Vladimír Dlouhý strana 5 z 5

Od září se sníží počet projektů na zaměstnávání cizinců v českých firmách, zároveň se sjednotí podmínky pro zařazování do programu, což usnadní zaměstnávání cizinců ze zemí, jako je Srbsko či Filipíny. Postupně se také bude navyšovat kvóta pro pracovníky z Ukrajiny. Ta je teď necelých 20 tisíc, zvýší se ale na 40 tisíc. České firmy už delší dobu bojují s nedostatkem pracovních sil, podle Hospodářské komory loni státní kasa kvůli rekordnímu počtu neobsazených míst tratila nejméně 84 miliard korun na daních a odvodech.

Česká ekonomika roste, i když pomaleji než dřív. Nezaměstnanost se zvýšila jen velmi mírně, ale mnozí ekonomové upozorňují na pokles průmyslové výroby. Člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda ovšem v Událostech, komentářích uklidňoval, že běžná česká domácnost bude ještě několik čtvrtletí těžit ze setrvačnosti na trhu práce. „Počítáme s tím, že mzdy porostou poměrně svižným tempem ještě několik čtvrtletí,“ dodal Benda.

Česká republika se stává stále větším sociálním státem a nejde cestou reforem, kritizoval na čtvrtečním sněmu Hospodářské komory předseda ODS Petr Fiala. Stát podle něj potřebuje zásadní reformy, nikoli stagnaci. S tím, že Česko stagnuje, ale nesouhlasí vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). V projevu uvedl například novou inovační strategii, která by měla vybudovat z Česka lídra v umělé inteligenci a inovacích. Nicméně podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se podmínky pro podnikání v Česku za poslední rok zhoršily.

Nejen ekologické spolky, ale i památkáři by nově měli ve stavebním řízení slabší hlas. V budoucnu by dávali jen doporučení. Teď jsou jejich pravomoci větší, třeba památkáři mají v historických částech měst prakticky rozhodující slovo: co a jak se postaví nebo opraví.

Českého prezidenta Miloše Zemana ve středu ve svém vídeňském sídle Hofburgu uvítal s vojenskými poctami prezident Rakouska Alexander Van der Bellen. Česká hlava státu přijela k jižním sousedům poprvé od loňského znovuzvolení. V Rakousku se snaží najít i podporu pro výstavbu vodní cesty mezi Dunajem a Odrou.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem popsal mimo jiné své výhrady k Amerikou zvažovanému zvýšení cel na auta z Evropské unie. Spojené státy by o nich podle Babiše měly rozhodnout až po květnových volbách do Evropského parlamentu.

Do odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývá 34 dnů. A stále častěji se hovoří o variantě tvrdého brexitu – tedy odchodu bez jakékoliv dohody. Na případné negativní dopady upozorňují ekonomové i politici. Chaotický odchod by kromě britské ekonomiky zasáhl také tu českou.

Růst české ekonomiky letos dosáhne tří procent, pokud nebude ohrožen mezinárodní obchod kvůli brexitu nebo obchodním válkám, vyplývá z nejnovější prognózy, kterou představila Hospodářská komora. Loni podle ní růst HDP zpomalil na 3,1 procenta.

Země, lákající nejen na levné pivo a historické památky, ale přitahující rovněž vědce, výzkumníky i investory. I to je součást nové inovační strategie Česka, která by měla zastřešit všechny dosavadní koncepce. Díky programu, který v pondělí představil premiér Andrej Babiš, by naše země měla zamířit mezi špičku evropských zemí v oblasti výzkumu a vývoje.

V Česku chybí na 300 tisíc řemeslníků, odhaduje Hospodářská komora ČR. Její prezident Vladimír Dlouhý soudí, že vzdělávací systém nereaguje na poptávku trhu. Měly by se tedy více podporovat učňovské obory a technické profese na úkor humanitního vzdělávání? O tom diskutovali hosté pořadu Devadesátka ČT24 na téma Vzdělání, nebo řemeslo? Často se neshodli.

Ministerstvo práce v příštích týdnech rozhodne, jestli lékaři začnou letos povinně používat nynější e-neschopenku, nebo se počká na nový systém do ledna příštího roku. Bude záležet na tom, jak se k novele, podle níž by doktoři museli část neschopenek posílat sociální správě elektronicky, postaví Poslanecká sněmovna a Senát. Po setkání se zástupci zaměstnavatelů, lékařů, zdravotnických zařízení a odborů to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Hospodářská komora odmítá navrhované stanovení mezd pro pracovníky z Ukrajiny. Podle návrhu by si měli vydělat buď aspoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Podle komory tento záměr odporuje principu rovných podmínek a ukrajinské síly zvýhodňuje, uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly má mzdové kritérium naopak zabránit zneužívání ukrajinských pracovníků.

Žádná velká krize nás letos nečeká, přestaňme se strašit, řekl k ekonomickým vyhlídkám Česka v pořadu Interview ČT24 prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Letošní růst hrubého domácího produktu odhadl pod třemi procenty. Tedy o něco nižší než loni, ale pořád velmi solidní. Obezřetní bychom však měli být tam, kde máme slabá místa, vyzývá Dlouhý.

Mzdy v Česku se dál zvyšují. V průměru se ve třetím čtvrtletí meziročně zvedly o 8,5 procenta na 31 516 korun. Moc velký prostor na pokračování rychlého růstu ale není, obává se prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. V pořadu 90' ČT24 podotkl, že je dobře, že rostou příjmy, nesmí to ale být pod administrativním tlakem a v důsledku přání odborářů, ale musí jít o výsledek toho, jak se ekonomika rozběhla a funguje.

Ve sporu o karenční dobu, jejíž zrušení prošlo Poslaneckou sněmovnou, se střetávají dva odlišné pohledy na krátkodobé stonání. Jak ukázala diskuse prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého a předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly v Událostech, komentářích, podnikatelé jsou přesvědčeni, že se krátkodobé neschopenky před zavedením karenční doby zneužívaly. Naopak podle odborů statistický pokles nemocnosti dokládá pouze to, že zaměstnanci začali lehčí onemocnění přecházet.

Současná vláda se v koaliční smlouvě přiklonila k návratu k proplácení prvních tří dnů nemocenské. Konec karenční doby ale nebude tak snadný, jak ukázalo zamítavé stanovisko hospodářského výboru sněmovny. Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý v Interview ČT24 řekl, že diskuse na výboru ukázala všechna pro a proti. Podle něj je špatně, že snaha o změnu je politicky motivovaná, když návrh nemá ani spočítané dopady.