Záporožská jaderná elektrárna strana 2 z 4

V noci z pondělí na úterý došlo k protržení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny, jejíž nádrž tvoří hranici mezi oblastmi kontrolovanými vládou a okupovanými Ruskem. Kyjev viní ze zničení přehrady Rusy, ti svalují vinu na druhou stranu. Voda z nádrže je používána také v chladicím systému Záporožské jaderné elektrárny (ZJE), která je největší tohoto typu v Evropě. Společnost Enerhoatom uvedla, že situace v zařízení je pod kontrolou.

Ukrajina je připravena zahájit protiofenzivu proti ruským silám, které po loňské invazi obsadily východ země. V rozhovoru to stanici BBC řekl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Protiofenziva může začít kdykoliv, Ukrajina má podle něj teď „historickou příležitost“ a nesmí udělat chybu.

Záporožská jaderná elektrárna byla znovu připojena k externím dodávkám energie, informuje agentura Reuters s odkazem na společnost Ukrenerho. V pondělí ráno přitom ruské okupační úřady oznámily, že objekt byl zcela odpojen od dodávek elektrické energie zvenčí a byl převeden do záložního režimu. Ukrajinská strana podle okupantů odpojila vedení, které má pod kontrolou. Kyjev přičítá odpojení největší jaderné elektrárny v Evropě od sítě ruskému ostřelování, které poškodilo poslední elektrické vedení do elektrárny.

Rusko v noci na pondělí znovu zaútočilo na ukrajinskou metropoli Kyjev i přístavní Oděsu na jihozápadě země. V Oděse zemřel kvůli ostřelování jeden člověk, v Kyjevě utrpělo pět lidí zranění. Ukrajinský Červený kříž uvedl, že při útoku byl zničen jeho sklad humanitární pomoci v Oděse. Při jiném útoku byla poškozena také mobilní nemocnice v Mykolajivu. Zařízení musela přerušit činnost. Během pondělí také proruská správa Záporožské jaderné elektrárny přerušila v zařízení provoz, údajně z obav před provokací ze strany ukrajinských ozbrojených sil.

Situace okolo Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské síly, je stále více nepředvídatelná a potenciálně nebezpečná, varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Požaduje proto přijetí opatření, která zajistí bezpečnost provozu.

Ruské jednotky, které obsadily Záporožskou jadernou elektrárnu na jihu Ukrajiny, se chystají k obraně před očekávanou ofenzivou ukrajinské armády, jak upozornila ve čtvrtek britská vojenská rozvědka. Začlenění největší jaderné elektrárny v Evropě do taktických obranných plánů podle ní zvyšuje riziko poškození jejího bezpečnostního systému, ačkoliv přímé poškození reaktorů je nepravděpodobné. Situace je napjatá i v dalších okupovaných regionech.

Jedinou správnou cestou k ukončení konfliktu na Ukrajině je politická dohoda, domnívá se čínský prezident Si Ťin-pching. Prohlásil to po pátečním soukromém setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Právě jednání o ruské agresi bylo jedním z hlavních témat jeho třídenní návštěvy Číny. Ještě před společným soukromým jednáním navštívil Macron čínské univerzitní studenty, které vyzval k tomu, aby využívali své kritické myšlení. Ve společném komuniké na konec návštěvy obě země odsoudily využití jaderných zbraní.

„Soustředíme se na ochranu elektrárny,“ prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po své středeční návštěvě v Záporožské jaderné elektrárně. Zařízení je od loňského března v moci ruských jednotek, které okolí elektrárny obsadily. Podle Grossiho přetrvávají obavy z možné jaderné havárie: v okolí elektrárny podle něj přibylo ruských i ukrajinských vojáků, kteří se připravují na očekávanou jarní ukrajinskou protiofenzivu.

Ukrajinská města a energetická infrastruktura se v noci na čtvrtek staly terčem nové vlny ruských vzdušných útoků, první po zhruba třech týdnech. Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské rakety zasáhly rezidenční oblast a vyžádaly si tam nejméně pět obětí, celkem v zemi zemřelo nejméně devět lidí. Druhé největší ukrajinské město Charkov bylo bez proudu a vody, ostřelování na čas přerušilo také vnější napájení Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.

Téměř rok trvající válka na Ukrajině s sebou přinesla kromě jiného zvýšenou hrozbu jaderné katastrofy – ať už kvůli možnosti použití jaderných zbraní, nebo vůbec poprvé také v souvislosti s boji v bezprostřední blízkosti jaderných elektráren. Tu vůbec největší v Evropě, Záporožskou jadernou elektrárnu, Rusové obsadili. Stejně tak ovládali na začátku války zakázanou zónu v Černobylu. O situaci v zemi hovořila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Ostřelování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny téměř ustalo. Tvrdí to šéf okupační správy Záporožské oblasti Jevhen Balickyj. Ve vysílání ruské státní televize také řekl, že ruští vojáci zařízení neopustí. Boje naopak znovu vypukly v Sumské oblasti, kde se nebojovalo od jara letošního roku. S odkazem na ukrajinský generální štáb to napsal ruskojazyčný server BBC.

Státníci na pařížské konferenci na podporu Ukrajiny přislíbili válce zkoušené zemi bezprostřední pomoc ve výši více než miliardy eur (více než 24 miliard korun). Prostředky mají pomoci Ukrajině překonat zimu, a to zejména s ohledem na masivní útoky, které Rusko podniká na ukrajinskou infrastrukturu. Francouzský prezident Emmanuel Macron ocenil vůli mezinárodního společenství a hovořil o ruské zbabělosti.

Ruská armáda už měsíce na východě Ukrajiny soustřeďuje své síly na zhruba 15 kilometrů dlouhý úsek fronty u města Bachmut v Doněcké oblasti, které se snaží dobýt. Podle nejnovější zprávy britské rozvědky o situaci na bojišti ruské jednotky v posledních dnech zaznamenaly dílčí úspěchy jižně od města u říčky Bachmutka. Podle Britů by ale i případné dobytí obce mělo spíše symbolickou hodnotu, protože strategicky by Rusům v postupu příliš nepomohlo.

Jakmile si Ukrajinci vybudují silné postavení na pravém břehu Dněpru, nebudou Rusové schopni východní část Chersonské oblasti dlouhodobě udržet. Předpokládá to vedoucí tiskového střediska operačního velitelství Jih Natalia Humeniuková. Podle analytiků Institutu pro studium války (ISW) se sice armáda Ruské federace na případnou ukrajinskou protiofenzivu přes řeku připravila, její obrana má však určité nedostatky.

Víkendové exploze, které otřásly ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnou v důsledku ruských útoků, neohrozily bezpečnost zařízení. Okupanti cílí na zařízení, bez kterých bude složité uvést elektrárnu opět do plného chodu, pakliže by ji Ukrajinci osvobodili, popisuje Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT v Praze.

Ukrajinské síly se chystají k úderu proti zbývajícím ruským silám na pravé straně Dněpru. Ostřelují ruské pozice podél celého úseku tamní frontové linie. Rusové palbu opětují, zároveň ale přes řeku útočí na civilní oblasti. A to i v citlivé Záporožské oblasti. Hned u řeky, na hranici jimi kontrolovaného území, je totiž Záporožská jaderná elektrárna. Na dohled k ní se z území ovládaného Ukrajinou dostal i štáb ČT.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě převést do ruského vlastnictví Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové okupují od počátku března. Dekret ruského prezidenta byl zveřejněn v den, kdy šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin prohlásil, že přebírá vedení Záporožské jaderné elektrárny.

Ukrajina postupuje v protiofenzivě na jižní i severovýchodní frontě. V Charkovské oblasti konsolidovala značnou část území východně od řeky Oskil, postoupila až dvacet kilometrů za tento tok do obranného pásma ruských sil směrem k městu Svatove. Ve středu ráno to uvedlo britské ministerstvo obrany ve své analýze vývoje ruské invaze na Ukrajině. Na jihu v Chersonské oblasti ruské jednotky zaminovávají infrastrukturu a soukromé domy, sdělil ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb s odkazem na region, odkud v posledních dnech přicházejí zprávy o rychlém postupu ukrajinské protiofenzivy.

Ruské okupační síly ostřelovaly Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu v Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedla v pondělí ukrajinská energetická společnost Enerhoatom. Reaktory podle ní nebyly poškozeny a pracují normálně. Ruské okupační síly v noci na pondělí ostřelovaly mimo jiné i město Záporoží.

Rusko bude podle slov Vladimira Putina pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ukrajina při aktuální protiofenzivě dobře využila ruských slabin a není nereálné, aby dobyla zpět území, která Rusko od února okupuje. V takovém případě se ale také zvyšuje riziko jaderné hrozby ze strany Kremlu, zmínil politolog v pořadu Interview ČT24.

V Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině byl odpojen poslední ze šesti reaktorů, oznámila ukrajinská společnost Enerhoatom. Záložní vedení z ukrajinské sítě, které zajistí chlazení reaktorů, je funkční, ubezpečila po poledni Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

Kvůli přerušení dodávek elektřiny do Záporožské jaderné elektrárny, které zavinilo ostřelování, je situace na místě vysoce riziková a je nutné v okolí zařízení co nejrychleji ustavit ochrannou zónu. Prohlásil to v pátek šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle šéfa ukrajinského Enerhoatomu Petra Kotina ruští vojáci, kteří elektrárnu obsadili, zastrašují a mučí tamní zaměstnance. Dva z nich ubili k smrti, uvedl.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přirovnal na zasedání Rady bezpečnosti OSN situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině ke hře s ohněm. Podle agentury DPA varoval, že v jaderném zařízení, které je od března obsazené ruskými vojáky a čelí ostřelování, by mohlo dojít ke katastrofické události.

Napětí kolem Záporožské jaderné elektrárny zneklidňuje obyvatele města Dnipro, správního centra Dněpropetrovské oblasti. Dnipro dělí od nukleárního zařízení sto kilometrů a je tak nejbližším milionovým střediskem.