Vladimír Dlouhý strana 2 z 5

Lidé se kvůli rostoucí ceně energií vracejí k topení dřevem. Zásobují se jím už na jaře, kdy je do další topné sezony ještě daleko, což dříve nebývalo zvykem. Také zájemci o tento typ vytápění se ovšem musí připravit na to, že cena palivového dříví vzrostla. Zimu s obavami vyhlížejí i ti, kteří spoléhají na zemní plyn. Skoro všechen pochází z Ruska, zajištění dodávek z jiných zemí se zdá jako běh na dlouhou trať. Loni byla v Česku spotřeba zemního plynu nejvyšší za posledních patnáct let.

Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin, aby obchodníci uměle nezvyšovali marže. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zdražovali výrobci i v březnu, ceny nejvíc rostly v zemědělství, což naznačuje budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Na ty dopadne i vzrůst nákladů podnikatelům, což avizuje Hospodářská komora. Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl po středečním jednání vlády, že kabinet připravuje kroky, které mají zajistit především udržení dodávek energie za přijatelné ceny, ministři o nich však budou dál diskutovat.

Strategické projekty obrany země by se měly konzultovat s Hospodářskou komorou, aby z nich profitoval český průmysl, a tím i stát. Na středečním brífinku před jednáním s představiteli komory to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo se podle ní snaží, aby část peněz vynaložených na zvýšení bezpečnosti a obrany země zůstala v Česku.

Sněmovna v úvodním kole i přes nesouhlas opozice po zhruba sedmihodinovém jednání podpořila roční odklad účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona přijatého loni. Návrh o rok odkládá vznik krajských stavebních úřadů, pod něž mají dosavadní stavební úřady při obcích a městech přejít. Od poloviny příštího roku by vznikl v souladu s novým zákonem pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti velké investiční akce, jako jsou třeba dálnice. Vláda chce mezitím připravit novelu stavebního zákona.

Politici i ekonomové v pořadu Události, komentáře diskutovali o dopadech extrémního růstu cen pohonných hmot. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) obhajoval kontrolu marže prodejců, podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) ale nová vládní opatření obyčejným lidem nepomůžou. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý se obává, že současná krize bude mít na ekonomiku větší dopad než covid.

Obavy z vývoje na Ukrajině a nejistota ohledně dalších sankcí znervózňují české firmy. A to jak ty, které své zboží prodávají do Ruska nebo na Ukrajinu, tak i ty, které jsou závislé na dodávkách komodit z těchto zemí. Pokud se situace zkomplikuje, je možné, že budou ještě více zpřetrhané dodavatelské řetězce. A nejen to by mohlo v České republice způsobovat další zdražování. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka to může navíc zvýšit i tlak na ceny energií a pohonných hmot.

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací Otázek Václava Moravce kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. Současnému šéfovi centrální banky Jiřímu Rusnokovi končí v polovině roku jeho druhý mandát a znovu kandidovat již nemůže.

Lidí bez práce bude v Česku letos dál ubývat. Míra nezaměstnanosti by se mohla blížit ke třem procentům a bude tak opět jedna z nejnižších v rámci celé Evropské unie. Nedostatek lidí ale bude ještě více brzdou pro ekonomický růst, firmy nebudou mít dost zaměstnanců.

Česká ekonomika stoupne příští rok o 4,3 procenta, předpokládá Hospodářská komora. Mzdy podle ní reálně vzrostou i přes vyšší inflaci, jejíž roční míra dosáhne 5,6 procenta. Nadcházející rok bude podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého příležitostí ke skutečnému restartu po pandemickém utlumení ekonomiky a problémech v dodavatelských řetězcích.

Zhruba pětasedmdesát procent firem se podle Hospodářské komory chystá zdražit své produkty. Podobný krok už oznámil například pivovar Budvar. Důvodem je především růst cen energií, paliv a další zvýšené náklady, třeba na zaměstnance.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) by měl v pondělí vládě předložit návrh kompenzace vysokých cen energií pro 4,3 milionu domácností. Kabinet by jim měl odpustit poplatky na obnovitelné zdroje. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval Energetický regulační úřad (ERÚ), aby zvážil zastropování cen u dodavatelů, kteří se budou starat o zákazníky končící skupiny Bohemia Energy. Hospodářská komora vyzvala ke zřízení krizového štábu, který by se věnoval situaci na trhu s energiemi.

Proti rozdělení Československa se v Bratislavě před třiceti lety konal mítink tisíců lidí a tehdejších představitelů moci. Poslechněte si ukázky projevů členů české i slovenské vlády, kteří společně horovali za zachování federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Řekl to po jednání tripartity, která se na částce v pondělí neshodla. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců, za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139 tisíc z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení.

Zhruba ve třech čtvrtinách ze 123 kontrolovaných firem, na které se zaměřila inspekce práce při dvouměsíční akci Férová práce, došlo k porušení pravidel a zákoníku práce. Týkalo se odměňování, pracovní doby či pracovních smluv. Předběžné výsledky šetření zveřejnila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a její poradce Matěj Stropnický. Oba jsou v čele pražské kandidátky sociálních demokratů do sněmovních voleb. Podle Hospodářské komory tím zavlekli státní inspekci práce do předvolební kampaně a poškodili její věrohodnost. Závěry kontroly komora považuje za nedůvěryhodné.

Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně po zahrnutí inflace stoupla o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst pak ovlivnily odměny pro lidi, kteří během pandemie pracovali ve zdravotnictví nebo sociálních službách.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý tvrdí, že schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 390 miliard korun nechápe. Podle něj může mít Česko velký problém s udržitelností veřejných financí, řekl to v Událostech, komentářích. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) tvrdí, že tak vysoký deficit je důsledkem jedné z největších krizí. Hájí ale například navýšení důchodů nad valorizaci, které prý rozpočet příliš nezatíží.

Napomoci zotavení světové ekonomiky, podpořit vznik klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050 a dokončit jednání o globální digitální dani. To jsou tři z hlavních priorit nového šéfa Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), bývalého australského ministra financí Mathiase Cormanna. V úterý začalo jeho pětileté funkční období.

Na podporu české ekonomiky za první čtyři měsíce letošního roku připadlo podle Hospodářské komory (HK) 17 procent ze schodku státního rozpočtu. Vláda podnikatelům za toto období poskytla 38 miliard korun, z toho 4,8 miliardy korun se týkají například odkladu plateb daňových záloh, budou tak státu vráceny. Mnoho odvětví je však i přes uvolňování protiepidemických opatření nadále omezeno, kompenzace tak musejí pokračovat, uvedli prezident HK Vladimír Dlouhý a její viceprezident Tomáš Prouza.

V pondělí došlo na další zmírnění protiepidemických opatření a vláda už zároveň oznámila nové. Od 10. května uvolní další služby, do škol půjde víc dětí a venku nejspíš bude možné odložit ochranu dýchacích cest. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý přesto věří, že by opatření mohla končit rychleji. Česká populace už totiž podle něj dosáhla vysoké kolektivní imunity. Dlouhý byl hostem pořadu Interview ČT24.

Vláda pravděpodobně uloží povinnost pravidelně testovat i firmám do deseti zaměstnanců a živnostníkům, uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V pondělí to podle ní kabinet projedná. Zvažovat bude také častější testování. Možnosti jsou podle Schillerové dvě – povinné testy jednou za pět dní, nebo zvýšení frekvence testování z jednoho testu týdně na dva.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý se na brífinku věnoval situaci živnostníků a podniků v návaznosti na rok od uzavření provozoven. Řekl, že i přes zlepšení podmínek vládní pomoci je systém nastavený tak, že řada podnikatelů bude muset s podnikáním skončit.

Začíná masivní testování ve firmách, které by se mělo do poloviny března dotknout více než dvou milionů lidí. Odebrat vzorky všem pracovníkům musí do 12. března všechny podniky, které mají přes 250 zaměstnanců. Menší firmy začnou v pátek. Dodavatelé kvůli testování ve firmách hlásí enormní zájem o antigenní testy na koronavirus, firmy upozorňují, že je někdy obtížné je sehnat. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO) navrhne vládě také povinné testování státních zaměstnanců od 10. března.

V Česku platí od čtvrtka na frekventovaných místech nová povinnost nosit respirátor nebo podobnou adekvátní ochranu. Po čtvrtečním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že v následujících třech týdnech je v Česku nutné co nejvíc omezit mobilitu lidí a kontakty mezi nimi. Připravená jsou ještě přísnější opatření. Vláda také jedná s Německem a Polskem o pomoci s pacienty s covidem-19. V českých nemocnicích bylo ke středě s koronavirem téměř sedm tisíc lidí. V jednom případě byla už potvrzena i nakažlivější jihoafrická mutace koronaviru. Premiér uvedl, že Francie poskytne Česku k polovině března sto tisíc dávek vakcíny proti covidu od firem Pfizer/BioNTech.

Vláda od pondělí provoz všech obchodů nepovolí, podle ministra průmyslu a obchodu a současně ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) není pandemická situace dobrá. Příští týden ale chce téma znovu otevřít a podle stavu šíření koronaviru navrhne další kroky. Informoval o tom na Twitteru. V otevřených obchodech navíc bude od pondělí platit povinnost nošení respirátorů, nanoroušek nebo dvou chirurgických roušek, rozhodla v pátek vláda.