Apollo

Houston přeje posádce dobrou noc. 

Po zbavení se zbylého paliva posádka odhazuje vypotřebovaný třetí stupeň rakety, aby Apollu 11 nepřekážel v cestě. Nakonec prověřuje chod různých přístrojů, naviguje podle hvězd, fotografuje zmenšující se zeměkouli a vhání do lunárního modulu kyslík.

Tři hodiny po startu, kdy jsou astronauti téměř šest tisíc kilometrů od Země, začali s přestavbou lodi, aby mohli přejít ze své kabiny do lunárního modulu. Zatím jsou od něho odděleni servisním modulem. Nejdřív se odpojuje velitelská a přístrojová sekce od třetího stupně, na jeho konci je v aerodynamické schránce uložen lunární modul. Michael Collins manévruje s lodí tak, aby se velitelská kabina a lunární modul k sobě dostaly čely – průlezem na průlez. Musí proto loď otočit o 180 stupňů – to vše při rychlosti 40 320 kilometrů v hodině, kterou letí k Měsíci. Obě tělesa se spojují. Kdyby se to nepovedlo, mohli by astronauti Měsíc jen obletět.

Po jednom a půl obletu Země se zapaluje třetí stupeň Saturnu (S-IVB) a uvede Apollo na dráhu k Měsíci.

Další detaily o startu najdete ZDE.

Po dvanácti minutách letu Apollo 11 dosahuje oběžné dráhy. Motory druhého stupně se vypínají a celý stupeň se odděluje. 

Zapalují se motory druhého stupně. Dostanou loď do výšky 185 km, letí rychlostí 24 600 km/h.

30 sekund po oddělení prvního stupně se odhazuje mezistupeň i věžička únikového systému, která v případě problémů měla doslova vystřelit kabinu s posádkou pryč od lodi.

2 minuty a 15 sekund se vypíná centrální motor, čtyři boční dál pracují.

Minutu a 6 sekund po startu už letí nadzvukovou rychlostí, 83 sekund od startu na ni působí největší dynamický tlak – je nejvíc namáhaná.

Ve výšce 12 km má raketa rychlost 500 m/s.

Čtyři boční motory prvního stupně se odklonily od centrálního, aby v případě, že by některý z nich selhal, ostatní směřovaly k těžišti rakety a jeho výpadek vyrovnaly.

Raketa se ve výšce 130 metrů začala otáčet a naklánět na správnou dráhu – její náklon byl naprogramovaný dopředu podle převládajících větrů v červenci.

12 sekund po startu Saturn V opouští startovací rampu a řízení letu přebírá středisko v Houstonu. 

Raketa Saturn V s Apollem 11 startuje z komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Začátku největší cesty v dějinách lidstva přihlíží asi milion očitých svědků a miliony dalších lidí u televizorů po celém světě. Přítomna je také polovina členů amerického Kongresu a více než tři tisíce novinářů celkem z 56 zemí.

Motory pracují na 90 % výkonu a každou sekundu spalují 5 tun pohonných hmot.

Na startovací rampu dopadá led, který se uvolňuje ze zmrzlého pláště rakety, palivo uvnitř je totiž silně podchlazené.

V čase 0 byla raketa 2 centimetry nad startovací rampou, tři desetiny sekundy poté se začala plynule zvedat. Okamžitě se automaticky odstraňují i ostatní kovové části, které ji držely přichycenou k věži. Od té doby neexistoval způsob, jak raketu bezpečně zastavit.

1,6 sekundy před startem počítače potvrdily, že všechny motory mají požadovaný tah, uvolňují se zadržovací ramena startovací věže.

8,9 sekundy před časem 0 začala sekvence zapálení motorů prvního stupně, nejprve se zapaluje střední motor, následují protilehlé páry motorů s 300milisekundovým zpožděním.