Vltava strana 5 z 5

První práce na rekonstrukci pražského Barrandovského mostu jsou hotové. Oprava, která začala koncem září, je na zimu přerušená. Pokračovat má koncem února příštího roku. V první fázi se rekonstrukce týká spodní části mostu a pilířů, z nichž byl zatím opraven jeden a s druhým se začalo. Příští rok se opraví i čtyři další, z nichž dva jsou ve vodě. Následně v roce 2022 začnou práce na vrchní části mostu, které potrvají až do roku 2025 a přinesou dopravní omezení.

Řidiči v Praze musí v noci na pátek počítat s omezením dopravy v Bubenečském tunelu. Kvůli pravidelné údržbě a kontrole technologií ho silničáři uzavřou ve čtvrtek ve večerních hodinách do pátečního rána. Informuje o tom na svém webu Technická správa komunikací hlavního města Prahy.

Přehrady v Česku před zimou snižují hladinu. Kvůli nedávným dešťům ale odpouštějí až několikanásobně víc vody než loni. Například ve Vraném pod Vltavskou kaskádou je v současnosti průtok skoro sedminásobný oproti minulému roku, dosahuje až 270 metrů krychlových za sekundu. Nejvyšší snížení hladiny bude na Orlíku, kde klesne o více než pět metrů. Mimo Vltavu se na zimu připravují i největší vodní nádrže na Labi a v povodí Moravy.

Pražský magistrát vypíše výběrové řízení, v němž bude hledat firmu, která vybuduje lávku spojující Karlín a Holešovice. Předpokládaná maximální cena stavby, která bude pět metrů široká a 285 metrů dlouhá, je 197 milionů korun, vyplývá z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Kdy přesně stavba začne, zatím není jasné. Projekt pro město udělala společnost AI Praha. Vypsání tendru musí ještě projednat pražští zastupitelé. Město nechává rozpracovat rovněž studii přeměny ostrova Štvanice.

Pražský magistrát zakáže na vybraných místech používat na silvestra a Nový rok pyrotechniku. Nebude to možné v památkové rezervaci, přírodních parcích a chráněných územích, okolo vodních toků a na ostrovech, přehradách a hrázích, v okolí trojské zoologické zahrady a u domovů pro seniory a dalších pobytových sociálních zařízení. Vyplývá to z návrhu vyhlášky, který schválili pražští radní. Pokud vyhlášku schválí rovněž zastupitelé, bude platit od 1. prosince.

Od pátečního odpoledne je možné dojít suchou nohou z pražské Troje na Císařský ostrov. Otevřela se Trojská lávka, která vznikla jako náhrada té, která se zřítila v prosinci 2017. Kvůli epidemickým opatřením proběhlo otevření bez jakékoli ceremonie. S otevřením nové lávky také po necelých třech letech končí provoz přívozu P8, který ji dočasně nahrazoval.

„Praha zítra?“ je název výstavy v Centru architektury a městského plánování pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). V pěti sekcích návštěvníkům ukazuje, jak by se v nadcházejících letech mohla změnit podoba metropole. Některé projekty se už realizují, další jsou teprve ve fázi studií. Ve většině případů je investorem hlavní město.

Nová Trojská lávka v Praze již stojí, lidé na ni ale zatím nemohou – zato na ni vjela auta. Zatím začalo testování, které má zaručit, že ji nepotká osud její předchůdkyně, která se koncem roku 2017 zřítila. Spojnice Císařského ostrova a Troje by se měla otevřít veřejnosti letos v říjnu.

Daniel Hope, Avishai Cohen nebo Brandt Brauer Frick Ensemble vystoupí na multižánrovém festivalu Struny podzimu, jehož čtyřiadvacátý ročník začíná 10. září. Pořadatelé se totiž podle svých slov navzdory situaci nechtějí vzdát zahraničních hvězd. Tou tuzemskou pak bude Jiří Suchý. Program uvedou Struny podzimu tentokrát ve dvou částech: v září pod širým nebem, v listopadu pod střechou.

Loňský rok byl podle stavu mělkých podzemních vrtů a pramenů druhý nejsušší od roku 1971. Horší to bylo jen předloni. V případě hlubokých vrtů pak nastalo nejsušší období od počátku 90. let. Pokračovalo mírné zhoršování jakosti podzemních vod. Odtoky na všech hlavních sledovaných povodích byly podprůměrné. Průměrná roční teplota vzduchu naopak výrazně nad normálem. Vyplývá to ze zprávy o stavu vodního hospodářství. Materiál v pondělí projedná vláda. Předloží ho ministři zemědělství a životního prostředí.

Těsně před půl šestou ráno 4. září roku 1890 pobořila velká voda Karlův most. V té době již sice po celých Čechách i Moravě pršelo několik měsíců téměř v kuse, přesto jen málokdo věřil, že by katastrofu tento staroslavný most neustál. Ti, kteří se po mostě během protržení dokonce procházeli, za to zaplatili životem. V ten den totiž kulminovala jedna z největších povodní české historie.

Vzpomínky na rok 1940 nebývají v českých zemích spojovány se šťastnými událostmi. Čechy a Morava úpěly pod německou okupací, vysoké školy byly zavřené a Německo se ve válce – i přes klopýtnutí nad Anglií – zdálo nezastavitelné. Přesto přinesl tento válečný rok jednu slavnou událost, jejíž plod přetrval dodnes. V Praze byl 27. srpna pokřtěn parník Vltava, v současnosti jediný velký osobní kolesový parník v Česku, který pravidelně pluje s cestujícími. Bez ohledu na dobu svého spuštění právě slaví osmdesátku.

Povodí Vltavy dokončilo první část modernizace lodního výtahu na Orlíku. Kolejová dráha je o 12 metrů delší a o tři metry vyšší, čímž se zvýšila možnost převozu plavidel v době špatných hydrologických podmínek. Modernizovat se bude i kabina výtahu pro převoz sportovních lodí. Celková investice činí 93 milionů korun. Povodí rovněž prodlouží přístaviště v Týně nad Vltavou, chystá i vodní zdvihadlo na Orlíku, potvrdil generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Orlickou přehradu čekají úpravy za miliardu a půl, které by ji měly připravit až na desetitisíciletou vodu. Výběr dodavatele ale zatím provázejí problémy, i přesto chce však stát začít se stavbou už v příštím roce. Pro lidi, kteří v okolí přehrady žijí, to bude znamenat komplikace, například dopravní omezení nebo opakované snižování hladiny.

Jak se měnila četnost a intenzita povodní v Evropě za posledních pět set let, zkoumal mezinárodní tým vědců, včetně českých. Analyzovali období zvýšené povodňové aktivity, kterých popsali celkem devět. Poslední takové se odehrálo v uplynulých třech desetiletích a bylo na povodně vůbec nejbohatší. Záplavy se navíc v těchto letech vyskytovaly častěji v letním období. Podle vědců je to třeba vzít v úvahu při přípravě strategií a řízení povodňových rizik. Rozsáhlý historický přehled o záplavách v Evropě zveřejnil časopis Nature.

Situace se sjízdností řek v Česku je na začátku prázdnin velmi dobrá. Po nedostatku vody v minulých letech teče koryty řek zpravidla obvyklé množství vody. Na některých řekách je dokonce potřeba zvýšená opatrnost, protože z důvodu velkého průtoku můžou být některé úseky pro vodáky až příliš nebezpečné. I když v červnu pršelo víc, než je obvyklé, najdou se v Česku i místa, kde hladina řeky zůstává pod úrovní hydrologického sucha.

Plavidlo se jménem Smetana bude nově přepravovat turisty po lipenské přehradě. Společnost Rosenberger –⁠ Lipno –⁠ Line přivezla vyhlídkovou loď s kapacitou pro 140 lidí z Rakouska. Společnost tak rozšíří svou flotilu na nádrži na tři lodě a vzroste i počet lodních linek. Transport Smetany začal v úterý v Linci a skončil dnes dopoledne u lipenské Frýdavy.

V jižních Čechách bude v noci na středu vydatně pršet. Meteorologové předpokládají, že za 24 hodin spadne až 70 litrů vody na metr čtvereční. V povodí horní Vltavy až po nádrž Orlík v noci stoupnou hladiny většiny řek, nemělo by ale jít o přívalové povodně. Během středy by řeky měly překročit místy i druhý povodňový stupeň ze tří, čili stav pohotovosti. Menší toky by měly kulminovat ve středu během dne, Lužnice ve čtvrtek. Nejvyšší vzestup se předpokládá v povodí Blanice. Uvádí to výstražná informace Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Výstraha s vysokým stupněm nebezpečí platí pro Jihočeský kraj a dva okresy Plzeňského kraje.

Trať z Prahy do Drážďan jubiluje. Její první úsek z Prahy do Lovosic byl otevřen 1. června 1850. Součástí byl i technický klenot své doby – více než kilometrový most přes Vltavu a Karlín. Rovných 170 let poté se tento most otevírá znovu, tentokrát po tříleté generální opravě, během níž byl do značné míry znovu sestaven.

Na Vltavě začne o víkendu naplno vodácká sezona, pod Barevnou skálou u Českého Krumlova čeká na vodáky nová zkouška. Majitel vodní elektrárny, která vzniká na protějším břehu řeky, tam postavil novou propusť, měla by být pohodlnější a hlavně bezpečnější. Ta stará byla sice atraktivní díky velké vlně, ale každý neměl jistotu, že tento úsek spluje. Vltava byla loni v tomto místě nebezpečná i kvůli samotné Barevné skále, hrozilo, že se část utrhne.

Lanovka z Podbaby do Bohnic vznikne, a to jako provizorní spojení, které později vystřídá nová tramvajová trať. Plán na dopravní spojení obou čtvrtí schválila pražská rada. Lanová dráha by mohla začít jezdit za pět let, příprava tramvajové tratě bude složitější, bude potřeba postavit nový most přes Vltavu a také prorazit tunel na pravém břehu, kterým tramvaje vystoupají do Bohnic. Hotová proto trať bude až po roce 2030.

I na Vltavě konečně začala plavební sezona. Povodí spustilo pro rekreační lodě nejen komory mezi Českými Budějovicemi a Štěchovicemi, ale i modernizovaný lodní výtah na orlické přehradě. Právě kvůli jeho přestavbě byla nádrž přes zimu téměř prázdná.

Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v osmdesáti procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická, řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Tak špatnou situaci podle něj předchozí generace nezažily.

Na pražské Severojižní magistrále to vypadá, jako by se vše vrátilo do normálu – před Hlávkovým mostem od rána jen zvolna popojíždějí kolony aut. Projevilo se tak zúžení do jednoho jízdního pruhu na mostě samotném, kde začala oprava. Omezení potrvá až do 11. května.