Veřejné finance strana 2 z 2

Podle čtvrtletního stanoviska Národní rozpočtové rady (NRR) nebudou ke konsolidaci veřejných financí stačit jen opatření na straně výdajů. Bude nutné také navýšit příjmy, tedy daně. Rada zároveň pozitivně hodnotí plány vznikající vlády, která klade důraz na rychlejší konsolidaci a chystá se snížit schodek plánovaného státního rozpočtu na příští rok.

Předsedové stran vznikající vlády koalicí SPOLU a PirátiSTAN v úterý večer prohlásili, že se dohodli na obrysech koaliční smlouvy a programového prohlášení. Uskupení chce usilovat o snížení schodku veřejného rozpočtu na tři procenta HDP, zvýšení slevy na poplatníka či snížení sociálního pojištění. V pořadu Události, komentáře ve středu o návrhu programového prohlášení a rozdělení ministerstev diskutovali předsedové poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN.

Plánovaný rozsah konsolidace veřejných financí Česka se podle aktuálně zveřejněné studie Národní rozpočtové rady (NRR) jeví ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie jako nedostatečně ambiciózní. Česká republika ze srovnání vychází vždy jako nejhorší nebo druhá nejhorší ze všech zemí EU. Podle studie se v rámci struktury vývoje konsolidace Česko vymyká především v daních, které klesly ze všech zemí Unie nejvíce.

Dalšími tématy úterní předvolební debaty s lídry za Liberecký kraj byly sociální dávky, dostupnost bydlení nebo udržitelnost veřejných financí. Debaty se zúčastnili Petr Beitl (SPOLU), Jan Farský (PirátiSTAN), Josef Jadrný (ČSSD), Jan Koros (KSČM), Jana Pastuchová (ANO), Jaroslava Pauchová (PŘÍSAHA) a Radovan Vích (SPD).

Veřejné finance letos podle nových odhadů ministerstva financí (MF) skončí ve schodku 7,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Vyplývá to z nové prognózy, kterou MF zveřejnilo. Úřad tak odhad vývoje veřejných financí proti dubnové prognóze zlepšil. MF také letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta.

Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je podle Národní rozpočtové rady (NRR) nedostatečná. Její výpočty totiž ukazují, že dosažení takzvané dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně už v roce 2024. Navíc jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což  rada považuje za nezodpovědné. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je ale chystaná konsolidace přiměřená.

Prezident Miloš Zeman ve středu přijal na Pražském hradě ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO). Zeman podle ní podpořil úsporná opatření ve výdajích i příjmech státního rozpočtu, včetně rušení daňových výjimek, které ministryně plánuje při konsolidaci veřejných financí. Projednali spolu také Konvergenční program. Schillerová na Hrad zamířila po předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi.

Je nutné si přiznat, že současné příjmy státního rozpočtu dlouhodobě nestačí na jeho výdaje a že aktuální míra sociálního státu není udržitelná. V debatě o zadlužování se na tom v Otázkách Václava Moravce shodli guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Rusnok také řekl, že se neobává inflačního šoku. Oba ekonomové ale souhlasí s tím, že je otázkou, co s cenami udělá rozvolnění protipandemických opatření.

Kdyby vydržela omezení v současném rozsahu, vystačily by peníze na kompenzační programy do června, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Pak by bylo nutné znovu navýšit schodek státního rozpočtu. Očekává, že to tak nebude a opatření se díky testování ve firmách a očkování začnou zmírňovat. Alena Schillerová byla hostem Byznysu ČT24, rozhovor s ní vedla Michaela Nováková.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta. Zároveň úřad očekává mírnější propad ekonomiky za loňský rok, a to o 6,1 procenta. Veřejné finance skončí za loňský rok kvůli dopadům pandemie ve schodku 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letošní rok se deficit veřejných financí prohloubí na 6,6 procenta kvůli pokračující epidemii a dalším podpůrným opatřením.

Na aktuálně schválném návrhu Poslanecké sněmovny na zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na 34 125 korun a zrušení horního limitu pro daňový bonus příliš nevydělá nejméně výdělečná pětina zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR k vyhodnocení dopadů jednotlivých návrhů na změny daní. Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli podle zjištění České televize 10. nebo 11. prosince, potvrdil organizační výbor horní komory.

Současný proces připravovaných daňových změn je neskutečně špatně zvládnutý a to je neomluvitelné, uvedl v pořadu Interview ČT24 guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Pro poplatníka je to „strašlivá situace“, když se o změnách mluví až na konci roku. Stát v krizi ještě přidává nejistotu, místo aby vytvářel předvídatelná očekávání.

Senát chce se zavedením paušální daně pro živnostníky zvýšit daňové příjmy krajů a obcí. Měly by získat víc ze záloh na daň z příjmů fyzických osob. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek změnu podpořila a slíbila její přijetí doporučit také sněmovně, která by tak měla senátní verzi stvrdit. Senát také vládu vyzval k přijmutí potřebných kroků k dodržení zákonné hranice takzvané dluhové brzdy. Zabránila by tak riziku postupujícího rozvratu veřejných financí a s ním souvisejícího dopadu na ekonomiku i životní úroveň občanů.

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, o kterém uvažuje při přípravě rozpočtu na příští rok vláda, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Zároveň rada doporučuje, aby byla rozpočtově významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude připravena střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů. Tu by vláda měla předložit Poslanecké sněmovně do 30. září, informovala rada.

Dlouhodobé vyhlídky veřejných financí v České republice se v důsledku stárnutí populace zhoršují, v pravidelné analýze hospodářské a sociální situace Česka to ve středu uvedla Evropská komise. Zároveň poukázala na nedostatečné kroky k zajištění dlouhodobé rozpočtové udržitelnosti penzijního a zdravotního systému.