Vltava strana 5 z 5

Noční intenzivní déšť spolu s táním sněhu na horách mírně zvedl hladiny některých řek v Čechách. V neděli dopoledne platil první stupeň povodňové aktivity na šesti stanicích, v 17:30 už jen na třech. Zvýšený průtok hlásili v podvečer vodohospodáři v Libereckém kraji na Jizeře v Železném Brodě a na Řasnici ve Frýdlantu, bdělost trvala i na Červeném potoce v Hořovicích ve středních Čechách, vyplývá z informací na webu povodňové služby Českého hydrometeorologického ústavu.

Policie v pondělí odpoledne uzavřela Masarykovo nábřeží v centru Prahy a některé přilehlé ulice. Důvodem je nález ostré munice ve Vltavě poblíž Žofína. Přivolaný pyrotechnik munici odvezl ke zneškodnění a krátce před 16:00 byla doprava na nábřeží obnovena, uvedl policejní mluvčí Jan Rybanský.

Poslední týden zbývá na dopracování společné mezinárodní žádosti o zapsání vorařství na Seznam nehmotných památek UNESCO. Česko jako první všechny potřebné administrativní úkoly splnilo, čeká se teď na ostatní země. Žádost podávají také třeba Polsko, Německo a Španělsko. Stihnout to musejí do konce března.

Jaro začalo v Česku počasím, které lidi rozdělilo na dvě skupiny s naprosto odlišným dojmem. První týden totiž bylo v některých nížinách, hlavně kolem Labe, Odry a dolní Vltavy, skoro celé dny mlhavé a podmračené počasí, zatímco všichni ostatní se vyhřívali na slunci s pocitem „to nám to jaro pěkně začíná“. Druhý týden meteorologického jara zase vrátil sněžení i do nížin. Jaké tedy má být jaro, které je před námi? Výhledy počasí pro střední Evropu se shodují, že bude celkem normální.

V Česku se mohou od středy vlivem srážek a tání sněhu zvedat hladiny některých řek, vysoké nebezpečí jejich rozvodnění platí zejména pro východní část Jihočeského kraje. Na východě republiky se může při mrznoucím dešti do středečního dopoledne tvořit na silnicích ledovka a od západu bude zesilovat vítr. Ten na většině území s výjimkou severu Čech a východu Moravy může v nárazech dosáhnout až 70 kilometrů v hodině, varoval Český hydrometeorologický ústav.

Pražská tramvajová síť se loni po devíti letech rozrostla o novou trať. Předtím se tak stalo v roce 2011, kdy tramvaje začaly jezdit po trati k podbabské železniční zastávce. V roce 2020 přišlo podstatně skromnější rozšíření v podobě obnovy 200 metrů tratě v ulici Na Pankráci. Je to ale startovní výstřel. Na spadnutí je stavba tří nových tratí a dopravní podnik se chystá i na další.

Stovky strážníků a policistů budou v Praze na silvestra dohlížet na dodržování vyhlášky, která zakazuje na některých místech používat laickou pyrotechniku. Vyhláška platí nově od letošního 1. prosince. Připraveni budou také hasiči. Řekli to primátor Zdeněk Hřib (Piráti), radní Hana Kordová Marvanová (za STAN) a zástupci policie a hasičů. Magistrát letos nebude pořádat novoroční ohňostroj ani takzvaný videomapping.

První práce na rekonstrukci pražského Barrandovského mostu jsou hotové. Oprava, která začala koncem září, je na zimu přerušená. Pokračovat má koncem února příštího roku. V první fázi se rekonstrukce týká spodní části mostu a pilířů, z nichž byl zatím opraven jeden a s druhým se začalo. Příští rok se opraví i čtyři další, z nichž dva jsou ve vodě. Následně v roce 2022 začnou práce na vrchní části mostu, které potrvají až do roku 2025 a přinesou dopravní omezení.

Řidiči v Praze musí v noci na pátek počítat s omezením dopravy v Bubenečském tunelu. Kvůli pravidelné údržbě a kontrole technologií ho silničáři uzavřou ve čtvrtek ve večerních hodinách do pátečního rána. Informuje o tom na svém webu Technická správa komunikací hlavního města Prahy.

Přehrady v Česku před zimou snižují hladinu. Kvůli nedávným dešťům ale odpouštějí až několikanásobně víc vody než loni. Například ve Vraném pod Vltavskou kaskádou je v současnosti průtok skoro sedminásobný oproti minulému roku, dosahuje až 270 metrů krychlových za sekundu. Nejvyšší snížení hladiny bude na Orlíku, kde klesne o více než pět metrů. Mimo Vltavu se na zimu připravují i největší vodní nádrže na Labi a v povodí Moravy.

Pražský magistrát vypíše výběrové řízení, v němž bude hledat firmu, která vybuduje lávku spojující Karlín a Holešovice. Předpokládaná maximální cena stavby, která bude pět metrů široká a 285 metrů dlouhá, je 197 milionů korun, vyplývá z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Kdy přesně stavba začne, zatím není jasné. Projekt pro město udělala společnost AI Praha. Vypsání tendru musí ještě projednat pražští zastupitelé. Město nechává rozpracovat rovněž studii přeměny ostrova Štvanice.

Pražský magistrát zakáže na vybraných místech používat na silvestra a Nový rok pyrotechniku. Nebude to možné v památkové rezervaci, přírodních parcích a chráněných územích, okolo vodních toků a na ostrovech, přehradách a hrázích, v okolí trojské zoologické zahrady a u domovů pro seniory a dalších pobytových sociálních zařízení. Vyplývá to z návrhu vyhlášky, který schválili pražští radní. Pokud vyhlášku schválí rovněž zastupitelé, bude platit od 1. prosince.

Od pátečního odpoledne je možné dojít suchou nohou z pražské Troje na Císařský ostrov. Otevřela se Trojská lávka, která vznikla jako náhrada té, která se zřítila v prosinci 2017. Kvůli epidemickým opatřením proběhlo otevření bez jakékoli ceremonie. S otevřením nové lávky také po necelých třech letech končí provoz přívozu P8, který ji dočasně nahrazoval.

„Praha zítra?“ je název výstavy v Centru architektury a městského plánování pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). V pěti sekcích návštěvníkům ukazuje, jak by se v nadcházejících letech mohla změnit podoba metropole. Některé projekty se už realizují, další jsou teprve ve fázi studií. Ve většině případů je investorem hlavní město.

Nová Trojská lávka v Praze již stojí, lidé na ni ale zatím nemohou – zato na ni vjela auta. Zatím začalo testování, které má zaručit, že ji nepotká osud její předchůdkyně, která se koncem roku 2017 zřítila. Spojnice Císařského ostrova a Troje by se měla otevřít veřejnosti letos v říjnu.

Daniel Hope, Avishai Cohen nebo Brandt Brauer Frick Ensemble vystoupí na multižánrovém festivalu Struny podzimu, jehož čtyřiadvacátý ročník začíná 10. září. Pořadatelé se totiž podle svých slov navzdory situaci nechtějí vzdát zahraničních hvězd. Tou tuzemskou pak bude Jiří Suchý. Program uvedou Struny podzimu tentokrát ve dvou částech: v září pod širým nebem, v listopadu pod střechou.

Loňský rok byl podle stavu mělkých podzemních vrtů a pramenů druhý nejsušší od roku 1971. Horší to bylo jen předloni. V případě hlubokých vrtů pak nastalo nejsušší období od počátku 90. let. Pokračovalo mírné zhoršování jakosti podzemních vod. Odtoky na všech hlavních sledovaných povodích byly podprůměrné. Průměrná roční teplota vzduchu naopak výrazně nad normálem. Vyplývá to ze zprávy o stavu vodního hospodářství. Materiál v pondělí projedná vláda. Předloží ho ministři zemědělství a životního prostředí.

Těsně před půl šestou ráno 4. září roku 1890 pobořila velká voda Karlův most. V té době již sice po celých Čechách i Moravě pršelo několik měsíců téměř v kuse, přesto jen málokdo věřil, že by katastrofu tento staroslavný most neustál. Ti, kteří se po mostě během protržení dokonce procházeli, za to zaplatili životem. V ten den totiž kulminovala jedna z největších povodní české historie.

Vzpomínky na rok 1940 nebývají v českých zemích spojovány se šťastnými událostmi. Čechy a Morava úpěly pod německou okupací, vysoké školy byly zavřené a Německo se ve válce – i přes klopýtnutí nad Anglií – zdálo nezastavitelné. Přesto přinesl tento válečný rok jednu slavnou událost, jejíž plod přetrval dodnes. V Praze byl 27. srpna pokřtěn parník Vltava, v současnosti jediný velký osobní kolesový parník v Česku, který pravidelně pluje s cestujícími. Bez ohledu na dobu svého spuštění právě slaví osmdesátku.

Povodí Vltavy dokončilo první část modernizace lodního výtahu na Orlíku. Kolejová dráha je o 12 metrů delší a o tři metry vyšší, čímž se zvýšila možnost převozu plavidel v době špatných hydrologických podmínek. Modernizovat se bude i kabina výtahu pro převoz sportovních lodí. Celková investice činí 93 milionů korun. Povodí rovněž prodlouží přístaviště v Týně nad Vltavou, chystá i vodní zdvihadlo na Orlíku, potvrdil generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Orlickou přehradu čekají úpravy za miliardu a půl, které by ji měly připravit až na desetitisíciletou vodu. Výběr dodavatele ale zatím provázejí problémy, i přesto chce však stát začít se stavbou už v příštím roce. Pro lidi, kteří v okolí přehrady žijí, to bude znamenat komplikace, například dopravní omezení nebo opakované snižování hladiny.

Jak se měnila četnost a intenzita povodní v Evropě za posledních pět set let, zkoumal mezinárodní tým vědců, včetně českých. Analyzovali období zvýšené povodňové aktivity, kterých popsali celkem devět. Poslední takové se odehrálo v uplynulých třech desetiletích a bylo na povodně vůbec nejbohatší. Záplavy se navíc v těchto letech vyskytovaly častěji v letním období. Podle vědců je to třeba vzít v úvahu při přípravě strategií a řízení povodňových rizik. Rozsáhlý historický přehled o záplavách v Evropě zveřejnil časopis Nature.

Situace se sjízdností řek v Česku je na začátku prázdnin velmi dobrá. Po nedostatku vody v minulých letech teče koryty řek zpravidla obvyklé množství vody. Na některých řekách je dokonce potřeba zvýšená opatrnost, protože z důvodu velkého průtoku můžou být některé úseky pro vodáky až příliš nebezpečné. I když v červnu pršelo víc, než je obvyklé, najdou se v Česku i místa, kde hladina řeky zůstává pod úrovní hydrologického sucha.

Plavidlo se jménem Smetana bude nově přepravovat turisty po lipenské přehradě. Společnost Rosenberger –⁠ Lipno –⁠ Line přivezla vyhlídkovou loď s kapacitou pro 140 lidí z Rakouska. Společnost tak rozšíří svou flotilu na nádrži na tři lodě a vzroste i počet lodních linek. Transport Smetany začal v úterý v Linci a skončil dnes dopoledne u lipenské Frýdavy.