Řecká policie chtěla při lednové operaci v Aténách dopadnout předpokládaného strůjce pařížských atentátů Abdelhamida Abaaouda, operace se ale nezdařila. BBC to sdělil belgický bezpečnostní zdroj. Abaaoud zřejmě řídil belgickou buňku přímo z Atén. K jeho zatčení mělo dojít před lednovými raziemi ve východní Belgii.
K protiteroristické akci v Aténách mělo dojít ještě před raziemi v belgickém Verviers, které se uskutečnily 15. ledna a zemřeli při nich dva podezřelí džihádisté. Podle zdroje BBC šlo o koordinovanou operaci řecké a belgické policie.
Není jasné, proč Abaaoud Řekům proklouzl. Policie sledovala signál z jeho mobilního telefonu až do centra města, tento postup ale nakonec nezafungoval. Řecké úřady nechtějí hovořit o podrobnostech – ví se pouze, že budoucí atentátník policii nakonec unikl.
Řecká policie provedla několik razií v centru Atén dva dny po akci ve Verviers, přičemž podle belgických médií hlásila, že pátrá po Abaaoudovi, který se měl v tu dobu stále ještě nacházet v Řecku.
Policie tehdy prohledala dva byty a zadržela podezřelého Alžířana, kterého poté vydala do Belgie. Po Abaaoudovi ale nebylo ani památky.
Stopy DNA, které se našly v obou bytech, každopádně odpovídají vzorkům získaným v Paříži poté, co byl Abaaoud zabit pět dnů po útocích při přestřelce s policií. Jeden ze sousedů navíc uvedl, že Abaaouda nejméně dvakrát viděl na ulici.
- Abaaoud, který je marockého původu, byl zapojen do čtyř ze šesti atentátů, jež byly na jaře tohoto roku zmařeny ve Francii, oznámil francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. V nepřítomnosti byl odsouzen ke dvaceti letům vězení.
V Řecku byli i další útočníci
Do Řecka cestoval trajektem také Salah Abdeslam – další z podezřelých pařížských teroristů, který je stále na útěku. Abdeslam přijel do země 1. srpna a odjel o tři dny později.
Dva ze sebevražedných atentátníků, kteří se odpálili na Stade de France, se zase dostali z Turecka lodí na řecký ostrov Leros, kde se zaregistrovali jako uprchlíci.
Spolupráce evropských zemí místy vázne
Evropa nyní v rámci boje s terorem řeší, jak zefektivnit výměnu informací a zajistit užší spolupráci mezi orgány v různých evropských zemích.
Ministři vnitra osmadvacítky se už shodli na zavedení společného registru údajů o pasažérech v letadlech. Týkat se má také lidí cestujících charterovými lety a spoji mezi členskými státy.
