Velryby strana 2 z 2

Fosilii dosud neznámého čtyřnohého předchůdce dnešních velryb objevili vědci v egyptské poušti. Asi tři metry dlouhé zvíře může podle paleontologů přispět k pochopení vývoje kytovců.

Do vod Atlantického oceánu u španělského pobřeží se po více než 40 letech absence vracejí plejtváci obrovští, píše web The Guardian. Vědci si zatím nejsou jistí, proč se tak děje. Někteří odborníci se domnívají, že kytovce do míst, kde byli téměř vyhubeni, žene klimatická krize. Další experti míní, že by za návratem do původního prostředí mohl být stesk plejtváků obrovských po původním prostředí předků.

Dopravní prostředek zvaný Brujitas je „vlaková“ drezína smontovaná z dřevěné plošiny s připojenou motorkou. Od 1. srpna jde o jediný dopravní prostředek, který převeze cestující z města Buenaventura do přírodní rezervace San Cipriano v Kolumbii. I přesto, že jde o chatrný převozní stroj, jde o lákavou nabídku. V pobřežních vodách parku se totiž pravidelně vyskytují velryby jižní, které sem připlouvají z Antarktidy. Pro biology, turisty i návštěvníky parku právě nyní začíná pozorovatelská sezona, kdy obří kytovci urazí cestu dlouhou osm tisíc kilometrů, aby prozkoumali kolumbijské pobřeží.

Návrat keporkaků je podle biologů ukázkou toho, jak dobře funguje omezení lovu velkých savců. U keporkaků se podařilo navrátit jejich populaci velikost z dob, než je člověk začal masově lovit.

Nová studie o chování lovených velryb v 19. století může pomoci přiblížit, jakým způsobem se kytovci adaptují na změny způsobené člověkem o dvě století později. Hal Whitehead a Luke Rendell, přední odborníci na kytovce a autoři výzkumu, jehož výsledky zveřejnila britská Královská společnost, si položili prastarou otázku – „Když jsou velryby tak chytré, tak proč se nechávaly zabíjet?“ Odpověď je, že nenechávaly.

V polovině letošního ledna začali připlouvat k pobřeží mexického státu Baja California první plejtvákovci šedí. Míří sem pravidelně při své migraci ze severu, letos ale bylo něco jinak. Už první pozorování naznačila, že řada těchto kytovců je vyzáblých a vysílených. Vědci se obávají, že jde o pokračování zatím nevysvětleného vymírání, které tento druh postihlo poprvé v lednu 2019.

Pro některé druhy kytovců a také tuleňů a další druhy ohrožených mořských savců je podle biologů covid-19 významnou hrozbou. Může se totiž skrze odpadní vody dostat do jejich ekosystémů, popisuje práce zveřejněná v odborném žurnálu Science of the Total Environment. Řada těchto tvorů je přitom novým koronavirem velmi zranitelná.

Vědci prokázali, že velryby umírají kvůli solárním bouřím – ty mají vliv na magnetické pole, podle něhož se velcí kytovci orientují. V odborném časopise Current Biology to popsali biologové z USA.

Přestože na začátku roku 2019 Island udělil povolenky na lov velryb, poprvé od roku 2002 tam jediné toto zvíře nezabili. Island je přitom jednou ze tří zemí, které to stále umožňují.

Že jsou velryby grónské rekordmany mezi dlouho žijícími savci, se ví už dlouho. Nový výzkum genů spojených se stárnutím a dlouhověkostí ale nyní odhad délky života těchto kytovců ještě zvýšil.

Dálkově ovládaná miniponorka z výzkumné lodi E/V Nautilus prozkoumala podmořskou sopku jménem Davidsonova hora. Biologové tam nafilmovali záběr rozkládající se velryby, která celou oblast obohacuje živinami.

Mořští biologové poprvé, a možná rovnou i naposledy, zachytili a nahráli písně nejvzácnějšího kytovce světa – velryby japonské. Na Zemi žije už jen posledních třicet kusů těchto velkých inteligentních zvířat, a protože se mořským savcům nedostávají partneři, hrozí japonským velrybám vyhynutí.

U západního pobřeží Spojených států uhynulo v posledních měsících tolik plejtvákovců šedých, že chybějí místa, kde by se jejich těla mohla přirozeně rozložit a nepředstavovala přitom problém pro lidi. Na tamní majitele soukromých pláží tak míří výzva, aby svůj prostor u moře zapůjčili a umožnili, aby si příroda obří mršiny mohla vzít zpět.

Předposlední květnový den zemřelo v zátoce Tórshavn 145 kulohlavců a sedm plískavic plochočelých. Nebyla to nehoda ani náhoda, obyvatelé Faerských ostrovů osobně zvířata pozabíjeli. Jedná se o tradici, která na ostrovech existuje nejméně od roku 1584 a probíhá od konce května přes letní měsíce.

Tento týden se koná ve Slovinsku už 66. zasedání Mezinárodní velrybářské komise. Jihoamerické státy v čele s Brazílií tam předložily návrh, aby v jižním Atlantiku vznikla chráněná oblast – takzvaná South Atlantic Whale Sanctuary, kde by se nesměly velryby vůbec lovit. Při hlasování v úterý 25. října tento návrh nebyl přijat. Proč?