Že jsou velryby grónské rekordmany mezi dlouho žijícími savci, se ví už dlouho. Nový výzkum genů spojených se stárnutím a dlouhověkostí ale nyní odhad délky života těchto kytovců ještě zvýšil.
Studie využila popisu genetického kódu 252 obratlovců a popsala 42 genů, které předvídají délku života těchto zvířat. Na základě tohoto nástroje vědci přehodnotili možnou délku života i velryby grónské: z 211 na 268 let. To znamená, že někteří dnes žijící zástupci tohoto živočicha si ještě pamatují na dobu, kdy u nás panovala císařovna Marie Terezie.
Tento výzkum je velmi důležitý, protože dal biologům konečně do rukou nástroj, jak zkoumat tvory, jejichž délka života výrazně převyšuje trvání toho lidského. Až doposud se pracovalo především s analýzou různých tkání a také se vzpomínkami pamětníků – to platilo především u želv.
Ale velryby žijí natolik izolovaným způsobem života, a navíc tak dlouho, že způsoby zkoumání jejich délky života byly více než omezené.
Vědci tuto metodu otestovali u druhů, u nichž je délka života dobře známá – a ukázalo se, že její schopnost předvídat je velmi přesná, lišila se od reality maximálně o 5,9 procenta.
Zvířecí rekordmani
Velryba grónská je sice rekordmanem mezi savci a plazy, ale výrazně ji zřejmě překonává paryba žralok grónský. Data o tomto až pětimetrovém predátorovi sice v tomto výzkumu nebyla zahrnuta, nedávno ale vědci popsali pomocí radiokarbonové metody, že jedna ze samic se mohla dožít asi 400 let.
Ještě majestátnějšího věku se ale může dožít nenápadný mořský mlž arktika islandská. Tento měkkýš má lasturu s letokruhy, podle nichž se dá snadno spočítat, z jaké doby pochází. Roku 2006 našla britská expedice exemplář, který se narodil roku 1499 – byl tedy 507 let starý. Během analýzy ale mlž zahynul.
Ještě lépe jsou na tom stromy. Nejstarší borovice dlouhověká dosáhla v roce 2012 stáří zhruba 5060 let. Není záměrně pojmenována a její přesné umístění v horském pásmu White Mountains ve státě Kalifornie v USA je před veřejností utajeno. Ochránci přírody se bojí, že jinak by se stala cílem vandalů a obětí přehnaného zájmu turistů.
Topol osikový se dožívá ještě mnohem vyššího věku – tedy jedna jeho konkrétní kolonie. Na první pohled tento strom vypadá jako les. Dostal jméno Pando a roste v Utahu. Všechny kmeny pocházejí z jediného kořenového systému, který je starý přes 80 tisíc let. Jednotlivé stromy, jež z něj vyrůstají, pochopitelně žijí kratší dobu: maximálně sto let.
Ani to ale nejsou absolutní rekordy. Všechny stromy zřejmě překonává nenápadný bezobratlý tvor přezdívaný „medúza Benjamina Buttona“. Oficiálně se jmenuje Turritopsis dohrnii a jde zřejmě o jediný nesmrtelný organismus na Zemi. Medúzka velká asi jako malíček se dokáže ve stáří změnit v mladého jedince, a tak prakticky nestárne. Vědci nejsou schopni říci, jak staré mohou dnešní medúzy být. Neexistuje nástroj, jímž by stáří těchto organismů popsali.
