl oceněn v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa.

Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR stojí v čele mezinárodního týmu, který vyvinul novou metodu analýzy rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech. Tato metoda dosáhla takové přesnosti, že pomocí ní bylo možné určit pozice i těch nejlehčích existujících atomů – atomů vodíku.

10 minut
Dr. Lukáš Palatinus o nanokrystalech
Zdroj: ČT24

Přesnost a spolehlivost metody ukázali v práci, která vychází 13. ledna 2017 v časopise Science a popisuje určení pozice vodíků ve dvou různých materiálech.

  • Krystaly jsou přítomné ve většině látek kolem nás, v kovech, keramice, betonu i v horninách. Znalost atomární struktury je klíčová pro pochopení vlastností látky.

Zjednodušeně řečeno, čeští vědci vyvinuli novou metodu, kterou může využít kdokoli, kdo vyvíjí nové materiály, nové chemikálie nebo nová léčiva. Dříve nebo později tu metodu využije někdo k práci na nějakém významném materiálu, ale zatím není možné říci, kdy a co to bude.

Složitý obor, který otevírá dveře vědeckému pokroku

Strukturní krystalografie je vědní obor zabývající se určováním atomární struktury krystalických látek. Znalost krystalové struktury je základem pro rozvoj řady vědních oborů, jako je například materiálové inženýrství, organická i anorganická chemie, farmacie či molekulární biologie. Přes bouřlivý rozvoj strukturní krystalografie během celého dvacátého století zůstávají i v tomto oboru nevyřešené či obtížně řešitelné problémy.

1 minuta
Struktura hlinitofosforečnanu kobaltnatého
Zdroj: ČT24

Jedním z nich je spolehlivá strukturní analýza nano- a mikrokrystalů, tedy krystalů o rozměrech okolo jednoho mikrometru či menších. To znamená velký problém v řadě oborů jako například příprava nových materiálů, syntéza katalyzátorů pro chemický průmysl, vývoj farmaceutik nebo geovědy, kde zajímavé materiály netvoří dostatečně velké krystaly.

  • Lék thalidomid byl podáván matkám pro úlevu od těhotenských nevolností. Ukázalo se ale, že stejná molekula, jen v jiném uspořádání, způsobuje těžké malformace plodu. Při průmyslové výrobě vznikaly obě varianty dohromady a prodávaný lék způsobil celosvětově narození okolo 12 000 postižených dětí.

I v oblasti analýzy nanokrystalů došlo v posledním desetiletí k velkému pokroku díky rozvoji nových technik využívajících rozptyl (difrakci) elektronů na krystalech. Doposud ovšem tato metoda poskytovala pouze přibližné informace a neumožňovala určit všechny potřebné detaily krystalové struktury.

Mezinárodní tým pod vedením vědců z Oddělení strukturní analýzy Fyzikálního ústavu AV ČR proto v posledních letech intenzivně pracoval na vývoji metody, která by toto omezení odstranila a zvýšila přesnost strukturní analýzy pomocí elektronové difrakce. Cíle se podařilo dosáhnout díky využití pokročilých výpočetních postupů a vývojem nových algoritmů pro zpracování dat.

Atom vodíku je klíčem ke všemu

Úspěch nové metody demonstruje její použití pro určení pozice nejlehčích ze všech atomů – vodíku. Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron a proto dává v elektronové difrakci nejslabší signál.

Spolehlivá detekce atomů vodíku je obecně považována za jeden z nejobtížnějších úkolů při určování krystalové struktury a pomocí elektronové difrakce byla doposud zcela nemožná.

Obálka časopisu Science
Zdroj: Science

Práce vznikla ve spolupráci s vědci z francouzského CNRS v Caen a byla publikována v prestižním časopise Science. V práci byly analyzovány struktury dvou látek – organické látky paracetamolu, což je účinná složka řady analgetik a antipyretik, a hydratovaného hlinitofosforečnanu kobaltnatého. Ten byl vybrán jako reprezentant anorganických materiálů s trojrozměrně propojenou strukturou, které jsou hojně využívány v chemickém průmyslu jako sorbenty a katalyzátory. V obou případech se podařilo určit pozice všech vodíkových atomů v krystalové struktuře.

  • Za objevy související s krystalografií bylo uděleno 27 Nobelových cen – více než v kterémkoli jiném takto specializovaném oboru.

Vyvinutá metoda přináší kvalitativní posun v možnostech analýzy krystalických materiálů, a vzhledem k širokému použití krystalografie v přírodních vědách má potenciál přispět k rozvoji celé řady vědních oborů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stačí jen pohled na nemocné a mozek spouští imunitní reakce

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.
před 3 mminutami

Devět kilometrů pod hladinou žijí bohaté ekosystémy, ukázala expedice

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.
před 1 hhodinou

Raketa Falcon 9 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se čtyřčlennou posádkou odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku mise Crew-11 tvoří astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Zena Cardmanová a Mike Fincke, japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.
před 13 hhodinami

Bílý dům boří pilíře krocení skleníkových plynů

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.
před 16 hhodinami

Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.
před 18 hhodinami

V USA se narodil chlapec z tři dekády starého embrya

Ve Spojených státech se narodilo dítě z vůbec nejstaršího embrya. Bylo zmrazené už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali nedávno díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření ještě v útlém dětském věku. Dárcovství zárodku zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.
před 22 hhodinami

Včelstva na severu Moravy postihl mor

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.
před 22 hhodinami

Vědci v JAR „očkují“ rohy nosorožců radioaktivitou, aby odhalili pytláky

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.
před 23 hhodinami
Načítání...