Hrozba teroristických útoků jako součást každodenního života je fenomén, který bude ještě nějakou dobu trvat. V pořadu ČT Události, komentáře to uvedl exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Evropské státy podle něj udělaly chybu, když dovolily vznik ghett. Místopředseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit-NK Martin Lank ale upozornil, že řada přistěhovalců nemá zájem se do společnosti začlenit.
Francouzský prezident v souvislosti s výročím útoku na Charlie Hebdo varoval Francouze, že teroristická hrozba bude ovlivňovat jejich životy i nadále. V den výročí navíc zastřelila policie na severu Paříže muže, který se s nožem pokusil dostat na služebnu. Na sobě měl vestu s falešnými výbušninami a podle prokuratury se u něj našly předměty s islamistickými symboly.
„Já si na to nechci zvykat a rozhodně si na to nechci zvykat v České republice. Je evidentní, že se lidé začínají bát a začínají se ozbrojovat,“ upozornil Lank.
Atentáty byly módní už dřív, podotkl Schwarzenberg
Podle Schwarzenberga jde o fenomén, který jen tak nezmizí, protože v Evropě žije spousta „naštvaných lidí“. Podle exministra zahraničí ale nejde o nový jev – podobné atentáty páchali třeba koncem 19. století anarchisté. „Nové je, že je inspirován islámskými skupinami a nové je také to, že máme velké počty obyvatel v různých evropských zemích, kteří pocházejí z islámských zemí,“ podotkl Schwarzenberg.
Problémoví ale většinou nejsou imigranti, nýbrž druhá generace přistěhovalců, připomněl bývalý šéf diplomacie. „Je frustrovaná, protože se o ni nikdo nestaral, nikdo je neintegroval. Je tam velká nezaměstnanost,“ konstatoval exministr s tím, že tito lidé pak myslí „na blbosti“.
Podle Schwarzenberga udělaly evropské země chybu v tom, že dovolily, aby vznikla ghetta. „Nikdo se včas nestaral o rozptýlení a integraci,“ upozornil bývalý ministr zahraničí. Řada radikálů pochází z bruselské čtvrti Molenbeek, která se přezdívá „evropská křižovatka džihádistů“.
Podle Lanka je ale problém, že se řada imigrantů integrovat nechce. „Třeba Němcům by málokdo mohl vytýkat, že se nesnažili integrovat a že nevytvářeli ty nejlepší podmínky a stejně ty výsledky tam vidíme,“ oponoval Lank.
Řeč padla také na uprchlickou vlnu. Podle Schwarzenberga by si Evropa měla uvědomit, že lidé opouštějí Sýrii a Irák právě kvůli strachu z islámského terorismus, a začít být méně sobecká. „Jsou to oběti, nikoli vrazi,“ řekl Schwarzenberg. Podle Lanka je nutné zajistit hlavně kontrolu lidí, kteří překračují hranice, a zajistit efektivnost tajných služeb.
Francie se pustila naplno do boje i za hranicemi
Evropské země po útocích v Paříži posilují bezpečnostní složky. Francie je značně vojensky aktivní v zahraničí, což u ní nebývalo zvykem. „Je to následek toho, že zaútočili na Francii a ve Francii. Tehdy šlo o boj proti Saddámu Husajnovi, který byl krutý diktátor, a dnes jde o teroristy, kteří působí na území Francie,“ poznamenal čestný předseda TOP 09.
„Francie se svým způsobem vzepřela Spojeným států a začala spolupracovat s Ruskem na boji proti Islámskému státu. Je jednoznačné, že pokud má někdo efektivně bojovat proti Islámskému státu, tak je na to potřeba spojit síly,“ podotkl Lank.
Podle něj nelze říci, že by na častější mise v zahraničí byla připravená i česká armáda. „Máme sice specialisty, ale do žádného boje se rozhodně nemůžeme zapojovat sami. To je jednoznačné,“ je přesvědčen Lank.
Sedmého ledna 2015 zabili bratři Chérif a Said Kouachiové během útoku na redakci Charlie Hebdo 12 lidí. O den později Amedy Coulibaly zastřelil policistu a 9. ledna pak zabil několik rukojmích v košer obchodu s potravinami. Celkem tak během útoků zahynulo 20 lidí včetně tří útočníků – radikálních islamistů. Při listopadových útocích v Paříži pak islámští extremisté povraždili 130 lidí a stovky dalších zranili.
