Útoky v Paříži strana 3 z 5

Francouzská policie zadržela ráno u Lyonu pět mužů a jednu ženu, kteří se chystali příští týden odjet přes Bulharsko a Istanbul do Sýrie. Dva ze zadržených podle televizní stanice BFMTV chystali teroristické útoky na noční kluby.

Rozšíření teroristických útoků mimo oblast Blízkého východu spolu s uprchlickou krizí vedly řadu západních zemí k tomu, že omezují lidská práva, aby zajistily bezpečnost svých občanů. Ve výroční zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), podle níž jde o kontraproduktivní politiku vedenou strachem.

Radikální organizace Islámský stát zveřejnila video s údajně posledním poselstvím devíti osob, které se loni 13. listopadu zúčastnily teroristických útoků v Paříži. Někteří z nich na nahrávce vraždí zajatce někde na území Sýrie a vyhrožují, že po jejich atentátech přijdou další. Francouzský prezident už se nechal slyšet, že jeho země rozhodně brutálnímu nátlaku nepodlehne.

Počet útoků proti muslimům ve Francii se v roce 2015 ztrojnásobil oproti předchozímu roku na asi 400. Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve v rozhovoru pro francouzský deník La Croix útoky odsoudil a vyzval k přísnému potrestání autorů podobných činů. Současně se vyjádřil i k tvrdému stíhání přívrženců islámského radikalismu.

Marocké úřady zadržely belgického občana marockého původu, který byl přímo napojen na atentátníky z Paříže. Oznámilo to marocké ministerstvo vnitra s tím, že muž bojoval v Sýrii po boku fronty An-Nusra. Později se připojil k radikálům z Islámského státu (IS).

Belgické bezpečnostní složky jsou v pohotovosti kvůli prvnímu výročí rozbití teroristické buňky v belgickém Verviers. Federální prokurátor Frédéric Van Leeuw varoval, že by zemi mohl hrozit teroristický útok - podobně jako nedávno ve Francii kvůli výročí atentátu na redakci časopisu Charlie Hebdo.

Belgická policie objevila při razii v polovině prosince v jednom z bruselských bytů zbytky výbušnin, sebevražedný pás a otisky prstů Salaha Abdeslama – jednoho z pravděpodobných organizátorů série listopadových útoků v Paříži. Informoval o tom belgický státní zástupce. Jde o důkaz, že atentáty byly organizovány z Bruselu.

Hrozba teroristických útoků jako součást každodenního života je fenomén, který bude ještě nějakou dobu trvat. V pořadu ČT Události, komentáře to uvedl exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Evropské státy podle něj udělaly chybu, když dovolily vznik ghett. Místopředseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit-NK Martin Lank ale upozornil, že řada přistěhovalců nemá zájem se do společnosti začlenit.

Od útoku na redakci Charlie Hebdo uplynul právě rok a světová média řeší, zda Evropa nemohla zabránit listopadovým atentátům, Francouzi i Belgičané totiž věděli o radikalizaci budoucích útočníků. V ulicích metropolí sice hlídkují tisíce policistů a vojáků, podle odborníků ale selhává výměna informací mezi tajnými službami. Protiteroristická opatření navíc směřují k omezení práv a svobod člověka, což je přesně to, co teroristé chtějí, říká bezpečnostní expert Marian Brzybohatý.

Belgická policie zatkla dalších šest osob, které podezřívá z přípravy útoků na několika místech Bruselu v době novoročních oslav. Oznámila to belgická prokuratura. Již v úterý skončily ve vazbě ze stejného důvodu dvě osoby a ve středu radnice kvůli hrozbě zrušila i silvestrovský ohňostroj. Případ nesouvisí s listopadovými útoky islámských radikálů v Paříži, uvedla již dříve prokuratura.

Rok 2016 vstoupí do evropských metropolí pod dohledem tisíců strážců. V Bruselu se kvůli teroristické hrozbě neuskuteční silvestrovský ohňostroj ani novoroční oslavy. V úterý zadrželi v belgické metropoli dvě osoby podezřelé z přípravy atentátu. Vyšetřovatelé spojují dvojici s motorkářským klubem Kamikaze Riders, který má sloužit jako základna pro teroristy.

Hlavním tématem uplynulého roku byl a je fenomén, jemuž se začalo říkat uprchlická krize. Všechny dosavadní „krize“ (řecká, ekonomická, finanční či ukrajinská) musely ustoupit novodobému stěhování národů, tedy těm, kdo prchají před válečnými konflikty, genocidou, pronásledováním, důsledky globálního oteplování – anebo jen za lepším životem. Právě v roce, kdy si svět připomněl 70. výročí konce druhé světové války, se navíc ozbrojený konflikt přiblížil Evropě jako nikdy předtím. Nejde jen o válku na Ukrajině nebo na Blízkém východě: boj s terorem se vedl i přímo v srdci starého kontinentu.

Několik evropských metropolí dostalo varování, že jim v období mezi Vánocemi a Novým rokem v Evropě hrozí střelba nebo bombový útok, oznámila policie ve Vídni, kde rakouské úřady zvýšily bezpečnostní opatření. Česká policie prý nemá informace o možné teroristické hrozbě v ČR.

Belgická policie zadržela v Bruselu během posledních hodin dalších 5 lidí spojovaných s teroristickými útoky v Paříži. Razie proběhla v ulici Clé ve čtvrti Dansaert nedaleko hlavního náměstí metropole, kde se koná tradiční vánoční trh. Nedaleko místa zátahu je také čtvrť Molenbeek-Saint-Jean, považovaná za podhoubí radikálního islamismu.

V Belgii platí až do konce roku druhý nejvyšší stupeň ohrožení. Země se obává, aby ji nezasáhly atentáty podobné těm z Paříže – ulice proto pomáhá hlídat armáda. Mimořádná bezpečnostní opatření ale evropskou metropoli zcela ochromila. Brusel proto chystá kampaň za stovky tisíc eur, která má turistům vrátit důvěru.

Jednomu z pařížských atentátníků se mohlo podařit utéct z Bruselu kvůli tomu, že Belgie nedovoluje noční zátahy proti možným teroristům, přiznal ve středu belgický ministr spravedlnosti Koen Geens. Belgická policie to ale odmítá. Na Salaha Abdeslama byl vydán mezinárodní zatykač. Šestadvacetiletý francouzský občan má trvalý pobyt v bruselské čtvrti Molenbeek.

Francouzská policie zatkla v pařížském regionu devětadvacetiletého muže, který byl spjat s nedávnými útoky v centru města. Podle francouzských médií chtěl odjet do Sýrie. Ve Francii platí výjimečný stav, od útoků se uskutečnilo na 2700 razií a 360 osob skončilo v domácím vězení, připomíná agentura AFP.

Riziko teroristického útoku v Tunisku kleslo, řekl v rozhovoru pro ČT tuniský ministr obrany Farhad Horchani. Dávat peníze jen do vojenských operací a bezpečnosti podle něj nepomáhá. Terorismus je totiž kulturní projekt, který lze porazit jen díky globální strategii zahrnující i ekonomické otázky, náboženství či vzdělávání, prohlásil Horchani. Zdůraznil přitom, že nevinné oběti mají často na svědomí zklamaní mladí lidé.

Výbor Evropského parlamentu schválil praxi jmenných seznamů cestujících v letecké dopravě (Passenger Name Record - PNR), která by měla posílit boj proti terorismu. Evropský registr s údaji o cestujících by mohl být schválen v plénu EP už začátkem příštího roku. Členské státy by pak na zapracování směrnice PNR měly dva roky. Kritici vidí v PNR ohrožení občanských svobod, řada unijních zemí naopak krok uvítala.

Nedovedu si představit, jak bude Evropa integrovat milion migrantů. Hlavní problém je v tom, že přicházejí příliš rychle a očekávají, že je tu čeká něco úžasného. Leckdy pak jsou zklamáni, což bývá jednou z příčin jejich radikalizace, řekl v rozhovoru pro ČT maďarský europoslanec za Fidesz a odborník na rizika multikulturních společností György Schöpflin.

Třetím útočníkem, který při pařížských teroristických útocích zabíjel v Bataclanu, byl podle francouzské policie třiadvacetiletý Fouad Mohamed Aggad ze Štrasburku. Uvedly to agentura AFP a noviny Le Parisien.

Řecká policie chtěla při lednové operaci v Aténách dopadnout předpokládaného strůjce pařížských atentátů Abdelhamida Abaaouda, operace se ale nezdařila. BBC to sdělil belgický bezpečnostní zdroj. Abaaoud zřejmě řídil belgickou buňku přímo z Atén. K jeho zatčení mělo dojít před lednovými raziemi ve východní Belgii.

Americká rocková skupina Eagles of Death Metal v pondělí znovu zahrála v Paříži - tři týdny poté, co při jejich koncertu v hudebním sále Bataclan tragicky poznamenal teroristický útok. Na pódiu se hudebníci objevili v závěru druhého koncertu kapely U2. Ta v Paříži nahrazovala svým fanouškům dvě vystoupení, která po atentátech zrušila.

Výjimečná opatření zavedená po teroristických útocích v Paříži mohou budit obavy o svobodu a právní stát, které se dostávají pod tlak pokaždé, kdy je demokracie v ohrožení. V rozhovoru pro Fokus Václava Moravce to uvedl česko-francouzský politolog Jacques Rupnik. Diskusní pořad s podtitulem Budoucnost demokracie mohou diváci sledovat v úterý 8. prosince na ČT24 od 20:00 hodin.